V údolí Elah

„Nedává to smysl. Neodešel by, aniž by nám něco řekl.“ - „Najdu ho.“ Otec, bývalý seržant-vyšetřovatel pochopí, že hledání pravdy o synovi bude těžké. A ačkoliv se setkává s domnělým respektem a empatií, pomáhat mu začne jen policistka, které všichni ostatní akorát házejí klacky pod nohy. Ale oba se nehodlají vzdát…Není těžké začít fandit otci, který se setkává jen s neochotou a nezájmem. Tím spíš, když se musí krom ztráty vyrovnávat i s pravdou o synovi, který nebyl ani zdaleka tak čistý jako okvětí bílé lilie. Jenže pouze sympatie s hlavními hrdiny a solidní herecké výkony jejich představitelů nemusí tak úplně stačit, když je celý příběh místy hrozně naivní. Už jen to, jak je Hank připuštěný k vyšetřování a chvílemi si dělá, co chce, příliš uvěřitelnosti nevyvolává. A ono americké trauma z Iráku, které se line na pozadí, mi zde přišlo docela odosobněné a vzdálené. Ospalé tempo pak člověku moc nepřidá. Celkově dávám pouze lepší 3*. „Později někdo řekl, že jsme přejeli dítě. Tomu nevěřím. Podle mě….jsme přejeli psa. Zabili jsme psa!“ (25.07.2021)

Páči sa keď si yankeeovia udierajú rany pod pás v hre, ktorá by mala byť férová. Ďalší film, ktorý zhadzuje posvätnosť americkej armády v nekompromisne smutnom príbehu podľa skutočných udalostí. S filmom 'Crash' by som neporovnával, tento film má diametrálne odlišnú štruktúru, na city útočí v oveľa iných medziach a napätie príbehu od začiatku do konca sa nevychyľuje zo svojej škály, čo ale spôsobí miernu jednotvárnosť. Herci prekvapivo perfektní, réžia cieľavedomá, účelná a vyvážená. 80%. (12.05.2009)

Haggisov problém je v tom, že po Crashi od neho všetci očakávajú snímok plný emocionálne vyhrotených okamžikov. V The Next Three Days bol taký okamih jeden, v Elah žiadny... a to vôbec nevadí. Práve naopak, piatu hviezdičku dávam presne zato. Máloktorý režisér totiž dokáže natočiť strhujúci pomalý film, ktorý sa maximálne drží reality, nenudí a s divákom si robí čo chce. A to presne Elah dokáže. Nepríde katarzia, nepríde nečakaná pointa, nepríde náhla záverečná moralitka. Žiadne povrchné emócie, žiadna násilná slzopudnosť, iba nesmierne smutný príbeh o vine, bez možnosti vykúpenia. S minimalizmom ďalej zájdeš; vie to Haggis, vie to P.T. Anderson, vedia to bratia Coenovci. Škoda, že to v Hollywoode nevie viac ľudí... Jedným dôkazom za všetky je posledný záber filmu, ktorý keď sa nad ním trošku zamyslíte, má v sebe väčšiu silu ako desať podobných filmov. (02.03.2013)

Stejně jako se na válku v Iráku bude nahlížet jinak za 20 let, tak i tento Haggisův film přišel moc brzy a bude chvíli trvat, než bude doceněn. Společenská kritika o to naléhavější, že na nikoho nesvaluje vinu, nikoho zbytečně neglorifikuje, jen předvádí, že se to "strašně posralo". A tak to zřejmě cítí většina americké střední třídy. Dokonce ani závěr s vlajkou mi nepřišel trapný, byť jsem ho podvědomě očekával. Silné volání o pomoc, které zřejmě zůstane nevyslyšeno... (06.11.2009)

A ja mam zase od jinych pocit, ze tenhle film jen tak nezapadne. A taky mam pocit, ze pres upornou snahu "netlacit na pilu" Haggis v jiste veci reze a reze. Je to patrne v kazdem zaberu i dialogu. Bez ironie tedy snaha "nastavit zrcadlo" divaka bud navnadi nebo znechuti. Ja si vybral to prvni, mozna pro to jake skvele herce si reziser na svou stranu v teto pro me velmi potesujici vypovedi ziskal. (29.03.2008)