Réžia:
Frank DarabontScenár:
Frank DarabontKamera:
David TattersallHudba:
Thomas NewmanHrajú:
Tom Hanks, David Morse, Bonnie Hunt, Michael Clarke Duncan, James Cromwell, Michael Jeter, Graham Greene, Doug Hutchison, Sam Rockwell, Barry Pepper (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
V roku 1935 pracoval Paul Edgecomb ako vrchný dozorca v celách smrti jednej lousianskej väznici, kam priviedli nového odsúdenca, obrovského černocha Johna Coffeyho. Aj keď pôsobil mierumilovným dojmom, bol odsúdený za vraždu dvoch malých dievčat. Omnoho viac starostí ako väzni odsúdení na smrť, spôsobuje v tom čase Paulovi ťažký zápal močového mechúra. Jediná priaznivá správa je, že sadistický, všetkými nenávidený dozorca Percy plánuje podať žiadosť o preloženie, ale iba vtedy, keď bude môcť viesť nasledujúcu popravu. V tom čase je privezený ďalší väzeň, nebezpečný Bill Wharton, ktorý hneď po svojom príchode napadne strážnika. Jedného dňa chce s bolesťou zmietaným Paulom hovoriť Coffey. Keď sa dozorca priblíži, chytí ho rukou v rozkroku. Po tom, ako šokovaného Paula pustí, černoch vydýchne z úst čierny oblak. Súčasne si uvedomí, že jeho bolestivý zápal zmizol. Ďalší zázrak predvedie neskôr, keď Percy s potešením zabije ochočenú myš, ktorú choval jeden z trestancov. Svojou nadprirodzenou mocou ju pred prekvapenými strážami oživí. Pri poprave Percy zámerne nenamočí hubku, ktorá sa prikladá na odsúdencovu hlavu. Popravovaný muž sa namiesto rýchlej smrti uškvarí v strašných bolestiach. Paul ho donúti napísať žiadosť o preloženie. Keď je potom svedkom bolesti svojho priateľa, riaditeľa väznice, starajúceho sa o umierajúcu manželku s neliečiteľným mozgovým nádorom, presvedčí kolegov, aby mu pomohli dostať k trpiacej žene Johna Coffeyho, ktorý by jej možno dokázal pomôcť. Černoch ženu skutočne uzdraví. Ale vo väznici nečakane napadne Percyho a vdýchne do neho čierny oblak. Omámený dozorca vzápätí zastrelí Billa Whartona, ktorý sa ho pokúsil napadnúť. John rozpovie Paulovi pravdu. Vrahom dvoch malých dievčatiek nebol on. Zúfalý Paul to už dávno tušil. Hľadá spôsob, ako zabrániť poprave nevinného... (TV Markíza)
(viac)Videá (1)
Recenzie (1 917)
OBSAHUJE SPOILERY. Zlá pohádka záměrně a zručně zkonstruovaná jako stroj na slzy, těžící z Nového zákona. Musel jsem vidět mnoho filmů, abych nakonec dospěl k tomuto nelichotivému verdiktu, dříve bych spíše hovořil o hloubce a citlivosti. Pár správných chlapů nachází víru, upřímně se kající zločinec je požehnán vykoupením, zatímco ten, jenž svých činů nelituje, si vyslouží boží trest, stejně jako sadistický dozorce. Divák je důsledně tlačen k tomu, aby nenáviděl Percyho, vrah mu byl odporný a všechny ostatní si oblíbil. Pak musí přijmout boží trest jako spravedlnost Lásky - ano, uspokojivě si smí zamlaskat, jak jeden zloun zemře a druhého zavřou v psychiatrické léčebně. +++++ Dojme se nad vyléčenou myškou a stárnoucí paní a konečně může dospět ke konci, na němž Ježíš Coffey musí zemřít na křesle, protože... proč vlastně? Jak je možné, že Edgecomb neučiní nic, pro jeho záchranu, když ví o jeho nevině? Těžko říci, tentokrát nejde o odpuštění hříchů lidstvu (což mi ostatně připadá divné i u toho křesťanství), ale o pláč milujících dozorců za zvuků tklivé hudby ve zpomalených záběrech. Haleluja, plačte také, diváci. Ježíš a Jingles jsou věční! Hlavně aby tu pro diváka nebyla nějaká výzva... ()
