Prosíme pretočte

Po filmu jsem sice neměl chuť jít prosit promítače, aby to přetočil a pustil znovu, ale i tak jsem byl s nejnormálnější gondryovinou v zásadě spokojen. Možná není dokonalá a bezchybná, ale které neotřelé dílo je, že? Nezastírám, že mám pro tohohle vizionáře až nekritickou slabost již od jeho videoklipových počátků. Jednak proto, že takový gejzír nápaditosti, originality a svébytnosti u jiných filmařů protě není k nalezení. No, ale především kvůli jeho talentu na navození uvěřitelné snové reality. V mých očích je to vůbec ta nejtěžší možná disciplína. A zatímco na literárním poli to pár autorů umí, tak ze současných filmařů mě, krom samotného Michela Gondryho samozřejmě, napadá snad již pouze Tsukamoto. Jenže ouha, právě tyto snové hrátky zde přítomny nejsou. Zato originalita se dostavila měrou vrchovatou. Přesto došlo k tomu, že po skvostném úvodu drhne největší "lákadlo", tedy samotné ošvédované filmy. Jde o nejhorší pasáž filmu. Nedrží totiž pohromadě, byť i v ní se najdou famózní momenty (hlavně ty krátké jako Lví král či Carrie). Paradoxně to začne opět fungovat ve chvíli, kdy se přestanou točit "remaky" a začne mít navrch vlastní tvorba. Zklamán tedy rozhodně nejsem. Možná i proto, že narozdíl od mnoha ostatních jsem neočekával komedii v pravém smyslu. Ne proto, že by něco takového Gondry neutáhl, jako spíše z toho prostého důvodu, že nic takového nesliboval. Ani v trailerech žádný příslib řachandy není k nalezení (mimochodem, ošvédovaný trailer se samotným Gondrym je geniální záležitost a nejoriginálnější trailer co znám). A obsazení Jacka Blacka přeci hned neznamená komedii k pokukání. Takže snad jen závěrem: Prosím Gondry, zůstaň i nadále svůj, stůj co stůj. (16.07.2008)

Před přetočením spalte.. Možná vyjádření lásky ke stříbrnému plátnu a pocta neutuchajícímu filmařskému entuziasmu, ale Gondryho hravost, lidský rozměr a "sense of humour" projely na lokomotivě s tlusťochem Wallerem úplně jiným nádražím, než jsem na ně čekal. Nemám zkrátka rád filmy, kde si postavy nemohou vybrat, jestli se budou chovat chytře nebo jako úplní idioti a nespasil to ani D.Glover s vizáží mojí babičky (mínus ten knírek, pochopitelně).. (20.02.2012)

Zpočiatku som bol dosť zaskočený Gondryho malou imaginatívnosťou, keďže vieme, akými dielami sa presadil a aký potenciál látka v sebe má. Lenže postupom času som si zvykol na melancholický tón a na fakt, že Be kind rewind nie je vlastne ani komédiou, ako skôr prejavom lásky k filmu (dúfam, že ale nemá rád Križovatku smrti 2). Treba brať ako fakt, že film je maximálne nereálny po všetkých stránkach, že je to rozprávka plná priznaných klišé, že je možno viac americký, ako by si Gondryho fanúšikovia želali a po prijatí týchto pravidiel si proste túto miernu uletenosť bez komerčného potenciálu užívať. Je to asi o tom príjemnom pocite, ktorý vo Vás na konci filmu zostane a nejaké chyby potom nie sú vôbec dôležité. Tie nech spomínajú filmoví kritici, aby dodržali určený počet znakov v recenzii. (27.06.2013)

Taková, jak se říká, lahůdka pro každého amatérského tvůrce filmů. Co lahůdka, pro některé amatérské tvůrce rovnou návod nebo přinejmenším inspirace. Pro běžného konzumenta takový krásný lidský film o dvou nerdech (jak typické). Režisérsky ovšem skvěle zmáknuté a duo Jack Black a Mos Def bez připomínek. Osobně nemám jedinou výhradu. Vhodné na jakýkoliv večer a jakoukoliv dobu právě probíhajícího rande. Vyložím karty na stůl. Pozvěte knihovnici na rande. Po návratu z restaurace ji určitě ohormíte svým domácím kinem. Ani ne tak kinem, ale sbírkou Blue-ray s takovými tituly jako Červený kaktus, Tramvaj do stanice touha a Fontána (a to přesně v tom sledu, který jsem vyjmenoval - ten skrytý význam jí lépe dojde) a v neposlední řadě zmiňovaný film Michela Gondryho Prosíme přetočte. Už jak zmíníte jméno Gondry, uvidíte, jak vám půjde na ruku, na postel, pak na stůl, na zem, možná znovu na stůl, zpátky na postel, na skříň a nakonec ještě jednou na stůl. Tisíce děkovných dopisů. (02.12.2011)

„Já jsem Bill Murray, ty jsi všichni ostatní“ Mluvil tady někdo o pošucích z videopůjčovny? Nevím o tom, že by poblíž malebného městečka Versailles kousek od Paříže stála atomová elektrárna, nicméně právě odtamtud pochází bůhvíčím ozářený Michel Gondry. Jeden z nejoriginálnějších mainstreamových tvůrců dneška. Jeho nápady jsou úžasné, celky do nichž je skládá, již méně. O Prosíme přetočte si můžete myslet ledacos, ale právě originalitu mu odpářete jen těžko. Ano, je to trochu maglajz a v jednom hrnci jsou zde vařena lesní zvířátka příliš mnoha chutí, z principu ovšem nedokážu nenávidět film, který s bezelstnou upřímností miluje film. Všechno si žádá renovaci, životy, přenosná filmová média, budovy… nic nového však nemá kouzlo čehokoliv starého. Jak rád jsem dosud nadával na VHSky, potvory, které se s takovou oblibou zasekávaly v přehrávačích, nyní na ně hledím s mnohem větší něhou. A co teprve ten pocit, když s partou kamarádů uklohníte vlastní biják a pak jej společně zhlédnete a bavíte se více než u kteréhokoliv trháku za mnoho miliónů. V závěru filmu jsem se cítil přesně tak. K slzám chybělo málo. Nemyslím si, že by Gondry vyzýval k bojkotu filmů velkých zlých studií. Vždyť – co byste potom chtěli „ošvédovat“? Prosíme přetočte má spoustu much, jimž by se slušelo utrhat křidýlka a nejspíš nebude vašim milovaným filmem, jako manuál jak své milované filmy natáčet ale poslouží parádně. Apendix: Proti zvířatům v zásadě nic nemám. 80% Zajímavé komentáře: Lateef, Vitason (11.07.2008)