Strom života
The Tree of Life
The Tree of Life
Réžia:
Terrence MalickScenár:
Terrence MalickKamera:
Emmanuel LubezkiHrajú:
Brad Pitt, Sean Penn, Jessica Chastain, Hunter McCracken, Laramie Eppler, Fiona Shaw, Joanna Going, Kimberly Whalen, Jenny Shakeshaft, Will Wallace (viac)Obsahy(2)
Texas, 50. léta minulého století. Jack O’Brien si prošel dětstvím plným her a krásné nevinnosti. Dospívání mu však přináší rozčarování a vztah s jeho otcem, který by mu pomohl tímto nelehkým obdobím projít, je dosti komplikovaný. Jack je ztracenou duší v moderním světě, která si klade řadu otázek a snaží se v životě zorientovat. Kde je pravda? Co je věčnost? Jak vznikl život... Hvězdně obsazený snímek je poctou životu, přírodě a světu kolem nás, jenž se nám odhaluje jako symfonie. Postupně, obraz po obrazu nám přináší epický a dokonalý příběh, který je aktuální dnes stejně jako před více než půl stoletím. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (15)
Recenzie (962)
Mistrně natočené (takhle vypadá nejvyšší příčka filmového audiovizuálu), poezie z toho nečouhá, ale přímo trčí, ale co přesně nám, obyčejným smrtelníkům, chtěl básník říct, mi trošku zůstalo skryto. Ale Brad Pitt jako člověk, který si zvolil cestu síly, svým výkonem zcela přesvědčil, mladík je neotravný a správně rozpolcený, Chastain úžasná a Penn, přes nevelkou účast, klasicky ovládá plátno. Závěrečná předpokládám variace na soudný den překrásná, ale nejlepší scéna filmu je zrovna ta, která se zbytkem zdánlivě nesouvisí - a to sled vesmírných panoramat jako od BBC, které ve spojení s operní hudbou vytvářejí nadpozemský zážitek a chuť na hledání nějakého hlubšího, krásnějšího smyslu ubohého života. Chtěl bych to jednou vidět na vlastní oči :) Film docení jen málo lidí, ale o to větší to bude klenot. Já zatím zůstávám mírně zahlcen a nořím se do hlubin své duše, abych přemýšlel, jak moc na mně tahle cesta životem a vývoj osobností končící až na konci všeho zapůsobila. Mattyho pár slov zapůsobilo silně PS: Málem jsem zapomněl na Vltavu - taky úžasná sekvence ()
Famózna pitva ľudskej duše, ktorá siaha k tým najzákladnejším životným princípom. Despotický Brad Pitt skrz majstrovské obrazy znázorňuje všetko, čo sa nachádza v hĺbkových pedagogických analýzach. Toto je čistá genialita. Bez zbytočných, argumentujúcich dialógov skĺbiť len jednovetné nevtieravé úvahy s lyrickou kamerou (ktorá ma dostala už v Novom svete) a podmanivou hudbou (symbióza obrazu a Vltavy od Smetanu ma maximálne odrovnala). Je priam neuveriteľné, ako Malick dokáže len prostredníctvom filmových záberov, konkrétnej atmosféru-dotvárajúcej melódie a hereckého prejavu zobraziť to najtajnejšie ľudské utrpenie či krehké okamihy vnútornej harmónie a dočasnej radosti, prelieva myšlienky, mení náladu sekundu za sekundou (fascinovalo ma citové odsudzenie syna na otca) a divák len vpíja prekrásne obrazy. Malicka považujem za jedného z najosobitejších režisérov súčasnosti a vážim si ho o to viac, že jeho filmy netrpia absenciou autorského rukopisu, ako je to u mnohých iných nevýrazných tvorcov. Strom života je náladovo roztrieštený, vyžarujú z neho osobné Malickove postoje, a to mi nedovoľuje ísť s hodnotením nižšie. Pocahontas do mňa zaťala trochu viac, ale to nič nemení na skutočnosti, že Malickovu hypnotickú filmovú poéziu milujem. A Pitt v mojich očiach konečne herecky dozrel (nerátajúc 12 opic) a vyťažil zo seba maximum. ()
