Terminator Salvation

Mám za to, že kdo má problém s filmem, má problém především s konceptem; kdo vyčítá nelogičnosti uvnitř filmového fikčního světa (vysazení Harvestra, držení jedné postavy v zajetí, závěr a co všechno bylo či mělo být zničeno...), měl by dávat větší pozor a uvědomit si, že i přes ušpiněný a schválně vybledlý look je vyprávění motivováno kompozičně. Smiřte se s tím, že se "úhel pohledu" proměnil, a tak nesledujeme dění očima člověka (matky Johna jako v T1-T2, Johnovým jako v T3), ale kyborga (a tak je "čtverka" efektivní, nikoliv efektní, zakládá si na čiré racionalitě, která není konfrontována s iracionálnem, a není v ní moc na odiv stavěných emocí, agrese a beznaděj probublává jen tak "mimoděk")._____ Čtvrtý díl považuji za ideální počátek nové trilogie, která se ale teprve musí osamostatnit od té původní, a to paradoxně prostřednictvím "trendu", který nastolily předchozí díly: okázalou hyperbolizací v předchozích částech již viděných scén (Harvester a Hunter-killer honičky jsou stylistickou nápodobou jedničky a dvojky a jejich ikonických akčních scén, celý závěr v továrně na T je variací těch z Camerona...). Je nutné mít také na paměti, že T1-T3 pracovaly s obrazem Terminátora a proměňovaly náš pohled na něj (zprvu zdánlivě nezničitelný stroj, před kterým není úniku a nelze se schovat na místě zaplněném lidmi, poté slabší, dokonce kladná verze následovaná spíše komickou a sebereflexivní postavou), a tak linie s Marcusem není jako z jiného světa, ale navazuje již na svět stávající._____ Problém bych pak viděl v tom, že Marcus nemá žánrovou a seriálovou paměť a neznalý divák tak sleduje příběh jeho pohledem (a tak odmítne závěr), zatímco znalci mají postavu Johna Connora, díky kterému je ve filmu nesčetné množství aluzí a "intertextualit", jenže s ohledem na T1-T3 se dočkáme "pouhého" zaplnění dialogových mezer a vršení časoprostorových paradoxů (jak máme mít strach o Johna, když víme, že ho má model T-800 zabít až v roce 2032 a nacházíme se v r. 2018?)._____Přesto oceňuji, že se zadařilo vzkřísit béčkovou ušpiněnou "poetiku" prvního dílu v blockbusterovém aranžmá druhého, i když to dost dobře nedrží pohromadě, protože se vyplňují díry z třetího, značně odlehčeného až sebeparodického dílu. Natočit lépe to asi nešlo, napsat rozhodně ano, ale i přes četná klišé a patos (patřící k žánru postapokalyptické sci-fi, ale nikoliv k Terminátorům) se jedná o výborný blockbuster a mírně nadprůměrný přírůstek k terminátoří řadě; jen škoda toho, že poslední dva modely vyjely z výrobní linky a byl jim zabudován čip, ve kterém se zapomnělo na inteligenci. 8+/10 (08.06.2009)

Je neuvěřitelné, jak nezastavitelný vývoj mění pohled na film i filmařinu samotnou, protože kdybych patnáct let zpátky viděl tu scénu útoku na čerpací stanici, tak s prázdnými důlky marně hledám po hmatu oči na podlaze. A teď? „Pane jo, dobrý.“ pomyslím si a jede se dál. Vykreslení bezútěšného postapokalyptického světa na výbornou (jsem zvědav, jak se s tím popasuje Hillcoat ve filmové adaptaci McCarthyho Cesty), stejně tak do sedačky zarážející a invenčně natočené akční sekvence. Objeví se sice pár nelogičností, ale ty lze vždycky v žánru sci-fi když ne vysvětlit, tak alespoň odpustit. Vždyť i mistr tesař Cameron se párkrát utnul a proto mě překvapuje, kolik se zde najednou vyrojilo bodavých kritiků logiky příběhu a fundovaných odborníků přes problematiku časového paradoxu. Přestože poškozena velkým množstvím scénáristů a krácením ve střižně, má třeskutá jízda Terminator Salvation můj kredit. Už jen proto, že McG vrátil do kultovní ságy boje o budoucnost alespoň trochu temné cti a slávy. (15.06.2009)

