Réžia:
Oldřich DaněkScenár:
Oldřich DaněkKamera:
Eduard LandischHudba:
Jiří VáclavObsahy(1)
Bravurní dialog mezi stárnoucím španělským velvyslancem (Jiří Adamíra) a ovdovělou Marií z Pernštejna rozenou Manriquez de Lara (Hana Maciuchová). Velvyslanec se snaží umravnit mladou vdovu a zmírnit i případné nepříjemné následky jejího chování. Konec konců pro katolickou šlechtičnu, navíc Španělku, se opravdu nehodí mít milence. A mladá vdova je nejen půvabná, ale i hbitého jazyka. (Jezinka)
(viac)Recenzie (37)
KKK2 (kostýmová konverzační komedie se dvěma herci, tj. se stále půvabnou Hanou Maciuchovou a tajemných hlasem Jiřího Adamíry) .... Protože necítím potřebu nějak tuto inscenaci komentovat, nahlédl jsem do recenzí, zda bych i někomu nemohl připojit svůj hlas. A našel jsem: duddek ***, který jasně popisuje potřebné reálie (včetně Pražského Jezulátka) a rovněž jeho kritika i hodnocení se shoduje s mým pohledem. Jinak jsem se také dočetl, že se jedná o nadčasové téma. To ano: otázka strategie mileneckých vztahů prominentních osob je stále aktuální. Jinak Španělsko zkorumpované nakradeným zlatem a stříbrem, a po porážce Grande y Felicísima Armada v roce 1588, se ze země colónů a pizarrů postupně stávala zemí hidalgů a picarů - i když musím říct, že právě tohle Španělsko mám rád! ()
"Často si říkám, že některých vědomostí mě mohl Bůh ušetřit." Televizní konverzačka, která suveréně převálcovala Díru u Hanušovic, kterou jsem nějakou hřčkou osudu sledovala ve stejný večer. Španělé pobavili, poučili a dali náměty k přemýšlení. Díky Oldřichu Daňkovi jsem si spravila chuť, děkuji! ()
Krásné, po všech stránkách krásné. Souznění, špičkování, stejně tak rozepře i pochopení Hany Maciuchové a Jiřího Adamíry jsou podmanivé, působivé a jen zcela vyjímečně k vidění. Ona je krásná vdova, ovšem příliš mladá na život v osamění, poněkud nevhodně zamilována a v neposlední řadě revoltující za své osobní štěstí. On je o generaci starší španělský velvyslanec, zkušený a znalý politiky i politikaření, snaží se mírnit její temperament a nevhodnost chování. Ovšem kdo může s čistým svědomím říct, co je vlastně v takové situaci správné? TV film, ke kterému se ráda vrátím. ()
On velvyslanec, muž který se „nerve za sebe, ale za Španělsko“, ona „pobloudilá žena“, která „miluje a chce být milována“. Oba v „bláznivém, pošetilém a neodpovědném městě“ jménem Praha (17 let přes Bílou horou). Mistrné dialogy jistě, herecký koncert dua Maciuchová Adamíra taktéž. Místy mi to přeci jen přišlo trošku statické (přeci jen se to celé odehrává v jedné dekoraci), přesto tahle minimalistická televizní konverzačka plná jemného sarkasmu a ironického popichování jako celek funguje. Takže pokud se v úvodním záběru ze zákulisí natáčení oba aktéři shodnou, že „udržet pozornost jenom ve dvou v jednom pokoji moc nejde“, ale „co nejde má se zkoušet“, jsem moc rád, že to tehdy Československá televize zkusila… ()
Mistrovské Daňkovo dílo se ve fiktivním rozhovoru - pokud se dobře pamatuji - choti-vdovy po Vilémovi z Rožmberka a španělského vyslance - z pozdně rudolfinské Prahy dotýká všech obecných otázek nejen své doby, ale i jejích nadčasových momentů. Shodou okolností oba excelující protagonisté - Adamíra i Maciuchová - byli partnery i v rodinném životě, a tak jejich profesionální důvěrnost nepostrádala ani zvláštní, jinak nedocílitelnou lidskou intimitu. Na minimální ploše bylo autorem soustředěno víc než maximum dosažitelného. Inscenace mohla celým svým založením vést Daňka k více divadelnímu než televiznímu nazírání a zpracování. Zvládnutím tohoto možného úskalí - napětí a časový rozvrh díla jsou perfektní - byla podle mého názoru překonána poslední bariéra bránící Daňkovi v dotvoření mimořádného diváckého zážitku. Mimořádného v čase premiéry i naší současnosti. Mimořádně - bohužel - stále nedostupného na DVD nosičích. ()
Galéria (4)
Fotka © Česká televize / Vlasta Gronská
Zaujímavosti (2)
- Guillén de San Clemente se narodil v roce 1550 v Katalánsku a zemřel 3. září 1608 v Praze. (ArthasKarfa)
- Marie Manrique de Lara y Mendoza byla španělská šlechtična, dvorní dáma budoucí císařovny Marie Španělské a manželka Vratislava II. z Pernštejna. (ArthasKarfa)
Reklama