po prvním zhlédnutí na MFFKV: Stejně jako při rozhovoru s nefanaticky věřícím člověkem se i při sledování Malickova kreacionistického vyznání dostavují smíšené pocity respektu, úžasu i pochybností a rozčarování z nemožnosti argumentace. Dílo na jedné straně zaujme režijní jistotou z hlediska inscenování sekvencí a celkové vizuální koncepce, ale současně překvapí svou plochostí. Jobovský obdiv k velikosti božího stvoření se mísí s primitivními postoji jak z nedělní školy ("Tam bydlí Bůh" ukazuje matka na bílý mráček na nebi) a kýčovitě odpuzujícími obrazy ala Strážná věž (celé finále o shledání v nebi je jak oživlá ilustrace z nechvalně známého jehovistického plátku). Jestliže Malick v "Tenké červené linii" impresivně odhaloval střet člověka toužícího po harmonii s hororovým chaosem války a v "Novém světě" zase dával publiku pocítit ohromení z lásky a nových světů tentokrát stejným způsobem přináší vhled sám do sebe coby věřícího. Zatímco předchozí snímky pojímaly obecná témata, tentokrát je potíž v omezenosti (ve smyslu ne-univerzálnosti) křesťanského pohledu na svět, jeho stvoření a jeho fungování z hlediska lidského života. Potíž není pouze v úctě k Bohu místo Buddhy, Ganéši či mnohých dalších. Rozmáchlostí, doslovností a znakovostí navíc Malickova vize připomíná barokní katolictví, s čímž se naopak neztotožní lidé preferující spíše vnitřní kontemplaci a víru stojící stranou institucionalizovaných kódů. Ač autorská sebestřednost nedosahuje odpuzujících rozměrů jako u Kima Ki-duka v jeho stominutové honitbě "Arirang", zůstává "Strom života" dílem, k němuž nelze nic říct - stejně jako církev prostě lidi polarizuje na věřící a nevěřící. ----- o dekádu později: Názor zůstává, jen hodnocení se mění. Nikoli z důvodu pokání nebo měknutí mozku, ale protože navzdory všem racionálním výtkám některé výjevy a emoce přetrvávají napříč uplývajícími roky. Filmové kvality a osobitý styl mistrovského režiséra prostě Malickovy nelze upřít. ()
Strom plný otázek, mistrovství, jednoduchosti, krásy a především, života. Velmi osobní, nejen pro režiséra, ale i pro (otevřeného) diváka. Časem více... "My eyes have seen all this, my ears have heard and understood it. What you know, I also know; I am not inferior to you. But I desire to speak to the Almighty and to argue my case with God. You, however, smear me with lies; you are worthless hysicians, all of you! If only you would be altogether silent! For you, that would be wisdom." Job 13:1-5 ()
Galéria (111)
Fotka © Fox Searchlight Pictures
Zaujímavosti (35)
- V roce 2005 Terrence Malick mluvil s Colinem Farrellem o jeho obsazení do hlavní role. (Foox)
- Terrence Malick konzultoval záběry z vesmíru s pracovníky NASA. (JayZak)
- Do role pana O'Briena se původně počítalo s Heathem Ledgerem. Po jeho nešťastné smrti po něm roli převzal Brad Pitt. (Taninaca)
Súvisiace novinky
Malick workoholikem
Legendární filmař Terrence Malick nikdy netočil závratným tempem. Mezi Nebeskými dny a Tenkou červenou linií třeba nechal díru 20 let, od roku 2011 se ale podivuhodně rozjel. Po šestileté pauze… (viac)
Amenábarův scenárista točí sci-fi
Mateo Gil, několika cenami Goya oceněný španělský spoluscenárista tří filmů Alejandro Amenábara – konkrétně Otevři oči, Hlas moře a Agora – se poslední roky pokouší i o režii. Po dobře přijatém… (viac)
Best of 2011 dle vybraných uživatelů
Další filmový rok je za námi, a tak vám přinášíme přehled nejlepších filmů roku dle předních uživatelů ČSFD.cz. Uživatelé i filmy v jejich výběru jsou seřazeny abecedně. Jako vítězný snímek z tohoto… (viac)
46. ročník MFF Karlovy Vary
Od 1.7. do 9.7. se v Karlových Varech uskuteční nejvýznamnější filmový festival kategorie A ve střední a východní Evropě. Festival představí 178 celovečerních filmů, převážná většina z nich bude mít… (viac)
