Kanibali

Maximální ubohost a prasárna, která nikdy neměla spatřit světlo světa, a když už se tak stalo, mělo se s ní urychleně naložit jako s nebezpečnou chorobou (a ne to ještě protlačit na volný trh). Volit snímek, vůči kterému pociťuji největší nenávist, padl by los právě na Kanibaly. Zneužívat totiž rádoby poselství za účelem demonstrace těch největších zvrhlostí planety (zabíjení zvířat je silné kafe!) je samo o sobě volňáskem do psychiatrické léčebny. A to podotýkám, že se ani v nejmenším nepovažuji za druh člověka, který trpí fixní ideou o samojedinosti a správnosti Západní životní filozofie. Laciné, primitivní, zvrhlé. Fandové ať si mne za to třeba sežerou! (15.06.2008)

Tak jsem se k tomuto dilu konecne dostal a musim priznat, ze i pres to, ze film je vice jak ctvrt stoleti stary, na "pusobivosti" mnoho neztraci. Jelikoz jsme na strance, ktera se zaobira filmem, tak me hodnoceni odrazi filmarskou praci odvedenou na tomto snimku a jiz mnohokrat proklamovane zabijeni zvirat ciste pro filmove ucely nechavam stranou (ac je to jakkoliv opovrzenihodne). Kdyz se budu soustredit na filmovou stranku, tak nelze opomenout to, ze pres stari snimku je natocen velice kvalitne a zajimave. Dokumentarni ladeni snimku dodava autenticitu a velice mu to prospiva. Hudebni stranka filmu je kapitolou sama pro sebe. Dovoluji si rici, ze je genialni - lepsi kontrast mezi obrazem a zvukem v jinem filmu tezko hledat. Dejova linie o mladych "reporterech" je z lidskeho hlediska naprosto ale NAPROSTO nechutna a je plna nejruznejsich zvracenosti od upaleni domorodcu v jejich chatrci ci znasilnovani bezbrannych domorodkyn (v jejich zargonu "opicek") postupne vsemi muzi "vedeckeho" tymu. Maly ustrizek, ktery me naprosto dostal byl ten, kdy skupina nataci mistni zenu nabodnutou na kul a jeden z americanu se pri pohledu na telo viditelne bavi a usmiva se a az po upozorneni, ze je natacen nahodi vaznou tvar. Pokud by mel film ukazat, ze toto vsechno je mozne, tak je to naprosta nechutnost a lze si na tomto snimku testovat, kam je divak az ochoten zajit. Ruggero Deodato byl svym zpusobem genialni, ale zaroven neskutecny uchyl, kteremu se ve filmove branzi muze rovnat malokdo... (17.08.2007)

Soundtrack Riz Ortolani: 1. Main Theme [2:57] ,2. Adulteress' Punishment [3:25] ,3. Cameramen's Recreation [3:19] ,4. Massacre of the Troupe [3:57] ,5. Love With Fun [2:58] ,6. Crucified Woman [2:23] ,7. Relaxing in the Savana [3:10] ,8. Savage Rite [3:45] ,9. Drinking Coco [3:27] ,10. End Titles [3:56] (22.05.2011)

DivX/// Obsazení 3/10 Děj 4/10 Hudba 8/10 Efekty 8/10/// +úžasná hudba, nechutné záběry -herci, děj ///Jsem si jist, že podobný film už nikdy nikdo nenatočí. Ale už jsi nejsem jist jesli se budu moct na naší Pepinu (rozuměj vodní želvu) podívat a nebo dokonce si z ní dělat legraci. Chudák holka, kdyby jen věděla co jí čeká. Ne to není myšleno vážně, narozdíl od filmu který bohužel je. Přesto jsem v něm našel jisté poselství a rozhodně jsem se u něj nenudil, a aji jsem ho ustál./// Celkem 54%/// (24.10.2006)

Co s tím? Podívat se, zasmát se (případně vyzvracet) a vyhodit oknem. Nebo přejít hned po otazníku k bodu číslo tři, respektive čtyři. Ač minimálně fáze podívat se a vyhodit z okna mám za sebou, příliš toho ve mně nezůstalo (myslím myšlenek, ne nějaký natráveniny, aby nedošlo k omylu, ty [bohužel?] ani nenaznačily, že by chtěly odejít). Hra na pravdu mě nebere a tenhle film pěkně ukazuje proč. Od toho je umění umění, že je umělý. A když už je umělý, tak se má řídit osobností tvůrce. A tvůrce s tím má dělat něco jinýho než jen dělat, že je to pravda. - Jo, film nese i něco jiného, nastavuje zrcadlo, řeklo by se, a jelikož nevím, jak bych ho měla adekvátně ohodnotit, sahám po odpadu, protože radši podhodnotím, než opačně. (22.02.2010)