V Bruggách

Až na posledních 20 minut excelentně vyvážená gangsterská komedie o tom, že i zabijáci mají srdce. Ultradebilní závěr ale přehlížet nelze, protože jakmile se většina postav změní na Supermany, kteří i po pěti kulkách v těle a pádu z historické věže dýchají jen s menšími obtížemi a v klidu se vykecávají, klesá u mě index napětí a zábavy někam k hodnotám z arktických planin. (09.05.2008)

Výrazně autorský a "literární" snímek, plný nádherného černého humoru a absurdity, kterou běžně zažívá každý z nás, akorát se jí možná neumí zasmát tak bezstarostně jako, když se s ní setká na filmovém plátně. Martin McDonagh přesne ukázal, co mají film a divadlo společného i v čem se liší, ovšem výsledný produkt o vzájemné přínosnosti a inspirativnosti obou těchto umění vypovídá opravdu hodně. Scénář je vypilovaný do posledního detailu, snímek není "samoúčelně" absurdní. Nese jistou tezi, samozřejmě v Rayově postavě a v jeho vývoji, zcela nenásilně, ale organicky poskládanou z přihrávek vedlejších postav i toho, co čteme mezi řádky zdánlivě efektních "hlášek." Jenomže - pozor na to - tohle nejsou hlášky v onom popcornovém stylu, ačkoliv se proti nim nechci nijak absolutně vymezovat, Martin McDonagh je někde úplně jinde, je to literát, život má odpozorovaný, ať už v rovině prožívání, tak v rovině jeho odrazu především ve filmovém umění. To je vidět, a to je obrovské plus snímku, což vyvažuje jeho jisté formálně filmařské nedostatky. (04.07.2008)

Jedno z nejoriginálnějších filmových děl tohoto roku. Martin McDonagh natočil drama s nepopsatelnou atmosférou, která vás hned od úvodních minut pohltí a vtáhne do sebe. Málo kdy se mi stane abych si u filmu říkal každých 10 minut, jak je to skvělý film. Kvalitu filmu podtrhuje hvězdné obsazení a doslova herecký koncert Colina Farrella. Bravooo Martine. Dokonalý film, který jsem v poslední době postrádal. (11.06.2008)

Ne zas takova pecka, jak jsem cekal, ale presto hodne nadprumernej film. Pribeh sice neni nic originalniho, ale aspon, ze je docela originalne natocenej. Problem je, ze obcas to je skutecne trochu divadelni, nic moc se nedeje, jen se kouka po pamatkach, film se drobet vlece a dostavuje se lehka nuda. Ale je to spis ze zacatku, protoze cim se film blizi konci, tim je lepsi. Ale jinak stejne celej film stoji na dialozich, ktery jsou obcas extremne sprosty, hlavne v podani psychopatickyho Fiennese, obcas hodne cernohumorny, ale zase nekdy spis dojemny a smutny. Jinak zbejvajici dva herci jsou v pohode, hlavne Colin me mile prekvapil. Celkove jsem se nijak zvlast nenudil, obcas sem se fakt zasmal a celej film utek vcelku prijemne. (21.05.2008)

Pro jedny nebe, pro druhé peklo, pro všechny očistec. Komorní existenciální gangsterka o vině, odpuštění a napravení, která se strhujícím způsobem vyvíjí od romantické turistické prohlídky vlámských krás až do pokřiveného boschovského plátna. Těžkotonážní otcovský výkon Brendana Gleesona, afektovaně dětinská kreace Collina Farrela a až starozákoně přísný Princip ztělesněný Ralphem Fiennesem – a kolem nich pečlivě vystavěné divadelní dialogy, fantasticky vygradovaná obraznost a intenzivní atmosféra, která úzce souvisí se způsobem, jakým filmaři využívají vlámskou gotiku. McDonagh staví na odiv svůj dramatický talent (místy je to vlastně spíš divadelní hra ve strhujícím filmovém podání), ale zároveň nijak neupozaďuje kouzlo filmové řeči (brilantní práce s dynamikou vyprávění). Ve výsledku se tak skromné Brugy rozrůstají do komplexní filmové metafory, jejíž boschovská pointa je stejně krásná jako mrazivá. Mohou tu padat jména jako Ritchie či Tarantino, ale to nic nezmění na tom, že McDonagh je neokázale a promyšleně svůj. P.S. Nevím proč, ale nějak ve mě vyklíčila touha, aby tenhle člověk někdy natočil bondovku... třeba s Colinem. (10.11.2010)