V údolí Elah

Válka je svinstvo. Někde nějaká končí, jinde jiná začíná. Jedni odcházejí, druzí přicházejí..... Nevím, jak to Paul Haggis dělá, ale jeho přístup na mě platí. Bylo tomu tak již v jeho oscarovém snímku Crash, podobně je tomu i zde. S tím rozdílem, že zde to na mě navíc nepůsobí tak prvoplánově. Paul se vyhnul patetickým záběrům, netlačí na pilu a výsledkem je tak působivé ( téměř komorní ) psychologické krimi–drama s detektivní zápletkou a velmi působivým myšlenkovým přesahem o dopadech války na vojáky ( lidi ). Paul se (naštěstí) nesnaží o nějaké laciné citové vydírání diváka, spíše je to „ syrové věcné vyprávění“ , paradoxně o to tvrdší dopad na samotného diváka to ve výsledku má. Válka dělá z lidí „hyeny“, mění charaktery (samozřejmě ne z každého a se stejným dopadem). Nesuďme však tyto lidi. My nebyli v takovéto situaci. Opravdu víme, jak bychom se ( ve světle toho obrovského náporu na psychiku, tlaku ) zachovali my sami?! Nic není tak černobílé, jak by se na první pohled mohlo zdát a hlavně: ono to totiž kolikrát samotnou válkou nekončí, ale teprve začíná. Nejhorší jsou ty návraty do každodenního života. Zcela výstižná je věta, kterou pronáší jeden z vojáků: „ nenáviděl jsem to tam. Teď jsem TADY a už se nemůžu dočkat až budu zpátky. Divné že? „ ....po pravdě, zase tolik ne. Vypovídá to o mnohém. Tentokrát nemám výhrady ani k samotnému konci. Ten symbol obrácené americké vlajky v podobě SOS „ voláme o pomoc, sami se z toho nevyhrabeme „ , jak výstižný, leč marný. Války byly, jsou a vždy budou. Jsme totiž přece LIDI...... Co se týče samotných hereckých výkonů ústředního dua Tommy Lee Jones – Charlize Theron nemám co bych dodal. Tomu říkám civilní herectví. Naprosto přirozené, nenucené, bez nijakého přehrávání, přesto ve výsledku tak působivé a uvěřitelné. Jako dobrá volba Paula Haggise se ukázalo i obsazení do rolí vojáků skutečnými vojáky co si prošli válkou v perském zálivu. Oni neodříkávají repliky, nehrají, oni „ pouze“ převypráví příběhy, které sami zažívali. Co může být pro film lepší, než když nastoluje otázky, vyvolává debaty a donutí diváka nad samotným příběhem ( tématem ) přemýšlet a „dohrávat si ho“ v sobě?! Toto je přesně ten typ takového snímku. 4+1/2* (21.02.2011)

V údolí Elah je z viacerých dôvodov výnimočný antimilitaristický film. Za prvé, podobne ako všetky súčasné filmy komentujúce vojnu v Iraku sa zaoberá stále aktuálnou témou (v dobe vzniku filmu), čo je oproti filmom o Vietname a svetových vojnách výrazná zmena. Za druhé sa neodohráva na bojisku, ani neponúka príbeh vojnového veterána, ale ponúka pohľad až osoby v ďalšom pláne, ktorej sa vojna dotýka zdanlivo (podľa nezáujmu médií) okrajovo. Hrôzy vojny a jej dopadu na ľudskú psychiku vnímame prostredníctvom otca, ktorý sa o živote a službe svojho syna dozvedá zo záznamov z telefónu a útržkovitých spovedí vojakov. Vďaka precíznej Haggisovej réžii je to rovnako deprimujúce, ako v Stoneových slávnych explicitných dielach. Legenda z údolia Elah sa dá chápať dvoma spôsobmi, ako Hankov boj proti byrokratickej armáde (úspešný) a ako snaha američanov o zavedenie demokracie v krajine tyranov (neúspešná). Záverečná scéna je dôkazom, že jednoduchá symbolika býva zároveň aj najúčinnejšia. (08.11.2012)

,,Váš syn se nevrátil na základnu…“. ,,Já ho najdu!“ …. A tak T.L.Jones pátrá a hledá. Nemá to jednoduché, protože mu nemá kdo pomoci. Jen Ch. Theron je jeho nadějí, ovšem i ta by bez jeho rad byla ,,nahraná“, a film by mohl trvat třeba dva dny, a stejně by nikdo nic nevypátral. Poradí jednou, dvakrát, …., pokaždé. A tak postupně zjišťují, že armáda je schopna čehokoliv, berou se v ní drogy a válka každého psychicky poznamená. Pokud jde o armádu – věřím všemu. Postava T.L.Jonese je však pro mne ,,glorifikována“ a celé pátrání, včetně veškerých zjištěních, slušně řečeno divné. Nic na tom nezmění ani fakt, že se podobný příběh skutečně stal. Ale třeba vás to donutí přečíst si ten pravý příběh z údolí Elah, o skutečném souboji Davida s Goliášem. Z citového hlediska mne víc chytlo drama Odsouzeni k boji. (20.11.2008)

Do detektivky balená reakce na Irák. Stará vojna T.L. Jones pátrá po zmizelém synu vojákovi, aby v závěru přehodnotil svůj vztah k tápající vlasti. Romantický obraz války už je v myslích mnoha američanů dávno ten tam, tady na blízkém východě nakonec zabředli do podobně demotivujícího bezvýchodna jako kdysi ve Vietnamu. A jaké je to jako film? Možná až moc pozvolné (zvýšit tempo by neuškodilo), ale ten dopad tam nakonec je a své poselství to sdělí. 7/10. [HD] (26.11.2010)

Haggis nasadil dost těžkopádné tempo, takže ty dvě hodiny jen tak neutečou. Přesto mne dokázalo pátrání výborného Jonese a Theronové udržet celou dobu v pozornosti. Stejně jako v Crashi zde vystupuje spousta postaviček, tentokrát většina z nich ale jen zbytečně statuje a maximálně posune děj o kousíček dál. (08.05.2010)