Zelená míľa

No přemýšlej, chlape, jak z toho vydojit ještě další slzy? - No a co kdyby to byl černoch jako slon? - Myslíš? Ale jo, to bude i politicky korektní, žejo? - No a pak bychom tam mohli dát nějaké zvířátko, co třeba myš, to na lidi dost zabírá, hele tenhle marketingovej průzkum. - No dejme tomu, ale jestli to nevyjde na zkušebních promítáních, tak tam narvem nějakého ptáčka, vem si Shawshank Redemption... - Jo, to je fér. No hele, a ještě by tam mohl být někdo sadisticky umučen, chápeš, musí to téct proudama! - Jo a mohlo by to být vtipný, co tam vrznout manželský sex? - Jo to je fakt dobrý, ale musíme říct Hanksovi, ať se pořádně šklebí. - No ten se šklebí i tak, to je tutovka. Jo a Rockwell vypadá slizce, toho využijem, ne? - Hm, no jen aby z toho nevylezla splácanina... Uděláme to mysteriozní! - Jo a co nacpat tam věčný život... nebo aspoň hodně dlouhý? - No nevím, ale když myslíš... (25.01.2007)

:::::::::::::::::::::::: Ano. Byl to tento film, co mě poprvé rozbrečel před televizní obrazovkou, a já nevěděl, co s tím mám dělat. Bylo mi i trošku z toho trapně, je-likož mě viděli brečet rodiče a já rázem nevěděl, jak se mám před nimi zachovat, protože si o mě vždy mysleli, že jsem velký tvrďák. Z prvu si mysleli, že to myslím sarkasticky a že zesměšnuji tu krásnou a hlavně velmi smutnou, dojemnou scénu, když se "peče" John Coffey (čte se kofi, ale píše se jinak ,-D) na elektrickém křesle, ale bohužel tomu opravdu tak nebylo. Velký tvrďák "TheMaker", se před svými rodiči rozplakal jako miminko, a jak jsem psal už výše, najednou nevěděl co s tím ! :-00. Zvedl jsem zadek ze sedačky a dobelhal jsem se do svého pokoje. Tam jsem si lehl na svou postel a zavřel oči. Ješte jednou jsem si přemítl celý film, hlavně ty nejsilnější momenty. Pak jsem usnul. Druhý den jsem se probudil něco kolem 13. hodiny. Vstal jsem z postele a šel na WCéčko, spláchnul jsem (jako kažý den ,-D) a šel k zrcadlu. Pomalu, ale jistě jsem se podíval na svou unavenou tvář. Dlohu jsem se díval do svých očí, než jsem to celé pochopil. Ano. Ano. Ano. Tohle je ten film. Tohle je ten nejsilnější film na světě ! Prosím. Prosím. Chtěl bych alespoň na mallilinkatičkou chvíli projít se po Zelené míli ! :::::::::::::::::::::::::::: (08.05.2009)

Nejsem si jistý, že je film skutečně tak předvídatelný, jak se často píše. Každý podvědomě očekává, že to dopadne tak jako ve filmu vždycky a divák je pak následně možná i zklamán, že děj probíhá, tak jak lze vlastně očekávat v životě. A to je na něm právě to nečekaného... :) Jinak pro mě je to nejdojemnější a emocionálně nejsilnější film, co jsem kdy viděl. Vím, že na to tlačí, stejně tomu vždy podlehnu. Jedná se o fantasy, takže je trochu divné, že tu ten žánr není uveden. Ale u Bible taky většinou nebývá žánr fantasy uveden. Johna jsem chápal jako dalšího božího syna. Pokud by tady ony "fantasy" prvky nebyly, Zelená míle by ztratila 90 % ze své síly, dojemnosti i působivosti, jelikož by se jednalo pouze o obyčejného nevinného muže odsouzeného na smrt. (21.07.2005)

Jelikož jsem četl knihu, čekal jsem, že film, jak už to tak bývá, nebude knize sahat ani po kolena. Jak hodně jsem se však mýlil. Darabont vytvořil znovu filmovou perlu z vězeňského prostředí se skvělým Hanksem a Duncanem, který zahrál Johna Coffeyho přesně tak, jak jsem si ho představoval pří čtení knihy. I když jsem věděl, jak Coffey dopadne, film mě tak pohltil, že jsem na knihu úplně zapomněl. (26.08.2009)

„Ako ten nápoj. Len sa to inak píše.“ Na začiatku stál nadpriemerný román Stephena Kinga, v USA najskôr vydávaný na pokračovanie (vlastne aj v ČR, až v r. 2011 došlo k vydaniu v jednom románe). Pojednával o zelenej míli, po ktorej musí raz prejsť každý z nás. Ale niektorí skôr a za podstatne brutálnejších podmienok, než iní z nás, ktorí umrú "len" v spánku (sladká smrť) alebo po desiatich rokoch trápenia sa v domove dôchodcov, kde im musia meniť plienky. O filmovú adaptáciu sa pokúsil Frank Darabont, tým pádom dvakrát vstupujúci do tej istej rieky (znova kingovka, znova retro, znova väzenské prostredie, znova veľký doják, dokonca je prítomný opäť raz motív neprávom odsúdeného väzňa, pričom v bloku sa dokonca zjaví skutočný vrah) a hoci mu to v čase premiéry filmu v kinách bolo trochu vyčítané (vraj prílišná stávka na istotu... čo je svojím spôsobom pravda... ale no a čo), tak v konečnom efekte ide o výborný film. Bodaj by viac filmárov na celom svete dvakrát vstupovalo do tej istej rieky. Monumentálny, 190-minútový, nervy i srdce trhajúci epos s megakvalitným kastingom (Tom Hanks bol vtedy absolútnou stávkou na istotu a Michael Clark Duncan fantastický, ale rozhodne poteší aj 15 skvelých hercov vo vedľajších úlohách: Pepper, Stanton, Cromwell, Morse, Hutchinson, Clarkson, Hunt, Sinise...). Snímka sa nikam neponáhľa a príjemne sa vlečie (v dobrom). Hoci má zopár subjektívnych záporov (jemne prehnaná dĺžka, finále je obrovským citovým vydieraním zúboženého diváka, v podstate až týraním), rozhodne Darabont dvakrát vstúpil do rovnakej rieky - a neutopil sa! Rozpočet 6O miliónov (vyzerá skôr na 150), celosvetová tržba nádherných 286. (01.11.2004)