Pomstím tvoju smrť

Dějově strohé a studené jako psí čumák, ale Van Damme na postarší kolena nebývale tvrdě kope a rvačky jsou konečně těžké, nabušené a značně uvěřitelné. Jinak samozřejmě čistě rutinna. Tady už ani nemá smysl nic vymýšlet. Obklíčený hrdina proti přesile zůstal v předešlém mileniu a na smysluplnější promotanec se béčkaři za kamerou nezmohou. Nechají tudíž veškeré možnosti na pardálovi před kamerou, který kope více než solidně a konečně si uvědomil, že taťka zachránce již není in. Chtělo by to nějakou pořádnou bombu aby se konečně mohlo hovořit o comebacku. (25.04.2009)

Absolutně nic jsem o tomto filmu nevěděl. Jen to, že existuje. Už, už jsem se chtěl zvednout z gauče a jít pařit Crysis 2, když tu náhle přepnu na Novu a tam totok. Mňo. Lokace Americko-Mexická hranice. Hmm, japato, že to vypadá jak na anglických mokřadech? Hele, není todle Karosa? Je to Karosa. Ale, ale, copa to je? Na tutáč USA, Bulharsko, Rumunsko. Děkuji, bleábr. (18.02.2012)

Bezpohlavní videocéčko, které se umanutě snaží dokázat, že J.C. van Damme stále umí dobře bojovat, aby to následně vyvracelo ve chvílích, kdy na scénu nastoupí fantastický Scott Adkins. Zatímco dříve milovanému Belgičanovi už nepomůže ani rychlý střih a dobře postavená kamera, jeho zřejmě nejcharismatičtějšímu nástupci to naopak kope více než obstojně. Škoda, že JCvD nemá dostatek soudnosti, tudíž působí trapně nejenom když se snaží evokovat nejlepší roky, ale i při vzpomínce na mrtvou dceru, o závěrečném souboji, který chtěl být dream combat nového milénia, ani nemluvě. Nepoužitelné ani jako kulisa dobré zábavy s několika pivy a pro Isaaca Florentina po dvojce Undisputed opět smutný sešup dolů. (24.02.2008)

Isaac Florentine přinesl do akčního žánru v poslední době výrazné osvěžení. Už Undisputed 2 (dále U2) byl výborný snímek a The Shepherd za ním příliš nezaostává. Oba filmy se vyznačují především efektními a fyzicky tvrdými souboji, které vznikají v hlavě choreografa J.J.Perryho (právě pracuje na snímcích The Tournament a Wolverine). Navíc se režisérovi podařilo najít akční ikonu, která Perryho nápadité sekvence perfektně zužitkovala. Scott Adkins má totiž skvělou bojovou průpravu, vytrénované tělo a dokáže rozdávat rány z tak nevšedních poloh a pozic (přitom bez pomoci bezpečnostních lan), že zůstává až rozum stát. Zde dostal ke svým "adkinsovkám" (rozuměj brutálním bojovým technikám) méně prostoru než v U2, přesto jsem znovu hltal každý jeho pohyb, a Adkins se tak definitivně stal mým novodobým akčním hrdinou. V U2 byl jeho oponentem Michael Jai White, zde stane tváří v tvář proti akční legendě Jeanu Claudeovi. Ve Florentineových rukách působí Van Damme konečně zase dobře. Hýbat se rozhodně pořád umí, je v dobré fyzické kondici a i poměrně slušně hraje. Florentine z akce a soubojů vymlátí maximum (opancéřovaná karosa je dělová) a dále servíruje obstojný příběh, ve kterém jsou emoce, napětí a ... bohužel i provařené a klišovité scény. Nicméně části, ve kterých se moje akční buňky tetelí pocitem totální spokojenosti, převažují a proto volím možná lehce nadnesené hodnocení. Velice se těším na The Tournament a Undisputed 3... Fandům poctivých action-movie vřele doporučuji. (19.02.2008)

Ikdyž se Isaac Florentine pohybuje po celou dobu své režisérské kariéry v těch nejkalnějších béčkových vodách, oproti ostatním tvůrcům těchto vesměs podřadných produkcí má jednu obrovskou výhodu. Umí zpracovat akci tak, aby vypadala skutečně hodně dobře a zároveň tím i dostat z herců to nejlepší, pro co jsou vlastně u svých fanoušků oblíbení a vyhledávaní. Což konkrétně v tomto případě znamená, že se tady Jean-Claude van Damme představuje v té nejlepší formě, v soubojích je vidět, že za jeho bojovým uměním nestojí um kameramana a střihače, ale pouze a jen jeho dovednosti, takže choreografie a zobrazení veškerých soubojů je přehledné, dynamické a vážně působivé a po této stránce je Pastýř prostě skvělou a zábavnou podívanou. Škoda v tomto ohledu tedy ještě dvou věcí, že Florentine mnohem více nevyužil přítomnosti dokonalého bojovník Scotta Adkinse, který stačil i v tom málu prostoru co dostal ukázat své vrcholné umění, a pak že té skutečně výborné akce bylo nakonec docela málo. Problém totiž je, že právě krom té akce vše ostatní stálo za prd. Tady už Florentine jasně prokázal, proč se nikdy nevyhoupne do vyšší ligy, práce se zápletkou, vedení herců, navození tempa, dialogy, atmosféra, to vše je těžce sračkoidní, nevěrohodné a skutečně ne zcela profesionálně zpracované. Pastýř má zkrátka dvě tváře. Ta akční je nadprůměrně zábavná a působivá. A tu druhou tvoří vlastně veškerý nepovedený zbytek. A když vezmu v úvahu poměr těchto dvou tváří, bohužel celý výsledný dojem přeci jen nakonec vyznívá spíše lehce v neprospěch Pastýře, nicméně ve van Dammově kariéře nejde v žádném případě o vyložený průser, na to se tu totiž předvedl ve více než slušném světle. (26.05.2013)