Může být obtížné abstrahovat od pojmových soustav tak důsledně, že Vám přestanou překážet i ty nejzprofanovanější výrazy, gesta, obrazy. Jenomže abyste mohli všechny berličky odvrhnout, musíte si je nejprve osahat, vyzkoušet je, posunout se o ně dál, určit jim správné místo, pochopit jejich funkci - učinit je součástí svého poznání. A pokud sledujete film o takové cestě za nejhlubším, nejneodvozenějším pochopením života, musí Vás provést skrze to všechno, skrze všechny indoktrinace a paradigmata chování i jazyka té doby, a když se necháte rozptýlit, může Vám to připadat, že je takový on sám. ** Ty věty tam padají, o Bohu a naději, lekce z americké náboženské a také rodinné výchovy - ale význam toho všeho začíná až o rovinu výš. Z nedostatku lepších slov jsou to zprvu zástupné, zkušební berličky postav, a později z nepotřeby hledat jiná slova jsou už jen k nahlížení, zkoumání, nad pochopením toho, jak vůbec funguje osobní jazyk, každá pojmová síť, kterou (se) vytvoříme. ** Přijde-li v životě moment, kdy bolest ze ztráty je tak šílená, že Vám bere smysl života, musíte rekonstruovat, resetovat se - musíte začít od začátku, vystavět všechno od nuly, změnit vlastní pochopení celku tak, abyste mohli pokračovat - musíte najít chybu, protože jste zůstali naživu, Váš život musí začít znovu dávat smysl vám. ** Přijde-li matka o syna, nepomůže paradigma Boha ani společnosti - pomůže znovu, jinak pochopit, co je to život, změna, čas, nespoléhání na nic zajištěného. Musí začít od začátku - od stvoření života jedince, které se kryje (obrazově i pojmově) se stvořením světa vůbec, přes zrození vědomí a jeho prodírání se všemi smyslovými, hodnotovými a ideologickými systémy, až do bodu, kdy se to stalo - k pochopení, že teprve teď, v bodě ztráty (v tom rekonstruovaném, až napodruhé), která zkoumání spustila, dospěla ona žena k tomu, aby své dítě vůbec kdy měla, nejvíc a naplno - a s ním mohla vzít nejvíc a naplno do vlastních rukou i celý svůj život. ** Je to film o vytváření vlastního jedinečného vědomí o všem, žena, která přišla o to, do čeho mylně vkládala smysl vlastního života, na cestě k pochopení nezaručenosti trvalé existence čehokoli v čase získá nejvíc, vybuduje svou paměť, zrekonstruuje si život, vytvoří novou, bohatou, jedinečně krásnou texturu, vytvoří sama sebe, stane se. V okamžiku, kdy své dítě pochopením odevzdá času (či Bohu už jen jakožto jedné z mnoha poetických metafor, fraktálových kružeb celého ornamentu), ve chvíli smíření, celý svůj život teprve získá a ztráta dítěte se mění v jeho nabytí. Svědčíte zrod existence, individuální, a tedy všeho. ** Film o všemohoucnosti paměti osvobozené tím, že v čase netrvá a není zaručeno nic, je postaven na dynamických záběrech - nic se nám nedává jakožto statická stálost, všechno je pohyb a hloubka, propadání pohledu do nových a nových prostorů otevíraných v čase. Každý záběr má těžiště v pohybu - ať už lidského těla: houpačka, tanec, krok, pád, úder - nebo lidské mysli, proměnách perspektivy: převracení vlny, prostorovost korun stromů, tatáž událost v makro a mikro měřítku jakožto i smyslově úplně jiný prožitek... ** To protože pohyb je čas je změna je klíč, pohyb je, že existujeme, že jsme si sebe vědomí, že se každou vteřinu znovu vytváříme celiství, s každou reflexí, kterou umožňuje právě jen proměna, pohyb, rodíme celý svůj život, svět, vesmír nanovo. Smíme si být vědomi vlastní krásy, protože v každém novém okamžiku představujeme novou vzrušující milost(nost) stvoření. ** A Terrence Malick vytvořil dokonalý ornament - šperk, klenot, strom (pojmy a jejich potom už zaměnitelnost) - lidské existence tím, že ukázal, jak vzniká vůle osvobozená od všech dosavadních paradigmat k tomu jej vytvořit. ** Ještě jedna závratná představa - na konci toho snímku se jmenovat Alexandra Malick. ** Komentář uživatele Traffic je obsažný a cenný. () (menej) (viac)