Réžia:
Joe DanteScenár:
John SaylesKamera:
John HoraHudba:
Pino DonaggioHrajú:
Dee Wallace, Patrick Macnee, Dennis Dugan, Christopher Stone, Belinda Balaski, Kevin McCarthy, John Carradine, Slim Pickens, Robert Picardo (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Populární novinářka Karen White (Dee Wallace Stone) má nezvyklého obdivovatele – Eddieho Quista, sériového vraha a násilníka. Rozhodne se zúčastnit hry na jeho dopadení, ale po jeho zatčení a usmrcení ji začnou pronásledovat nezvyklé noční můry. Na doporučení psycholožky se podrobí rehabilitaci, ale postupně zjišťuje, že propadla stejné závislosti jako kdysi Eddie. S úplňkem se v ní probouzí touha po čerstvé krvi. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (100)
První Howling patří do klasiky žánru, i když stejně starý Americký vlkodlak v Londýně ho trošku zastínil. Sice tu není tak strhující atmosféra jako u druhého jmenovaného, ale tajuplné lesy plné krvežíznivých vlkodlaků, ke všemu za doprovodu Donaggio hudby, to bohatě vynahrazují. Hodně velkou zásluhu na jeho nepopřené kvalitě mají hlavně maskéři Rick Baker (již zmíněný Americký vlkodlak) a Rob Bottin (Věc, Total Recall). ()
The Howling beriem ako horor, v ktorom sa tvorcovia fakt s ničím nesrali. To myslím predovšetkým na úrovni scenára a vývoja deja. Nie zrovna každý sa zachráni a pointa je vymyslená perfektne. Samozrejme s efektami to už vzhľadom na vek filmu také pôsobivé nie je, ale práve s prihliadnutím na vek filmu ich aj oceníte. Len škoda, že ústredná myšlienka zaznie vo filme asi tak často ako kvílenie vlkodlakov, ale buďme radi, že tu snaha o myšlienkový presah aspoň bola a nie je uvarená z vody. ()
(Unrated version) Scény v noci v lese = skvelá atmosfére. Ostatok = vata, vata, vata. Prvú polhodinku sa nič nedeje, ale potom ako sa hlavní hrdinovia premiestnia do dedinky, sa to celkom zlepší. Celkom? To znamená, že z času na čas príde atmosférická, zaujímavá scéna, ktorá je ale hneď vystriedaná nudnou vatou vyplňujúcu 80% filmu. Masky sú smiešne, hlavne tá posledná premena zakončená akýmsi plyšákom - ale to oceňujem, film má vďaka tomu brakovú atmosféru ... teda aspoň niekedy. Nuž takto sa zrodila táto neslávne známa séria, teda ak bol začiatok taký, nečudujem sa, že ... ()
S významnými vlkodlačími filmy jako by se na začátku 80. let tak trochu roztrhl pytel. Joe Dante (později natočil např. Gremlins) se rozhodl konkurovat trháku American Werewolf in London Johna Landise snímkem THE HOWLING. Do týmu se mu podařilo získat i renomované specialisty Roba Bottina a Ricka Bakera, kteří odvedli vynikající práci právě na maskách v Americkém vlkodlakovi. Nutno ovšem dodat, že tentokrát nebyl výsledný efekt zdaleka tak přesvědčivý jako v Landisově filmu. Přesto nelze Howlingu upřít jisté kouzlo, kterému ve své době podlehlo nemalé množství diváků. Poměrný úspěch zajistil filmu i několik pokračování. Vytí vlkodlaků od svého vzniku nechybí v žádné horrorové encyklopedii, a bývá často vyzdvihováno předními kritiky. Je velice zajímavé srovnávat při čtení Encyklopedie fantastického filmu (vyšla v roce 1993 ze spolupráce časopisů Cinema a Ikárie) názory těchto publicistů s míněním našeho předního scifisty Pavla Beneše. Podle něj Howling nevyváženě balancuje na hraně mezi parodií a horrorem, kdežto jeho zahraniční kolegové pokládají film vesměs za vydařený počin: „Opravdu hrůzostrašný snímek, který je něčím víc než pouhou sérií šokujících vražd. Kdyby měl známější herce a o něco lepší scénář, mohl být živoucí klasikou“, tvrdí R. E. Geis z britského časopisu Screen International. Film na tuzemského (horrorové mytologii nepřivyklého) diváka, působí skutečně místy trochu obskurně, což způsobuje podvědomé nutkání hledat v něm parodickou rovinu. Tomuto dojmu by mohlo napomáhat i množství vtipných narážek a odkazů (kreslená Červená Karkulka v televizi, diskžokej Wolfman Jack, výtisk Kvílení Allena Ginsberga atd). Jedním z nejpodivnějších zážitků, jaké The Howling nabízí, je pohled na párek pářících se vlkodlaků, prskajících rozkoší. Naopak asi nejsilnějším (možná nechtěně filozofickým) momentem zůstává scéna, v níž se jedna z ženských hrdinek promění v přímem televizním přenosu ve vlkodlaka, a my sledujeme následný rozhovor štamgastů v baru: „To bylo jen v televizi. Nebyla to skutečnost!“ tvrdí jeden. A druhý mu s klidem opáčí: „To ještě neznamená, že se to nemohlo stát.“ [Napsáno v září 2006 pro blog Horror, Chlast & Rock'n'Roll.] ()
Další film o vlkodlacích, kterej bych si sám dobrovolně nepustil. Jelikož byl uveden v knize 101 hororů které musíte vidět než zemřete, šel jsem do toho. O filmu An American Werewolf in London jsem psal, že mě jako celek neoslovil a vysloužil si u mě hlavně díky povedené metamorfóze jen 2 hvězdy. Tady je to ještě horší. Měl jsem co dělat abych neusnul. Proměna je taky OK ikdyž není tak vyvedená jako ve výše zmiňovaným filmu ale jinak nuda, nuda, nuda. Zlatej Wolf s Jackem Nicholsonem. ()
Galéria (99)
Fotka © Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)
Zaujímavosti (20)
- Vo filme sa na chvíľku objavil aj Forrest J Ackerman, v obchode drží výtlačok časopisu Famous Monsters of Filmland, ktorého bol vydavateľom. (beso74)
- Film je volně založen na stejnojmeném románu Gary Brandnera. (Chatterer)
- Původně se měl na speciálních efektech podílet Rick Barker, ale film opustil, aby se mohl věnovat práci na projektu An American Werewolf in London. (Chatterer)
Reklama