Anjeli slnka

Ach, ten kalkul! Už jenom název Andělé slunce je synonymem patosu. Divákovi přímo říká, že uvidí něco o mladých nezkažených dívkách a bude krásně rozesmutnělý z krutosti světa. Je to přesně tak a nezbývá než sledovat jeden vyhrocený "oh" moment za druhým, v jehož podtextu se neskrývá víc, než co by mohla průměrně inteligentní sextánka nadhodit v čajovně někde mezi debatou o hladovějících afrických dětech a vegetariánství. Problémem snímku je to, že samotné téma a prostředí jsou zdánlivě dostatečně nosné, ale jednoznačnost postav film sráží hluboko do midkultu. Když už snímek implicitně pokládá otázku: "Jak je možné, že se něco takového děje?", tak chci vidět , jak hlavní hrdinka prostředím obhroubne a přizpůsobí se. Hlavně ale chci prostřednictvím jednotlivých hrdinů vidět alegorii váhavé společnost, která si sama před sebou své uvědomnělé selhání omlouvá. Ono totiž polopaticky nevyřčené a neukázané má mnohem větší efekt a tah na bránu. (21.10.2011)

Smutné, veľmi smutné, ako môže dnešný civilizovaný svet vyzerať. Napriek takejto silnej téme, to silný film nie je, sú to iba vhodne poskladané scény, našťastie bez akejkoľvek nahoty alebo otvoreného násilia. Presne ako sa píše v záverečných titulkoch, že je to voľne inšpirované príbehmi zverejnenými v tlači. –––– Choď si pobaliť veci. –––– Priviezol som špičkový tovar. –––– Ja som tento svet nestvoril. Keď som prišiel, už to tak bolo. (25.07.2014)

Přestože má tenhle snímek evidentně několik slabších momentů, které by ho mohly posunout k nižšímu hodnocení , tak to tentokrát neudělám. A to z toho důvodu, že takhle deprimující příběhy v různých obdobách existují a budou existovat, což mě vnitřně přímo deptá a jako mámu od dětí mě děsí představa, čeho jsou konkrétně v Brazílii matky v těch nejhorších životních podmínkách schopny udělat. Celé se to linulo v duchu "z bláta do louže". Co mám povídat, je to prostě síla s kterou žel nejde moc hnout, protože apatie lidí (jak bylo nastíněno i ve filmu) ke zlepšení této hrůzné pandemie určitě nepřispívá. (27.09.2014)

Ďalší z mnohých filmov z tretieho sveta, pri ktorých je vám smutno, v akom svete žijeme, na druhej strane ste radi, že žijeme v našej "iba nepohodlnej bavlnke". Brazília je krajina, kde sa neriešia vraždy, prostitúcia je zamestnanie ako každé iné a rodičia nemajú svoje deti radi tak, ako v civilizovanom svete. Aspoň v niektorých jej častiach a na niektorých predmestiach veľkomiest. Lagemann natočil scenár, ktorý by napísal aj druhák scenáristiky, čo ale nemusí byť na škodu, pokiaľ sa jedná o tak silnú tému. Takže sa viac sústredíme na herecké výkony mladých dievčat a aj starších hercov, ktorí nie sú nesympatickí, ale svoje postavy nesympatickými dokážu urobiť. Vyššie hodnotenie je čisto za tému, film je to inak priemerný. Ako inak by sme sa o problémoch tretieho sveta dozvedali, ak nie z filmov? Zo stručných správ našich televízií, venujúcim sa iba zopár konfliktným oblastiam? (10.01.2014)

Silné téma, ne až tak kvalitní zpracování. Obchod s dětmi a nucená prostituce je zřejmě pro mnohé šokujícím zjištěním. Ale tento druh obchodování a živnosti se odehrával vždy a bude se odehrávat i nadále. V určitých formách se to děje nejen v Brazílii, ale všude po celém světě. I v Evropě, i v té střední, i u nás. Mnohé české reálie by byly jistě i více šokující. Ale zavíráme oči a nevíme, co všechno se u nás odehrává. Tam kde existuje poptávka a tržní ochota, tam musí zákonitě existovat nabídka. A pokud lze díky vzájemnému vztahu a přímé úměře mezi poptávkou a nabídkou, vydělat zajímavé finanční obnosy, nejvýznamnější motor lidského konání, tak musí existovat i tento způsob obchodu. Pochopitelně pro oběti, které navíc většinou nepochází z dobrých poměrů, je to začarovaný bludný kruh, ze kterého není úniku. Jakákoliv možnost naděje na zvrat a vysvobození se nakonec projeví jako lichá. Navíc v tomto případě je problém už v samotném základu. Žádná osvěta, žádné vzdělání, nuzota, ochota prodat vlastní děti, ochota podílet se na tomto obchodu a snaha o zbohatnutí většiny aktérů. Výsledkem je finanční odměna pro obchodníky a beznaděj pro mladé dívky. Hlavní postavou příběhu je Maria (Fernanda Carvalho), nešťastně zjišťující neexistenci cesty do bezpečí a návratu do dětství. Z dalších rolí: majitel červeného domu v pralese Saraiva (Antonio Calloni), vzdorovitá Inés (zajímavá Bianca Comparato), laskavá Celeste (Mary Sheila), bohatý statkář Lourenço (Otávio Augusto), kuplířky Vera (Darlene Glória) a Nazaré (Vera Holtz), a překupník Tadeu (Chico Díaz). Silné téma, zasloužilo by si lepší zpracování. (17.11.2014)