Na těch sedm se dohrabu i přes to, že poslední třetina stojí za houby, ale třeba to napodruhé nebude působit tak imbecilně (nebo to bude ještě horší). Než totiž přišla, bavil jsem se víc než dobře. Minimálně akce je hodně solidní a kdyby dostal skvělý Worthington víc prostoru na úkor Balea, mohlo to být celé ještě lepší. Jeho linka s Moon Bloodgood hodně překvapila a je škoda, že se někdo ve střižně nemohl rozhodnout, kdo je v centru příběhu. Takhle se to všechno bije navzájem a očividně chybí spousta scén (proč tak málo Kate Connor?), bez kterých vypadá především finále jako z rychlíku. S předchozími Terminátory se Salvation moc srovnávat nemůže, jako post-apokaliptický letní popcornová sci-fi je ale celkem ucházející. P.S. Digitální vy-víte-kdo je bohužel hodně špatný vtip. (01.06.2009)

O kousek lepší než třetí díl, ale ne nějak výrazně. McGho režie je náhodou dost v pohodě, stejně tak triky a herci (Worthington super, Bale se svým strašně nesympatickým Connorem hraje druhý housle), velká škoda scénáře. Spousta věcí se děje tak nějak bez zjevné příčiny a motivace, postavy netuší množství důležitých věcí - a je jim to úplně jedno a tak dále. Samozřejmě je to efektní a pěkně se na to kouká (akce po napadení benzínky Harvesterem je boží), no jakmile se začne kecat, je zle. Fráze typu "Musíme ochránit svou budoucnost! ... Dělám to pro záchranu celého lidstva!" dnes působí jak z nějakého podřadného béčka, zvlášť když jsou pronášeny pouze proto, aby byly proneseny, tedy samoúčelně a bez faktických logických spojitostí s předchozím (následným) dějem. Ale ať nedojde k omylu - nejsem nějak výrazně zklamaný - Salvation je solidní akční film, ale každopádně mohl být i dalece lepším. (04.06.2009)

Marcus: Dám mu své srdce. Blair: Ale chtěla jsem s tebou mít malé robůtky. Připomíná mi to vtip o policajtovi, co si prohlíží v krámě termosku a ptá se prodavače, k čemu to je. Teplý v ní zůstane teplý a studený studený, povídá prodavač. Hmm, to je dobrý řiká policajt a koupí si to. Druhej den se kolega v práci ptá, co to má. To je termoska, řiká ten první policajt. A k čemu to je, ptá se druhej. Teplý v tom zůstane teplý a studený studený. A co v tom máš? Kafe a dva nanuky. Hodí se zejména k odkazové scéně, kdy na T-800 model Arnoldigi vyteče nejdříve roztavená ocel a následně kapalný dusík. Zkrátka pokud by se film rozsekal na jednotlivé kousky, ty by samy o sobě ušly. Jenže pospojovat je dohromady takovýmhle způsobem je takřka trestuhodné. Nápor čtyř scénáristů udělal svoje (a zřejmě i notné úpravy a prostříhání) a výsledek je nelogický zkratkovitý zmetek s dialogy jak z německé adaptace bestselleru Rosamundy Pilcherové, které válcují každou potenciálně silnou myšlenku silou harvestera. Dobrý nápad jak od P. K. Dicka s infiltrátorem co neví, že je infiltrátor, je zabit jednoduchostí jeho cesty. Má za úkol lokalizovat Kylea Reese - ejhle půl dne po vytvoření ho náhodou potká (BTW se zorientoval docela rychle). Má přivést Johna Connora - potká sexy pilotku, pro kterou je nepřekonatelnost vztahu mezi člověkem a robotem jen zastaralou společenskou konvencí, dokonce kvůli němu zradí lidi, se kterými už pár let bojovala. To má sice za následek smrt několika postradatelných crew members (zdravím Galaxy Quest), ale koho to zajímá, že. Jestli všechno tohle Skynet předpokládal, nejde asi o umělou inteligenci, ale o umělého věštce. Infiltrace do robotí továrny, která má kdovíproč ovládací interface tak, aby ho mohl používat člověk, byla nějak hódně moc snadná ne? A tak bychom mohli pokračovat do aleluja, o časových paradoxech probíraných mnohokrát nemluvě. Je smutné, že jsem původně nic chytrého nečekal, takže jsem ani nepředpokládal, že bych mohl být zklamaný. Ale po shlédnutí mě mrzí ten zcela evidentně promrhaný potenciál. Nutno ovšem říct, že film ani na chvilku nenudí, odrežírovaný je slušně (proto bych hlavní vinu nesvaloval na McGho) a ozvučení je dobré. Ještě třeba poznamenat, že oceňuju užívání klasických palných zbraní, laserová blikátka nemám rád. Závěr: Je to lepší než Vetřelec 4 (a vlastně než všechno co následovalo po Cameronovi). (13.06.2009)