Číslo 9

,,Když jsme se probudili do tohoto světa všude byl chaos. Člověk a stroje proti sobě bojovali pomocí ohně a kovu…..“ A já se tak těšil! Příběh o přátelství, které může zachránit život, ale hlavně o nebezpečí, které jej může vzít, sliboval nevšední podívanou. Bohužel, když opadlo nadšení z animace a nabažení se postapokalyptického světa - nastalo rozčarování. A vydrželo do teď. Neustále přemýšlím PROČ!? Proč převládá pocit duševní prázdnoty? Příběh, příběh a zase PŘÍBĚH! Krásně natočené NIC! Bohužel ono ,,nic“ přebije veškeré klady. Myslím, že avizované ,,rozdání své duše“ by mělo v člověku vyvolat nějaké pocity. A závěrečné poselství ….,,Co se stane dál?“ ,,Nejsem si jistý. Ale tenhle svět teď patří nám. Bude takový, jaký si ho uděláme.“… vyzní tak nějak do ztracena… PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ ** (30.10.2009)

Zips, gombík, šnúrka ako ratifikačný "dressed code". Ihla, sponka, lyžica to jest náčenie pre úžitkové narábanie. Beštia a strojové monštrum versus jednička, dvojka, trojka, štvorka, päťka, šestka, sedmička, osmička a ČÍSLO 9-omylný "voo-doo hero", ktorému slušia spasiteľské predsavzatia v post apokalyptickom kolorite spustošeného bojiska. Kiež by sa mohol viac činiť a nemusel vyvažovať deravé (dramaturgicky nezvládnuté) dejstvo. Bábkové podobenstvo s lákavým dizajnom, ťuknuté pseudo chrabrým duchovenstvom a lemované reakčnou "move up" pohyblivosťou (pozn. prebrané z videohier). Kúzelnú patinu kraťasu to teda nemá, ale keď pominiem tú skrytú propagandu, tak mi títo prešívaní "Anjeli & démoni" až tak nevadia. (27.03.2010)

Navzdory perfektní atmosféře, krásné výtvarné stránce a nabušené akci jede "Devítka" na půl plynu. Hlavně vinou stereotypně vystavěného příběhu, který navíc sází na dost agitační a moralizující notu. S tím by se člověk vyrovnal, kdyby alespoň podání tak neskřípalo chtěností a nezvládnutou dramaturgií. Ani postavičky nejsou ničím jiným než prvoplánovými a nezapamatovatelnými náčrty s hvězdnými hlasy. Je trochu problém, když scénáristka napíše slaboduchou křesťanskou pohádku a režisér ji odvypráví jako surový apokalyptický horror. Ale už pro ten bizarní svět na pomezí 1. světové války a cyberpunku to za vidění stojí... Zejména pokud máte rádi Bioshock nebo Fallout. :o) [70%] (07.09.2009)

Tam, kde se Wall-E pokouší v první půli o náznaky depresivní postkatastrofické atmosféry, tam Číslo 9 rozvíjí svoji vizi světa sežehnutého válkou naplno a neohlíží se na nálady dětského publika. Výtvarná stránka je úžasná a protože v mém hodnocení hraje obvykle významnou roli, přikloním se k pětihvězdičkovému hodnocení, i když s tou filozofickou stránkou snímku mám problém a jeho vyústění považuju za neuspokojivé. Tam, kde např. Avatar má filozofii až příliš primitivní, tam je filozofická rovina Čísla 9 možná až příliš komplikovaná a neurčitá. Číslo 9 líčí příhody devíti podivuhodných bytostí s robotickým základem, které vyhlížejí jako hadrové panenky kombinované s představou umělých strojů z konce 19. století. Retrostylizace, která jako by vypadla z pozdních románů Julese Verna, spolu s pochmurnou výtvarnou stránkou laděnou do hnědi je pro dnešní animovaný film výjimečná a film celkem odvážně narušuje představu pozitivně laděného filmu, na který vyráží rodiče s malými potomky. Hrdinové příběhu čelí monstrózním strojům, z jejichž podoby už na první pohled čiší nenávist a odosobnělé zlo techniky, která se vymkla lidským rukám. Tvůrci filmu na první pohled pracují s obavami dnešního obyvatele vyspělého světa, kterému technika na první pohled leze na nervy a sní o návratu k jednoduchému životu v souladu s přírodou. Souboj panáčků s ďábelským vynálezem je plný dobrodružné akce a jedinečných efektů. Pod jejich palbou sice poněkud uniká myšlenka, ke které by měl příběh směřovat, ale i tak se pro mě jednalo o silný zážitek. Celkový dojem: 90 %. (02.05.2010)

Střídavě strhující (akce!) a "strojově sterilní" povídka, které do statutu strhujícího filmu zbývá zaplnit spoustu mytologických (s velkými uvozovkami) děr. Přiznávám, že i přes ten vyvanulý scénář bych chtěl nášup - svět je to tajuplný (i když trochu nekonzistentně tajuplný) a v jistém ohledu pojí to nejlepší z poetiky Planescape: Torment s tím, na co se dobře kouká ve filmech s obřími naštvanými roboty. (07.09.2009)