Scénář pro Kingovu Zelenou míli byl výborně napsán, nebo přepsán dle knihy, jak chcete. Prostě a jednoduše i další film Franka Darabonta zůstal věrný Kingově románu. Herci byli vynikající a celkový snímek je velmi dojemný. Doporučuji všem, co mají Stephena Kinga v oblibě a obzvláště jej doporučuji všem, kterým se líbilo Vykoupení z věznice Shawshank. ()
"Říkají, že jsi svéprávnej. Víš, co to znamená? Povozíš se na blesku." Mám slabost pro zbabělé protekční pochcánky, takže mě strážný Percy Wetmore dost bavil. Hned bych mu nasadil svěrací kazajku a šoupnul ho do izolace. Ostatní strážní byli jen takový kompars, který se tvářil vznešeně, přihlížel zázrakům a chránil myš. Ovšem zázračný steroidový analfabet John Coffey byl úžasný. Chci ho mít doma v krabičce od sirek, až mi bude nejhůř. Ale stejně mě nakonec nejvíc bavily provokace vězně Billa Whartona, který té přípravě na popravy dodával alespoň trochu života. Jinak však musím smutně konstatovat, že i když je Zelená míle skvělý film, tak prostě nezvládám, když mě někdo chce tři hodiny v kuse dojímat. ()
Dalo by se říct, že žiju nohama na zemi. Mysteriozní, fantasy a sci-fi mě nedostávají do transu, jsou to žánry, které nevyhledávám. Nicméně jsou mi neustále servírovány až pod nos. Tak jsem vnímala i Zelenou míli. Ano viděla jsem ji, dokonce nejméně dvakrát, ale za skvost kinematografie to nepovažuji. ()
9 / 10 Zelená míľa je unikátna v tom, aké široké spektrum emócií vo vás dokáže vyvolať - budete sa smiať, budete plakať, budete sa báť, bude vám smutno a po chrbte vám neraz prebehnú nepríjemné zimomriavky. To všetko v krásnom, stoosemdesiatosem minút dlhom darčekovom balení až po okraj naplnenom excelentnými hereckými výkonmi, vynikajúcou hudbou a bezchybnou réžiou. Jedna z najlepších knižných adaptácií vôbec. ()
Galéria (85)
Zaujímavosti (100)
- Svatý Kryštof, jehož přívěšek dává Melinda Moores (Patricia Clarkson) Johnu Coffeymu (Michael Clarke Duncan), je patronem poutníků a zemřel jako mučedník, stejně jako Coffey. (IvcaSammet)
- V originálním znění nazval Percy Wetmore (Doug Hutchison) při první setkání myšku Mr. Jingles oslovením „scurvy“, v doslovném překladu mizerný, bídný. V angličtině je scurvy nazýván stav způsobený nedostatkem vitamínu C. Myši mají aktivní gen, který syntetizuje vitamín C. (IvcaSammet)
- Píseň, která zní ve filmu Páni v cylindrech (1935), který je pouštěn Johnu Coffeymu (Michael Clarke Duncan), je „Cheek to Cheek“ napsaná Irvingem Berlinem speciálně pro hvězdu muzikálu Freda Astaira. Píseň byla nominována na Oscara za nejlepší píseň za rok 1936. Astaireova nahrávka z roku 1935 s orchestrem Lea Reismana byla uvedena do Síňe slávy Grammy v roce 2000. V roce 2004 skončila Astairova verze na 15. místě v anketě AFI „100 Years...100 Songs“ nejlepších melodiích v americké kinematografii. V textu se opakuje verš: „Heaven, I'm in heaven.“ Ten koresponduje s přáním Johna Coffeyho vrátit se „domů“. (sator)
Reklama