Majestic

Po všech filmařských profesích bezchybný film. Bravitým příběhem se zde vypráví o ostudné historické etapě Spojených států, kdy bezmála navlas stejně jako socialističtí soudruzi jacísi Oni rozhodovali o tom, kdo je s námi a kdo proti nám, a kdo tedy může točit, být na plátně, něco znamenat, a kdo ne. "Jsem tedy na černé listině? Žádná černá listina neexistuje." Ale tvůj film se točit nebude. (26.08.2012)

Zaujímavý film F. Darabonta, majstra väzenských drám, ktorý som na DVD donedávna nemohol zohnať. J. Carrey ani zďaleka nepatrí k mojim obľúbencom, ale grimasy nechal bokom a umierneným herectvom si aspoň čiastočne získal moje sympatie. Najväčšiu zásluhu na tom má pútavý príbeh, ktorý mi napriek dlhej stopáži celkom zbehol i hudba T.Newmana, ktorá je ako balzam na dušu. Film 80%. (31.01.2010)

Co asi divákům na celém světě vadí na Jimu Carreym v romantickém retrodramatu? Že se nepitvoří a neblbne? Nejspíš. Kdyby dali filmu šanci, možná by zjistili, že Carrey kromě různých ksichtů umí i hrát a Frank Darabont dokáže natočit přesvědčivě film, který nepřipomíná nic od Stephena Kinga ani vzdáleně. A přestože se příběh odehrává v padesátých letech, připomíná spíš americké filmy z let třicátých a čtyřicátých. Takže retro v retru, ale svým způsobem dokonalé. (01.05.2009)

To co tady vlastně všichni povětšinou kritizují, jsem si já absolutně užil. Pokud totiž současná světová kinematografie má svého Capru, pak je to určitě právě Frank Darabont. A není to jen díky Majesticu. Vždyť přeci Shawshank i Míle jsou jako vystřižené z Caprova idealistického rukopisu. Samotný Majestic pak funguje jako jednoznačná pocta tomuto tvůrci a já můžu akorát se smutkem prohlásit, že se bojím toho, že dneska už by podobný film nikdo nenatočil. Třeba si ale časem uvědomíme, že každá doba svého Capru potřebuje. 8/10 (05.06.2015)

Já jsem teda na plný čáře zklamaná. Naprostá odrhovačka, která ještě skončí, tak jak skončí? Nestalo se tam absolutně nic nečekanýho, převratnýho, novýho a už vůbec ne originálního. Jednu hvězdu jsem přidala za Carreyho, kterýho ač nemám ráda, mě čim dál tim častějc přesvědčuje o svejch kvalitách, za Laurie Holden, která vypadá, že si jen odběhla od vraždění zombíků, za parádní hudbu a taky za to, že pořád naivně doufám, že takhle trapný to bylo schválně. (13.05.2012)