Across the Universe

|| Scenár: Julie Taymor, Dick Clement, Ian La Frenais | Hudba: The Beatles, Elliot Goldenthal | Produkcia: Jennifer Todd, Suzanne Todd, Charles Newirth | Distribúcia: Columbia Pictures | Štúdio: Revolution Studios | Rozpočet: 45 miliónov $ | Tržby: 29,367,143 $ || Na mňa trochu až príliž abstraktné pojatie, ale ako vidieť na tržbách, asi som s tým nebol sám. Ale ako zo všetkého, aj z tohoto kusu som si niečo odniesol, a to výborné jednotlivé čísla (len niektoré) np Steal my guitar. Spevácke výkony nezapierateľne slušné, problém je s režiserským celkom. (29.01.2012)

Aniž bych tím chtěl tento film jakkoli snižovat, přijde mi, že je znát, že ho natočila žena, a že ho natočila především pro ženské divačky. A reakce z mého okolí mě v tomto dojmu utvrzují. Osobně jsem si k tomuto filmu cestu nenašel, sledoval jsem ho dosti znuděně, postavy i jejich osudy mi byly lhostejné, a coververze beatlesáckých songů mě taky dvakrát neoslovily. Nemluvě o tom, že Beatles nesnáším, ech. Ten film mi přišel roztříštěný, zahlcený nezajímavými postavami a zbytečně natažený do neúměrně dlouhé stopáže, která neodpovídá prostinkému ději. A především, tenhle muzikál mi přijde strašně zbytečný - proboha proč v roce 2007 točit filmy o Vietnamu a "divokých šedesátkách"? Není to jaksi krapet nepatřičné? Není všechna ta filmová nostalgie po časech, které už většina z nás nezažila, jen falešná póza, která je zrovna in? Nota bene v naší éře, které přetéká bezpočtem jiných, aktuálních námětů? Já mám z toho intenzivní pocit, jako by někdo v 21. století natočil nové Vlasy pro hipstery, kteří už Formanův klasický muzikál z r. 1979 neznají. Nemám z toho radost, ale nemohu hodnotit více než třemi hvězdami - je mi to líto už proto, že tenhle biják je plný úžasných vizuálních nápadů, které se mi moc líbily (obraz z jahod asi na prvním místě, bože!), ale jako celek je to podle mě prostě slabý film. (22.08.2012)

Viem, že tento muzikál má pár chýb (disharmonické spevy; necelistvosť; ani nijak zvlášť neprechovávam lásku k Beatles...), i napriek všetkému je v mojich očiach nadpriemerný. Across the Universe ma skrátka očaril podmanivým vizuálom a úžasne tvorivými nápadmi. Čo pieseň, to originálne prostredie - farebné, imaginatívne, hravé, asociatívne. Celé to na mňa pôsobilo ako jeden farebný experiment...ústredná lovestory nebola príliš nasladlá, herecky obstojné, spevácky poslabšie (hlavne kvílenie Jima Sturgessa): u mňa muzikálový priemer spojený so sýtym vizuálnym zážitkom. (22.06.2009)

Docela velké zklamání (uvědomím-li si, že to byl v roce 2007 můj nejočekávanější film). Spíš podprůměrný muzikál, na který Julie Taymor nanesla výraznou rtěnku a tunu make-upu. Hudební čísla občas sice vtipně využívají prostředí, chybí jim ale šťáva a hlavně nějaký "rhythm", který by poháněl písničky dopředu. Ve výsledku se předvádí jen slepenec nezáživných videoklipů na nic moc coververze šedesátkových hitů ... prostě ostudně promarněný potenciál. Pohled výtvarnice Julie Taymor je totiž okouzlující, práce režsérky Julie Taymor je ale víc než matná. Po Hairsprayi bych na rozpohybování její vize klidně najal Adama Shankmana. Zní to sice zvrhle, ale právě ten by jejím malbám dodal správný muzikálový šmrnc. (12.10.2007)

Skvělá podívaná pro fanoušky muzikálů a pravděpodobně i jedné liverpoolské kapely.. bohužel já jsem spíš milovník Liverpoolu než Beatles :-) Dovedu si představit, že kdyby to nebylo zabalené do toho bizardního kýčovitého kabátku, tak by mě hlavní pár okouzlil a já jim klidně dala plný počet. Evan Rachel je totiž neskonale kouzelná a talentovaná a Jim Sturgess docela sympatický, i přes ten falešný liverpoolský scouse. Jejich příběh navíc začal neskonale svižně a dobře, přesně takové romance mě prostě baví. Ale uprostřed najednou jakoby tvůrci zapomněli, o čem, že to mělo být a snažili se tam násilím nacpat různé kýčovité, umělé a nepřirozené zhovadilosti. Vata, vata, vata ! Později jakoby si vzpomněli, že je to vlastně příběh o velké lásce a k dvojici se vrátili. To už jsem ale byla znechucená tou psychedélií, u které jsem si připadala jako květinové dítě. Navíc.. budu upřímná, já zkrátka nenávidím muzikály. Čest výjimkám jako Moulin Rouge, který se toho žánru dokázal zhostit s grácií, vtipem a nadsázkou. Nechápu, proč si někdo libuje v tom, vnést do lidského příběhu umělost a nepřirozenost. U zpívaných scén mi bylo občas vážně trapně (Bono), nudila jsem se, písničky nebyly nijak zapamatovatelné a průměrné podání herců to ještě více kazilo. Stručně a jasně další film, u kterého je mi hodnocení záhadou. Liverpoolu je pro těch pár scén do nezajímavého filmu škoda. (06.06.2013)