Ju-on Za Fuiinaru

Priame pokračovanie hororu Ju-On: Beginning of the End, v ktorom sa sestra zmiznutej učitelky rozhodne pátrať po stopách, ktoré po záhadnom zmiznutí zostali. Dostáva sa tak do domu, v ktorom sa odohral incident, pri ktorom prišla o život matka malého Tošia a zisťuje, že všetky udalosti má na svedomí kliatba Ju-On. Rozhodne sa preto s touto kliatbou navždy skoncovať a pomôcť nájsť pokoj dušiam Tošia a Kayako. - Po pomerne znesitelnom Ju-On: Beginning of the End, ktorý disponoval aspoň niekolkými kvalitnými scénami, prichádza o rok neskôr o dosť slabší Ju-On: The Final Curse od rovnakých tvorcov. Ten pokračuje v príbehu z minulého prequelu a ukazuje niekolko nových postáv, ktoré však nie sú velmi zaujímavé. Ako som už v komentári k predošlej časti spomínal, dom, v ktorom sa velká časť deja odohráva, pôsobí velmi dobre. Pôsobí v ňom tajuplná negatívna energia a tvorcovia v týchto častiach úplne vynechávajú hudbu, čo vytvára dosť dobrú atmosféru. Tošio a Kayako tu majú niekolko lepších scén, ale dej v podstate nie je vôbec zaujímavý. Koniec bol otvorený, takže som zvedavý, či sa dočkáme ďalšieho pokračovania alebo nie. Z technickej stránky je na tom velmi dobre kamera, ktorá je už tradične u hororov z Ázie velmi kvalitná. Musím pochváliť aj dostatočnú prehladnosť postáv v tejto časti, pretože zrejme všetci poznajú ten pocit, keď sa pozerajú na ázijský horor a všetky postavy vyzerajú rovnako. + herec a herečka z Ju-On: Beginning of the End (23.02.2016)

Spíše než pokračování Ju-on z roku 2014 se dá klidně říci, že je to druhá půlka filmu, který byl kvůli dlouhé stopáži rozdělený. A pro mě osobně je to ta lepší půlka. Zatímco v první 90ti minutovce strašil hlavně Toshio, který ale právě bohužel pro mě jako bubák je absolutně nefunkční, a Kayako se objevila až ke konci, tak v této 90ti minutovce už má Kayako více prostoru a já byl opět jako kus želé. Tahle postava mě prostě děsit nepřestane nikdy. Přitom začátek filmu se vezl ve stejném tempu jako úvodní 90ti minutovka, pak ale přijde pro mě cca 40 minut čiré hrůzy (scéna kdy v domě matka s dcerou "bojují" s Kayako je neskutečně mrazivá zvláště když na horor koukáte ve dvě ráno v absolutní tmě) . Po této scéně do konce filmu zbývalo cca 20 minut a já si říkal, že teď už to asi rejža netrumfne. No minimálně se tomu s poslední scénou vyrovnal. Znepokojivé zvuky, parádní kamera, hrůzná Kayako a absolutní beznaděj tomu dává vše co má horor mít. A já v životě nechci dveře se škvírkou na dopisy. (11.04.2016)

No já tedy nevím. Mi přijde každý Ju-on o něco slabší. Teda spíše takto: Jednička a dvojka byly určitě nejlepší a ty další díly se drží na společné, o hodně slabší úrovni. U japonských hororů jsem zvyklá na fakt velké napětí, snad i strach a nepříjemné pocity. Poslední dobou ale slábnou i tyto horory, což mě moc mrzí a jen doufám, že se brzo v Japonsku objeví něco, co mě skutečně vyděsí, právě jako předchozí filmy od Takashiho. (14.01.2016)

Tak toto už nie. Japonci mi brutálnym spôsobom dokázali znechutiť moju obľúbenú hororovú sériu, keď z nej vyžmýkali už hádam aj tú poslednú zatuchnutú šťavu, ktorú sa dalo vyžmýkať. Totálne spackané ukončenie série v japonskom podaní, ktoré sa úplne odklonilo od pôvodného odkazu a už sa to celé sploštilo na neustále bľačanie Kayako a Toshiho. Proste hrôza a nechýbalo veľa k odpadu. Jednu hviezdu z úcty k tejto sérii. 25 % (09.02.2021)

Tak nejprve tento film jako takový. Nudná věc s občasným lekancem, pokud jste si ještě nezvykli. A celá série?   Pějme píseň dokola, dokolečekááááá dokolááááá, tralalalalalaláááá. A dokolečka dokolá se bude divák čumět na stále stejnou zápletku, stále stejné triky a stále stejné všechno. Dnešním dnem jsem zhlédnul všechny filmy Ju-on, nebo Džuon, jak chcete a musím říci, že větší kraviny jsem neviděl. Oni si ani nedali práci udělat smrt pokaždé jinou, jak je tomu v jiných filmových sériích (například Saw), a ani to gore tam nešoupli. Výsledek? Rozhovor, zmizení, rozhovor, zmizení, rozhovor a tak dále. U mne to naprosto propadlo a pokud to jednou dostalo čtyřicet, tak zdůvodnění je u toho připsáno. Už nikdy více. (13.05.2020)