Skins

1&2 sezona: inteligentní, originální, reálný... tolik různých emocí jsem v těch dvou dnech, co jsem na to bez přestávky koukala (nemohla jsem přestat), snad nikdy nezažila. Perfektní ve všech směrech, ještě se mi nestalo, že by mi některé postavy tak moc chyběli. SKINS PARTY HARD. 3&4 sezona: možná bych mohla taktně mlčet... Kdyby to byl samostatný seriál, tak by to byl takový slušný průměr, trochu víc přtažený za vlasy, ale dalo by se to vystát. Jenže jelikož to sdílí onen osudový název Skins, tak se to řadí do normálního odpadu. A všechny ty charaktery bych nechala shořet v pekle, fakt jsem je nenáviděla (kromě JJ) a smrt jsem přála úplně všem. Takže jsem jakoby dočasně oslepla a ohluchla a Skins pro mě skončili druhou sérií. It's a wild word! (22.11.2009)

Jasný důkaz toho, že i člověk který čte J.P.-Sartra může být kokot, že zlatá mládež nemá kromě trávy a vodky nic společného, že souložit učitelku psychologie se nevyplácí, že i dneska se dá natočit rozumný teen-seriál. Po druhém shlédnutí obou sérií zvyšuji na čtyři, protože se mi líbí, jak seriál pracuje s emocemi a rozumně, ne zbytečně a nenásilně dávkuje( za doprovodu skvěle vybraných songů) kritické situace. (11.08.2009)

Britský seriál o 17letých. Možná trochu přehnaný, ale o to zábavnější, zajímavější a skvěle promyšlený. (1. sezóna - 90%, 2. sezóna - 90%, 3. sezóna - 60%, 4. sezóna - 75%). Edit: Pátou a šestou sezónu jsem nějak minul a první díl sedmé je už WTF - vyždímat jméno seriálu a postavy do poslední kapky i za cenu totální absence kvality se mi vůbec nelíbí. Kdo skončil po 2. sezóně je šťastný člověk. (27.04.2010)

"Sometimes I think I was born backwards..Like, you know, come out of my mum the wrong way. The people I should love, I hate, and the people I hate...." Nechápu, jak jeden seriál může být tak geniální a zároveň tak špatný. Výjimečně není řeč o ubývající kvalitě, ale o hlavních postavách, po dvou sériích totiž pokaždé nastoupí nová parta. První a druhá série mě moc neoslovily, nadchla mě jedině postava Effy, takže jsem sledovala pouze její příběh a těšila se na třetí řadu, kdy nastoupí jako ústřední postava. Zajímavě působila i Cassie s tou svou poruchou příjmu potravy, ale nakonec se její příběh zvrátil v tu samou zápletku jako u ostatních postav ala "spal jsi s Michelle, tak já budu na oplátku spát s každým, kdo se mi postaví do cesty", což, přiznejme si, nemá daleko k americkým teen seriálům a prostě je to naprosto nezajímavé. Většina postav je na zabití a opravdu bavit mě to začalo až s příchodem "druhé generace", kde jsem si Effy zamilovala asi tak jako žádnou fiktivní postavu předtím ( ano, a to že nosí martensky a roztrhané věci jako já tomu trochu napomohlo:)) ) a konečně se začala zajímat i o ostatní, přestože příběh je stále trochu šablonovitý a opakující se po první generaci, já se těch sprostých slov, nepřátelství, lásky a drog nemohla nabažit! (myslím v seriálu samozřejmě). Sedmá série? Ta se nestala! Čtyři hvězdičky jen a jen za třetí a čtvrtou sérii, jinak si to zaslouží tak dvě. (18.11.2012)

Napadá mě jediný slovo: síla. Tenhle seriál totiž fakt provází síla: silný herecký výkony, silnej scénář s pěkně potměšilejma zvratama (když to vypadá, že jde všechno k lepšímu, posere se všechno, co dosud fungovalo) a parádní nepopíková hudba. Prostě nářez, nezbývá než si zanotovat lalalala a dumat nad tím, jak má někdo podělanou pubertu. (22.12.2010)