Číslo 9

Cit pre výtvarné detaily a dobre vybudovaná pochmúrne poetická atmosféra. Vysoká technická kvalita animácie a celková formálna bezchybnosť sú pre vysoko rozpočtové hollywoodske animáky samozrejmosťou. Za výtvarnú pôsobivosť zničeného sveta si tvorcovia jednoznačne zaslúžia pochvalu. Režisér Shane Acker je pôvodným povolaním architekt, a tak zrejme jeho zásluhou sú polorozpadnuté budovy v snímke také fascinujúce - obzvlášť gotická katedrála. V tomto filme nie je natoľko podstatný dej, ale všetko to ostatné. A to bolo skvelé. Film je premietaný ako ART, takže je dosť málo relevantné, že je to rodinný film. Skrátka, ak sa Číslo 9 kvôli niečomu oplatí vidieť, tak je to určite vizuálna stránka a atmosféra, a pre niekoho možno aj fakt, že na sci-fi z alternatívnej minulosti narazíme vo filmoch len zriedka. (07.03.2019)

Až se mne někdo zeptá na otázku, jaký film mne za rok 2009 nejvíce zklamal, odpověď bude jasná: Číslo 9. Charaktery postav postrádají jakoukoliv šanci vcítit se do jejich situace, akčních scén je oproti nabušené ukázce minimum a to všechno posílá do horoucích pekel, v tomto případě do nebíčka, odfláknutý scénář plný náboženských a morálních ponaučení, takže ani dobrá režie nezachrání non-stop nudu při sledování. Hollywood úspěšně pohřbil další originální námět. Amen. (11.11.2009)

Scénář: Pamela Pettler .. Shane Acker si své krátkometrážní dítě 9 nechal zabít příklonem k cizímu scénáři a producentským agitacím. Obsahově se jedná o velice nesympatickou směsici děravého příběhu a ideologických žvástů. Bez toho zde zůstává slušivá destrukční scenerie jak z konce první světové a v ní řada dokolečka se opakujících akčních soubojů. Ze slušného předobrazu a slibné produkční základny tak vylezl pouhý shit. 9%. (11.10.2009)

,,Když jsme se probudili do tohoto světa všude byl chaos. Člověk a stroje proti sobě bojovali pomocí ohně a kovu…..“ A já se tak těšil! Příběh o přátelství, které může zachránit život, ale hlavně o nebezpečí, které jej může vzít, sliboval nevšední podívanou. Bohužel, když opadlo nadšení z animace a nabažení se postapokalyptického světa - nastalo rozčarování. A vydrželo do teď. Neustále přemýšlím PROČ!? Proč převládá pocit duševní prázdnoty? Příběh, příběh a zase PŘÍBĚH! Krásně natočené NIC! Bohužel ono ,,nic“ přebije veškeré klady. Myslím, že avizované ,,rozdání své duše“ by mělo v člověku vyvolat nějaké pocity. A závěrečné poselství ….,,Co se stane dál?“ ,,Nejsem si jistý. Ale tenhle svět teď patří nám. Bude takový, jaký si ho uděláme.“… vyzní tak nějak do ztracena… PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ ** (30.10.2009)

Frodo namluvil dalšího "pytlíka" v nejbáječnějším animáku za poslední rok - ohromné překvapení! A nyní následuje zasloužené delší sepsání dojmů z filmu, kterému upřímně udělím maximální hodnocení. Proč? Ono je to celé vlastně o tom, odůvodnit nějakým smyslplným komentářem ty dvě hvězdičky navíc, protože tři si snímek zaslouží už jen za originální námět, chvályhodnou stylizaci a absenci hluchých míst. Co jsem ale od Acknera nečekal bylo, že nejen, že do celovečeráku dokázal převést nezaměnitelnou atmosféru z původního kraťasu, on ji ještě několikrát znásobil! Celé mi to přišlo, jako bych se díval na Potomky lidí v animovaném kabátku. Zdevastované ulice, harampádí, plesnivá vrsta prachu na všem (včetně mrtvé matky a dítěte), permanentně zatažená rudočerná obloha... A jakoby to nestačilo, do tak perfekcionisticky zpracovaného světa se probouzí postavička sešitá z pytloviny se zipem na hrudi. Co mne hodně potěšilo, bylo prvotní pomalé rozkoukávání se a mírná zmatenost v ději. V mnoha jiných filmech by byla na místě frustrace z toho, že nemám páru o co tu vlastně jde, jenže u Devítky tohle neplatí. Tohle je bravurně napsaný sci-fi příběh, ve kterém divák objevuje fascinující poničený svět spolu s těmi, kteří do něho právě vkročili a jsou stejně vyjukaní, jako všichni v kinosále. Spolu s hrdinskými postavičkami jsem byl nucen prozkoumávat jejich první kroky, pátrat proč se všechno pokazilo, kdo vůbec jsem, a jaký je můj účel. I přes to, že stopáž má jen 79 minut není nic uspěchané, a vše plyne v mírumilovném tempu. Pytlíci jsou sice na pochybách o jejich existenci a účelu, ale nemají proč dávat svou rozčarovanost najevo a projevovat zbytečné emoce. A tak se všichni společně nechávají unášet dobrodružstvím v nepřívětivé pustině doufajíce, že odpovědí se tak jako tak dočkají. Není důvod spěchat. Vše se krásně vybarví zhruba ve čtvrté pětině filmu, zapadne do sebe jako kousky té nejsložitější skládačky, kterou kdy kdo složil, a celé story dostane čerstvý a osvěžující vzduch do plic a vybuchne v gejzíru efektivní akce, melancholie a poetiky. To bylo krátké odůvodnění čtvrté hvězdy. Velkým plusem filmu je pak jako ta nejsladší třešnička na dortu extrémní směsice mimořádně strhujících a napínavých akčních scén. Režisér konečně plně dokazuje, jaký potenciál má animace, co všechno se dá na počítačích vytvořit, a proč devítka nemohla vzniknout jako hraný film. Akce je srozumitelná, efektní, barevná... je zážitek sledovat neobvyklé hrdiny při tak vypilovaných záběrech. A ta monstra! Pytlovitá obluda s hlavou panenky mně bude strašit hodně dlouho! Shanu Acknerovi se v hlavě zrodil téměř mytologický příběh s výbušnými akčními scénami opředený tajemstvím. Neváhal, a nápad převedl do krátkého filmu; po něm následoval celovečerní snímek. A je to bomba. Komu by to ještě nedošlo, jsem unešen. (01.10.2009)