Číslo 9

Asi nejakčnější film roku. Jedna strhující bitka střídá druhou v nepřátelském, postapokalyptickém světě se skvělými postavami, které nejsou roztomilé, ale líto vám jich bude, když je obří roboti nemilosrdně zabíjí. Mohlo by to být delší. Je tam totiž moc akce na úkor příběhu, ale ruku na srdce přesně po tomhle spousta fandů touží. Btw vizuálně se mi to hrozně líbí. (30.09.2009)

Číslo 9 je na animovaný film príliš temný, odosobnený a chladný na to, aby pripútal detských divákov a pre dospelých zase nie dosť rozvinul ústrednú myšlienku, ktorá by udržala ich intelekt. Vyhnem sa tomu, že celkom okato vykráda prvky z Terminátora - svet, ktorí ovládli stroje - spustošená zem - narušená psychika človeka, no čo mu nedokážem odpustiť, je obsahová plochosť a absolútne nevyužitý potenciál príbehu. Akčných segmentov je tu na druhú stranu až dosť, no pri Incredibles bola akčná stránka aspoň dokonale kompenzovaná zábavným scenárom, zatiaľ čo Číslo 9 disponuje jedine úžasne zachytenou temnotou prostredia, pochmúrnosťou a nádherným vizuálom. Od tvorcov dosť veľké sklamanie. (20.07.2010)

Tři a půl hvězdy. V Čísle 9 totiž vítězí forma nad obsahem, a to s přehledem. Na film se dívá opravdu dobře, animace je takřka bezchybná, všechny technické hračičky jsou do detailů promyšlené a postapokalyptický svět je nádherně zbořený a mrtvý. Mrtvý je ovšem také scénář - snad nikoho nemůže překvapit, a když, tak jedině tím, jak je nudný. Je to velká škoda - akční scény jsou natočeny pěkně a nápaditě, hadroví panáčci jsou sympatičtí a roboti náležitě "temní"... Jenže ten děj... (16.06.2010)

Frodo namluvil dalšího "pytlíka" v nejbáječnějším animáku za poslední rok - ohromné překvapení! A nyní následuje zasloužené delší sepsání dojmů z filmu, kterému upřímně udělím maximální hodnocení. Proč? Ono je to celé vlastně o tom, odůvodnit nějakým smyslplným komentářem ty dvě hvězdičky navíc, protože tři si snímek zaslouží už jen za originální námět, chvályhodnou stylizaci a absenci hluchých míst. Co jsem ale od Acknera nečekal bylo, že nejen, že do celovečeráku dokázal převést nezaměnitelnou atmosféru z původního kraťasu, on ji ještě několikrát znásobil! Celé mi to přišlo, jako bych se díval na Potomky lidí v animovaném kabátku. Zdevastované ulice, harampádí, plesnivá vrsta prachu na všem (včetně mrtvé matky a dítěte), permanentně zatažená rudočerná obloha... A jakoby to nestačilo, do tak perfekcionisticky zpracovaného světa se probouzí postavička sešitá z pytloviny se zipem na hrudi. Co mne hodně potěšilo, bylo prvotní pomalé rozkoukávání se a mírná zmatenost v ději. V mnoha jiných filmech by byla na místě frustrace z toho, že nemám páru o co tu vlastně jde, jenže u Devítky tohle neplatí. Tohle je bravurně napsaný sci-fi příběh, ve kterém divák objevuje fascinující poničený svět spolu s těmi, kteří do něho právě vkročili a jsou stejně vyjukaní, jako všichni v kinosále. Spolu s hrdinskými postavičkami jsem byl nucen prozkoumávat jejich první kroky, pátrat proč se všechno pokazilo, kdo vůbec jsem, a jaký je můj účel. I přes to, že stopáž má jen 79 minut není nic uspěchané, a vše plyne v mírumilovném tempu. Pytlíci jsou sice na pochybách o jejich existenci a účelu, ale nemají proč dávat svou rozčarovanost najevo a projevovat zbytečné emoce. A tak se všichni společně nechávají unášet dobrodružstvím v nepřívětivé pustině doufajíce, že odpovědí se tak jako tak dočkají. Není důvod spěchat. Vše se krásně vybarví zhruba ve čtvrté pětině filmu, zapadne do sebe jako kousky té nejsložitější skládačky, kterou kdy kdo složil, a celé story dostane čerstvý a osvěžující vzduch do plic a vybuchne v gejzíru efektivní akce, melancholie a poetiky. To bylo krátké odůvodnění čtvrté hvězdy. Velkým plusem filmu je pak jako ta nejsladší třešnička na dortu extrémní směsice mimořádně strhujících a napínavých akčních scén. Režisér konečně plně dokazuje, jaký potenciál má animace, co všechno se dá na počítačích vytvořit, a proč devítka nemohla vzniknout jako hraný film. Akce je srozumitelná, efektní, barevná... je zážitek sledovat neobvyklé hrdiny při tak vypilovaných záběrech. A ta monstra! Pytlovitá obluda s hlavou panenky mně bude strašit hodně dlouho! Shanu Acknerovi se v hlavě zrodil téměř mytologický příběh s výbušnými akčními scénami opředený tajemstvím. Neváhal, a nápad převedl do krátkého filmu; po něm následoval celovečerní snímek. A je to bomba. Komu by to ještě nedošlo, jsem unešen. (01.10.2009)

Potenciál má Číslo 9 obrovský, ale využívá ho minimálně... a ze všeho nejvíc tak připomíná počítačovou hru, ať už svým nesmírně zajímavým, avšak silně zjednodušenýn prostředím, arkádovostí a akčností většiny scén, či přístupem "něco se děje proto, aby se něco dělo". Což nemusí být nutně úplně špatně, ale z kategorie inteligentně infantilní a pohlcujícího steampunkového fantasy-postapa se tak propadáme do kategorie klasických zábavných animáků pro děti (ovšem s tím že tento tak docela pro děti není). Ovšem ať už k němu přistupujeme z jakékoli strany, nic neomluví brutálně osekanou stopáž, ve které evidentně chybí odvyprávět asi půlhodina děje, aby alespoň trochu přestal postrádat kontinuitu... a pro to aby bylo vysvětleno vše důležité o prostředí, postavách a pozadí příběhu i s nabízejícím se myšlenkovým rozvedením, tak by film potřeboval zhruba ještě další hodinu navíc. Jinak řečeno, hloubka filmu je v něm spíše tušená, než viděná... a to je obrovská škoda. 6/10 (12.10.2009)