Réžia:
Dario ArgentoKamera:
Frederic FasanoHudba:
Claudio SimonettiHrajú:
Asia Argento, Cristian Solimeno, Udo Kier, Valeria Cavalli, Moran Atias, Daria Nicolodi, Philippe Leroy, Jun Ichikawa, Clive Riche, Daniela Fazzolari (viac)Obsahy(2)
Starověká urna je nalezena na hřbitově na okraji Říma. Po jejím otevření se spustí série násilných příhod: loupeže, znásilnění a vraždy dramaticky vzrostou, zatímco zvláštní mystické, zle vypadající bytosti přicházejí odevšad a shromažďují se ve městě. Všechny tyto události zavinil návrat Mater Lacrimarum, poslední ze tří mocných čarodějnic, které šířily teror a smrt před staletími. Sama proti armádě běsů a démonů se Sarah Mandy (A. Argento), studentka s nadpřirozenými vlastnostmi, pokusí zabránit Matce slz ve zničení Říma. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (196)
Když vás na hororu od legendy žánru, jenž je plný over-the-top brutality, nechutností a snahy o napětí a nepříjemnou atmosféru, nejvíce potěší stylové úvodní titulky a několik odhalených koz, je něco (hodně) špatně. Pro některé zaryté "argentovce" možná dobrý drsný horor v duchu jeho kultovních děl, pro mě pouze těžce béčkový sick shit hodný (rychlého) zapomnění... ()
Místy má snímek opravdu hutnou atmosféru, lekačky jsou velmi efektní, jednu jsem skoro nerozdýchal. Herecké výkony nejsou dokonalé, ale postačí, italština se moc příjemně poslouchá, zvlášť když je doprovázena výtečnou hudbou... Argento se nebojí ukázat záběry, které by režisérovi v Americe asi hned tak neprošly (nebo by se nesetkaly s pochopením), no evropský divák je snese celkem v pohodě. Samotný příběh je obstojný, ale jeho ukončení se mi zdálo tak trochu zbrklé a moc rychlé, což je docela škoda, poněvadž minuty, které mu předcházely, byly opravdu silné (atmosféra i gore), a jako takové by snesly nějaké to prodloužení... Rozhodně to není film určený pro každého, ale spíš pro vyznavače hororového žánru 70. a 80. let. ()
Sarah není zrovna oslnivě krásná ani kdovíjak chytrá (soudě podle jejího chování a těch pár scén kdy "bádá"), zato má matku ducha a jednu chrakteristickou vlastnost - kam přijde, tam je někdo (kdo měl tu smůlu a dal se s ní do řeči) vzápětí nějakým brutálním a vizuálně efektním způsobem zavražděn. Likvidováni jsou zcela demokraticky všichni - muži, ženy, ba i dítka (ta zpravidla odkrágluje vlastní matka). Oběti si tak nemohou stěžovat na diskriminaci a divák na to, že by se nudil. Děj neoplývá soudržností, vyprávění je občas mírně chaotické a ani atmosféra není silnou stránkou "Matky slz", konec přichází příliš náhle a určitě by snesl větší propracovanost. Na druhou stranu se má divák stále na co dívat, napětí se podařilo vybudovat zdařile, násilí je zobrazováno s dostatečnou mírou invence a nechybí ani semtam nějaká ta pohledná samička. Když k tomu připočtu i jednu opravdu povedenou lekačku, klady pro mne rozhodně převyšují zápory. ()
hodnotiť štyrmi **** bude spravodlivejsie ... na argenta je to za poslednu dekádu mierny pokrok.. je to predsa len viac nez priemerná nechutnosť.. u argenta je to mimoriadne po 1 X co sa uchyľuje k ducharčine takehoto rozsahu ..čo je samozrejme veci v neprospech .. ps: čo však na tomto projekte skutočne stoji za to je zaverečný song presvedčivo beštialne odspievaný Dani Filthom z Cradle of Filth....za famozneho hudobného doprovodu Daemonie Claudia Simonettiho...MATER LACRIMARUM..song podobného rangu sa vyprodukuje raz za 4 roky..a v predchádzajúcej verzii filmu som ho nemal ... ()
S gialla souputníků mi je přece jenom bližší takový Lucio Fulci, na jehož geniální Beyond nedám dopustit, ale Argento se po letech podprůměrných a maximálně průměrných žánrových podívaných vrátil ke své nedokončené trilogii o matkách - čarodejnicích a přidal poslední střipek do skládačky. La Terza Madre je naprosto famózní záležitost, která překvapí Mistrovy fanoušky větším soustředěním na klasicky vystavěný narativ s naprosto logickými a kauzálními vazbami mezi jednotlivými scénami... aby pak Argento klasický narativ v nekompromisním a božim závěru/záběru utnul a postavy vnitřně vyprázdnil, nechal je v bláznovském smíchu a dojem podtrhl nereálnými kulisami. Jasně, že konfrontace "té nejkrásnější a nejnebezpečnější" s hlavní hrdinkou, brilantně ztvárněnou Asiou Argentou, je krátký, ale to je poznávací znamení Argenta stejně jako otevřené konce a cliffhangery u Romera. A ústřední skladba je hotový zázrak.... a ty gore scény musí potěšit každého fanouška. Skutečně: nejlepší horrorový film roku 2007 a vzhledem k uchopení ryze žanrových schém a hlavní ženské postavy, která je racionální, značně progresivní nad-žánrová podívaná. ()
Reklama