Anjeli slnka

Bezprostředně po projekci si jen tak pro sebe říkám, co bych mohl udělat pro zlepšení života těch holek? Na letenku do Brazílie momentálně asi nemám, můžu tak leda dát Andělům Slunce o hvězdu navíc, i když objektivně jako film sami o sobě byli jen dalším z mnoha štípnutí do toho stejného bolavého místa. Třeba se ale díky mojí bonusové hvězdě najde někdo, kdo se na to taky podívá a napadne ho něco lepšího... (Challenge Tour 2015, film č.7) (08.04.2015)

.. pravdivý / otřesný dokument z třetího světa naší současnosti .. plný hnusných momentů a odporných lidí … tohle příroda opravdu nějak nedomyslela : že se dá sexuálně zneužít dítě … … V roce 2002 je kdesi v brazilském zapadákově prodána dvanáctiletá dívka Maria svým otcem, chudým nevzdělaným rybářem, který si myslí, že ji posílá za lepším životem (služky u bohaté rodiny) kamsi do města – do vzdálené civilizace .. ve skutečnosti je však dívenka svěřena náboráři prostitutek, který ji odvádí k prostřednici, která mladé (většinou) neposkvrněné dívky prodává v primitivních dražbách místním boháčům .. a tak se Maria po několikanásobném znásilnění dostala do bordelu pro nejnižší vrstvy v amazonské oblasti, kde následně trpí dlouhé měsíce nesčetným hrubým zneužitím a přestože se ji později podaří utéct, vyhráno nemá .. smutná hořká realita života mnoha chudých dívek jejího věku .. bohužel, určitě nejen v Brazílii … (19.10.2011)

Tento film mi jen kazil český dabing. Nevím proč, ale tentokrát mi fakt nesedlo obsazení hlasů s výjimkou Jitky Ježkové. Na druhou stranu je skvělé, že se vůbec dostal na TV obrazovky. Není sice tak výbušný jako jiné brazilské drama spjaté s dětmi Město bohů, přesto je svým tématem stejně naléhavý a zpracováním poutavý. (28.11.2010)

Kvalitně natočený snímek na téma obchodu s bílým masem, který je v Brazílii zřejmě zcela běžnou záležitostí. Sluneční andělé mají námět, který přímo vybízí, aby se v něm tvůrci vyváleli, ve všem tom hnusu, který se zde děje a pak to nevybíravým a drsným způsobem "vymáchli" na diváky. Jenže veškerá ta špína zůstala pouze ve filmu, ke mně se jaksi nedostala. Nezanechal ve mně žádné hlubší pocity. Nechtělo se mi brečet, neměla jsem chuť křičet, ať už toho nechají, nemrazilo mě, necítila jsem lítost a vztek, ani jsem nebyla ničím jiným více "zasažena." Nevím, jestli to bylo českým dabingem, u kterého jsem měla místy pocit, že vyzněl spíše zábavně, nebo tou "tropickou" pohodovou hudbou. Snímek je zpracován spíše jako celistvá ukázka jednoho otřesného problému a příliš se nezaměřuje na rozebírání jednotlivých postav se snahou vcítit se do nich. Maria je krásná dívka, a ač toho za celý děj moc nenamluví, tak na to, že jí bylo jedenáct, si myslím, že ve své roli obstála více než dobře. Obsazení mužských postav, všech těch, tlustých, upocených, odporných a nadržených parchantů, jsem měla chuť kompletně vyliskat. Včetně hlavního bosse Saraivy. Asi nejdrsnější scéna pro mě byla, když se po pokusu o útěk Marie a Ines, Saraiva rozhodne jednu z nich krutě potrestat. Je hrozné, jak lidé, zde vystupující, vnímají mladičké, ještě dětské bytosti. Pouze jako kus masa. Čím mladší, tím lepší. Jako věc, jako nástroj k přežití... Závěr filmu ukazuje, že pokud je nějaká dívka do této prohnilé "sféry" odkopnuta, často jí zbývá jen tato cesta, jíž se může vydat. To místo z ní udělalo svou součást, jiného člověka a ona, ať se snaží, jak chce, tak vždy nakonec skončí jako zboží, za které se platí. Vždyť to je to jediné, co umí. Jak takové dívky asi skončí...? "Myslíte si, že chlapi v tomhle kraji chtějí šoustat s kouskem gumy na ptákovi?" (01.04.2011)

Andělé slunce mají jeden velký klad, a to silné téma obchodu s dětmi a nucené prostituce, ale zároveň jeden velký problém. Pouze průměrný scénář a stejně tak průměrnou režii, které vedou k tomu, že ve výsledku film připomíná hrané dokumenty, které v posledních letech evropské televize i americká studia chrlí jeden za druhým. Herci jsou sice typově vybraní dobře, ale až na výjimky jsou zase jen průměrní, takže i když má člověk pocit, že svým průměrným hodnocením jako by schvaluje zotročování chudých dětí a všechny neřesti na tohle nabalené, nemůžu jít s hodnocením výš. Rudi Lagemann se ke svému filmovému debutu dostal až s pěti křížky na krku, což by nemusela být žádná tragédie, protože i u nás máme celebritu, která se svým filmovým debutem čekala ještě mnohem déle, jenže i u televize, která skýtá režisérům mnohem větší možnosti, toho Lagemann dokázal žalostně málo. Je to zkrátka nevýrazný režisér, který natočil nevýrazný film. Celkový dojem: 55 %. (06.11.2011)