Zmätená duša

Scénář: Harris Goldberg .. Bylo to jako drogový muzikál, kde hudba přestala hrát a na mě nezbyla židle. __ Překvapivě výborný snímek o odcizení duše. Harris Goldberg, dříve průměrný scenárista, opravdu mákl a vytvořil pozoruhodný příběh muže, který ztratil cit. Obsazený Matthew Perry odvání excelentní maximum, jeho postava je věrná, přirozená, zajímavá a má svou hloubku. (12.05.2008)

Na tomhle filmu se mi líbí, ale opravdu líbí, že hlavní hrdina není hlupák, blbeček a nenechá se vodit za nos... zbytečně dlouho. Ale to je asi tak celý. Ústřední dvojice je sympatická, hudba taky, Perry už tu není za Chandlera a celkem mu to i sluší. Film na pohodu, sednou si k němu po vyčerpávajícím dnu nebo jen tak zahnat nudu - pro to je stvořen. (17.03.2009)

Pohodové, životní, dramatické, příjemné, nenatažené. Kdo občas nemá pocit, že neprožívá svět okolo sebe. Tohle bylo fakt povedené. Bylo to vtipné i dramatické, smutné i veselé, bylo v tom vše. Herecké obsazení výborné, nikdo nevybočoval ze svých rolí, jen ta psychoterapeutka byla trochu svým vlastním problémem. Ale kamarád Tom, který nedělal nic jiného než se furt něčím futroval a Sara, dívka snů, která vypadala opravdu jako anděl, ti byli bezvadní. Hudba byla perfektně doplňující a ladila s dramatem i s úsměvnými scénami. Neexistuje nikdo normální, proto je Zmatená duše pro každého kdo se bude chtít aspoň trochu dívat. Rozhodně vám po tom filmu bude lépe. "Když jsem rozrušená, mluvím sprostě.." (Tak aspoň že nejsem sama! :-D ) (20.08.2009)

Mám rád tahle nečekaná setkání s menšími filmy, od kterých nic nečekám... Naposledy se mi něco podobného stalo se Zbouchnutou, která se chvilku poté střetla v kinech s nadšením přijetím (teprve po tomto úspěchu přišlo ohrnování nosů) a doufám, že to samé čeká i Numb (s hrůzou čekám, s jakým překladem se distributor vytáhne, jestli to bude něco jako "Necita", asi už se rozhoupu k nějakému pořádně sprostému dopisu). K filmu - jak to u takových menších filmů tradičně bývá, prim hrají herci a dialogy, které jim scénárista vloží do úst. Chvíli jsem se sice bál, že se Matthew Perry natrvalo schová za tu jedinou grimasu, nakonec film ale suveréně utáhl, s tím, že ze svého hereckého arsenálu vytáhl kalibry vskutku nečekané. Lynn Collins, která naposledy prozářila Kupce Benátského je tady "Fuck!" oh so great... tedy výborná. S velikým povděkem jsem taky kvitoval nenásilnou komickou nástavbu, která dala poměrně smutnému, melancholickému příběhu příjemnější drajv. Budu trochu opatrnější než u již zmiňované Zbouchnuté - Numb je velice nenásilná, vkusná jednohubka, s potencionálem vás víc než mile překvapit a stát se vaším velice osobním snímkem. Bing! :) 70% (29.05.2008)

Film na mě působil jako okolní svět na Hudsona - jako něco, co se mne vůbec netýká. Přitom ty pocity („zjednodušeně… jsem v hajzlu“) znám. Matthew Perry zahrál apatii nejtěžšího kalibru přesvědčivě, na tragikomicky nepřítomný výraz by měl dostat certifikát. Drhne příběh, v němž se nedopatřením octnul. Sára, ústřední motivační prvek, chováním i vzezřením učiněný anděl, přejala slovník hrdinek červené knihovny, zatímco cesta, již Hudson zdolává, kopíruje půltuctu svých kolegyň: trochu divný hrdina rekonstruuje vlastní duševní pohodu, aby ve finiši zázračně prozřel a hravě vyžehlil všecky nerovnosti. Omýlání podobně nastavené šablony se stává prokletím amerických nezávislých filmařů, jež chtějí točit „o něčem“ a oslovit tím co největší počet zmatených duší. Jsa jednou z nich, budu v hodnocení mírný, ale vězte, že existuje hromada záživnějších manuálů „jak z toho ven“. 70% Zajímavé komentáře: genetique, Eddard, ScarPoul (11.03.2010)