Marcela

Ano, Marcela udělala v životě mnoho špatných rozhodnutí, nevěřím ale, že by byla zlým člověkem. Rozhodně si nezasloužila to, co ji dál potkalo. Nejspíš nebude intelektuální typ ale že společnost, moderní společnost 21. století dokáže v srdci Evropy prohlížet, aby KDOKOLI takto zápasil s osudem a nepodat mu pomocnou ruku, to mě ideově skutečně bolí. Časosběrný dokument tohoto typu ukazuje, jak moc si s prostým člověkem dokáže čas zahrát opravdu nepěknou hru, jak z dobrosrdečného člověka dokáží okolnosti vymlátit a zadusit i tu nejmenší špetku naděje a udělat z něj bytost, která vlastně touží jenom po vlastním skonu. Je to neuvěřitelné ale je to tak. Jestli bychom jako lidstvo měli mít nějaký vyšší cíl, nějakou sociální metu, kam chceme někdy dospět, měl by to být svět, kde takoví lidé nezůstanou na vše sami, kde se nedostanou do takových životních patových situací, kdy není východiska. Doufám, pevně doufám, že tam zatím míříme a i má milovaná kinematografie má na tom svůj podíl, například dokumenty, jako je tento. Kdy jindy má dvacátník možnost sledovat celý život člověka, kterého by na první pohled nejspíš tupě odsoudil? Jestli někde platí pořekadlo o cestě, která má být důležitější, než-li její cíl, je to právě život. A já si nemohu pomoct ale musím litovat Marcelu za dobu a místo, kde se narodila a kde prožila svůj nešťastný život. Představím si ji někde na Balkáně, kde nešťastný osud potkal celé národy a kde se se vší nepřízní osudu vyrovnávají pospolitostí, hudbou a zpěvem. Být milionářem (dnes spíš miliardářem), poslal bych takového člověka na vysněnou cestu do Kanady, byť třeba jen na měsíc, protože KAŽDÝ má v životě právo na trochu toho štěstí. Pár správných lidí kolem ní a život by byl zase jinačí. Tolik věcí mohlo dopadnout jinak, tolik věcí mohlo dopadnout lépe. Je nesmírně těžké sledovat film, který je doopravdy něčím životem, jeho shrnutím v bodech. Těžko odsuzovat cokoli, jelikož sám bych se v podobném dokumentu vidět asi nechtěl, respektive bych se toho bál.. Bál bych se slyšet slova, sny a touhy mého mladého já a vzpomínat živě na chyby, kterých jsem se od těch dob dopustil, co vše mě potkalo cestou a o to víc pak trnout, co mě čeká dál. Děkuji paní Marcele za její život a za svolení být jeho divákem, necítím nic víc, než soucit, respekt a přání lepších zítřků (bojím se teď hledat, jak to s ní dopadlo..). 4/5 (12.07.2023)

Manželskými etudami to začalo, ale nejsilnější z těch příběhů stál za to, aby se vyprávěl dál. Potměšilý scénárista Osud se na některých lidech prostě vyřádí. Helena Třeštíková patří k nejlepším dokumentaristům vůbec a Marcela, která představuje 27 let zaznamenávání jednoho osudu, představuje její nejkomplexnější materiál. (01.05.2008)

Jako jediná z trojice Marcela, René a Katka, nemohla Marcela svůj osud ovlivnit a samam byla postavena před hotové události- a že těch špatných bylo nespočet, možná proto působí příběh Marcely z celé trojky nejvíc lidsky a soucítivě. Asi bych víc nedodával, jen že Marcele jsem fakt opravdu fandil až do konce. Helena Třeštíková si jako vždy zaslouží můj obdiv. (07.10.2010)

Já to nechápu. Celou dobu si stěžuje, že nemá na nic peníze, Jirka jí neplatí alimenty, na všechno si tak musí půjčovat, bydlí v hrozných podmínkách, ale přitom na každým záběru kouří jak fabrika. Ta kouří snad 3 krabičky denně, to jinak není možný. Samozřejmě kouřila i ta její dcera a určitě bude kouřit i mladej, když mu cigárem celý dětství mávala před nosem a bylo jí ukradený, že pasivní kouření je taky kouření. Nevím proč, ale k takovým lidem mám prostě averzi. Jejich žebříček hodnot je dost omezený: na prvním místě je jít si ráno koupit krabičku cigaret, teprve potom naplnit ledničku a teprve až celé dny promarní zoufáním si nad vlastní životní situací, tak pomůže dceři s hledáním práce. Ač je mi Marcely líto, že jí zemřela dcera a že nepoznala životní lásku, tak na druhou stranu mi přijde, že si za tím svým neštěstím šla nějak moc aktivně. Fakt nechápu.....Ani nevím, jak takový dokument hodnotit. Opravdu velmi zvláštní životní příběh. (20.05.2013)

oči starých žen/ vyplakané a plaché/ tesklivé a mírné/ vy oči obrácené k zániku// oříšky bez jádra/ misky bez obětin/ předsíňky mrákot/ úryvky dávné hudby/ studánky zasypané/ oblohy zatažené/ noci bez dnění/ dvířka zapadlá/ křtitelničky vyschlé/ vody bez zrcadlení// vy oči starých žen/ vám svět nic není/ vám krása nic není/ vám ošklivost nic není/ vy oči starých žen/ hodin nesledující/ za míjením dnů se neotáčející/ vy oči starých žen (25.09.2011)