Dracula

Nejsem muzikálový typ ale v rámci mého kulturního povědomí jsem si nemohl nechat ujít včerejší záznam na čt art na počest nedávno zesnulého spolutvůrce Richarda Hese. Ne nadarmo je Dracula nejlepší porevoluční muzikál. Mnoho nezapomenutelných písní, slušná výprava a skvělý výkon Lucie Bílé. Bohužel kvalita strmě padá s nástupem poslední třetiny z blízké budoucnosti, která se hluboko propadla pod úroveň nastavenou první hodinou a půl. Závěr se sice ještě snaží laťku pozdvyhnout, bohužel mé znechucení ale už nespraví. Za první 2/3 4*, za 3/3 2*. A Genzera prosím už nenechte zpívat. (19.02.2014)

Dracula je moje srdeční záležitost. Byla jsem na něm, když mi bylo 14, a od té doby jsem ho slyšela (na kazetě) už tolikrát, že ho znám celý nazpaměť. Nedá mi to a musím si ho zpívat skoro pokaždé, když řídím někam dál (a jsem v autě sama)... první a bohužel asi poslední kvalitní český muzikál! Úžasná hudba, výborný příběh, skvělé výkony! (27.02.2013)

Mí nejbližší a známí mě často označují za (ne)kulturní hovado a neznaboha – možná oprávněně, ale já prostě nemám čas ani moc příležitostí, abych se „napravil“. Divadla i lepší kina jsou od nás na kilometry vzdáleny a popravdě svůj volný čas raději trávím jakožto náruživý cestovatel mimo svůj domov a poznávám svět, nebo se dívám na filmy pěkně z pohodlí domova. Díky youtube jsem však využil možnost shlédnout tento mnohými označovaný „nejlepší muzikál“ a trochu jsem si rozšířil své obzory. Já moc na opery, muzikály a divadelní hry nejsem – ale nelituji času, který jsem tomu věnoval. Doba kdy si Hůlka nebo Genzer ještě přes své báchory viděli na pindíka a sklízeli zasloužené uznání, už je sice dávno v tahu, ale jako celek se mi tento muzikál docela líbil. Hlavně tedy co se textů interpretovaných písní týče. Machálková, Bílá a Korn taky ostudu rozhodně neudělali a čert vem, že se známým příběhem to má společného jen velmi málo. Hlavně když se lidé v „sále“ bavili. I já to přežil ve zdraví (i když po letech a z domova) a to je hlavní. Možná někdy v budoucnu najdu odvahu i na novější verzi… (12.01.2018)

5 hvězd je jasných z mnoha důvodů, ale budu dělat, že jsem neviděla obnovenou premiéru v roce 2009. Abych to uvedla na pravou míru, dovolte několik příkladů. Nechápu a asi nikdy nepochopím současný muzikálový trend balit představení do několika desítek (snad i stovek) nákladných kostýmů a obřích dekorací. Pokud se tím autoři snaží pozdvihnout úroveň muzikálu, nejsem si úplně jistá, jestli to funguje. Někdo může z těch blyštivých a objemných šatech nechat oči, ale pro mě je to znamení, že asi není vše úplně správně. Typickým příkladem je muzikál Angelika, kde místo muzikálu zbývá jen v hedvábí obalená prázdná skořápka. Tak trochu je to i problém nového Draculy...původní představení, které se sice hrálo v mnohem větších prostorách Kongresového centra se nesnažilo ohromit nabubřelou parádou, kostýmy byly obyčejné, ale vkusné, jasně evokující dobu, ve které se děj odehrává. A to už vůbec nemluvím o tom, že tyto kostýmy jsou, jak je vidno pro interprety více překážkou...vadí v pohybu a tím se jejich výkon stává plošším...nemohou si zkrátka dovolit běhat, padat a vůbec hrát jako v jednochých kostýmech. To je však bohužel jen jeden z nešvarů, které dílo hudebního génia srážejí k zemi. Dalším pomyslným trnem v mém oku, je obsazování herců "nezpěváků" do rolí, a to ne jen tak ledajakých, dokonce velmi důležitých. To, že postava šaška, profesora a sluhy, kterou tak bracurně zvládal v původním díle Jiří Korn a kterou považuji za velmi náročnou, byla svěřena Jiřímu Langmajerovi je něčím, co jako muzikálový fanda nejsem a nebudu schopná akceptovat. O jeho zpěvu se nemá cenu zmiňovat, protože se o zpěv ani nejedná (protahování posledních hlásek v mluvě opravdu za zpěv nepovažuji). O to horší je fakt, že Langmajer nedožene slabý zpěv ani herectvím. Bohužel, když jsem ho viděla, bylo mi smutno. Ve chvílích, kdy pozornost nebyla upřena na něj, stál tam, kde se zastavil, neustále se rozhlížel kolem a tvářil se, jako by byl nejradši úplně jinde. To je tedy další věc, které nové nastudování sráží o úroveň dolů...ostatní se mohou snažit sebevíc, ale když je mezi nimi jeden takový, celé je to k ničemu. Muzikálu rovněž neprospělo, že byl o některé scény zkrácen. To tedy k novému Draculovi, pokud ovšem toto pominu a budu hodnotit jen původní nastudování musím konstatovat, že je to podle mého názoru nejlepší původní český muzikál, který zatím vznikl. Karla Svobodu považuji za hudebního génia a texty Zdeňka Borovce mají hloubku, dokážou vyvolat přesně ty emoce, které si příběh žádá ať už jde o slzy, nebo smích. Stejně tak původní herecké obsazení bylo perfektní, Daniel Hůlka Draculu nehrál, on jím byl, nedokážu si úředstavit lepšího adepta na roli temného knížete. Již dříve zmiňovaný Jiří Korn, to je bez debat obdivuhodný výkon. I zbytek obsazení mi do rolí seděl a bude pro mě vždy tím jediným pravým. Abych to uzavřela, byla bych bývala radši, aby muzikál nedostal nový kabát, ale i kdsyž se to stalo, navždy budu při vyslovení Draculy vzpomínat na původní muzikál... (20.03.2010)

Jednoznačně nejlepší český muzikál všech dob, který nikdy nebyl a asi už ani nebude překonán. Hudba a texty jsou tak nadčasové jak dlouhá životní pouť knížete Drákuly staletími. Herecké obsazení je do posledního umělce dokonalé. V podstatě moc jich není, ale Ti co hrají jsou geniálně vyvážení, typově k sobě sedí a při premiéře byli prakticky všichni na vrcholu. A na závěr stačí jen : "Díky pane Karle Svobodo". (31.10.2009)