Marcela

Věřit v převtělování a karmu, tak bych se s předchozí inkarnací Marcely rozhodně setkat nechtěl. Takhle si můžu akorát tak povzdechnout nad jejím těžkým údělem. Marcele (nyní myšleno dokumentu) to opuštěně sedne více než v rámci Manželských etud. Není horší či lepší než zbylé osudy, ale v průběhu let se, i díky změně přístupu Třeštíkové, tenhle časosběrný počin dostal přeci jen jinam než těch zbylých pět. Přesto mi René nebo příběh Ivany a Václava přijdou ve výsledku jako lepší časosběrné dokumenty. Když nic jiného, tak jsem u nich takřka neustále neměl pocit, že bych danou situaci mnohem raději viděl z pohledu druhého zainteresovaného (rodičů, Jiřího, samotné Třeštíkové, Ivany, Marceliny sestry apod.). (20.03.2009)

Zatímco osobní příběhy Reného a Katky jasně poukazují na životní pouť plnou nástrah a překážek, kterou si hlavní aktéři vybrali sami, je příběh Marcely druhou stranou mince, ve které můžeme vidět boj o vlastní existenci. Dokumenty o Reném a Katce mě spíše zneklidňovaly a uváděly v zuřivost, obzvláště pak majetkové krádeže, kterých se oba dopouštěli. V tomto ohledu jsem velice striktní a v debatě jasně nesmlouvavý. U druhé strany mince, v případě dokumentu o Marcele, jsem byl spíše zarmoucený. Doposavad na Marcelu myslím a velice jí obdivuji za její statečnost, se kterou si ve svém životě stále vyšlapuje cestičku. (03.04.2010)

Manželskými etudami to začalo, ale nejsilnější z těch příběhů stál za to, aby se vyprávěl dál. Potměšilý scénárista Osud se na některých lidech prostě vyřádí. Helena Třeštíková patří k nejlepším dokumentaristům vůbec a Marcela, která představuje 27 let zaznamenávání jednoho osudu, představuje její nejkomplexnější materiál. (01.05.2008)

Těžko říci, komu ty hvězdičky náleží více, zda paní Třeštíkové, či Marcele, která se s osudem pere obdivuhodně a navíc se o svůj příběh dělí s tolika lidmi. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že není výjimečná oproti mnoha dalším lidem téhle země - takových, ke kterým se štěstěna odjakživa obrací zády, je spousta. Jen nemají "svůj film". Osobně nemám příliš ráda jednostranně zaměřené filmy, takže právě u těchto dokumentů (čímž nijak nesnižuji jejich hodnotu), mi chybí komplexnější pohled - názory jiných lidí. Ale chápu, že tady jde o autorský záměr - vyprávět očima Marcely - proto od tohoto faktu v hodnocení odhlížím. Přiznat však musím jedno - Marcelin příběh mě zasáhl jako už dlouho nic. Nestává se mi totiž, že bych kvůli filmu nemohla večer usnout. Směrem k paní Třeštíkové snad jen jediná výtka - ta scéna v krematoriu, bylo to nutné? (22.03.2009)

Manželské etudy Marcely a Jiřího + Manželské etudy po dvaceti letech Marcely a Jiřího + trýznivý dovětek Marcely. Z těchto tří částí se skládá časosběrný dokument Heleny Třeštíkové Marcela. Myslím si, že tento počin můžu jednoznačně považovat za nejlepší dokument ze života, který kdy v českých končinách vznikl. Takhle psychicky rozhozený jsem v životě po zhlédnutí nějakého dokumentu nebyl. Pro diváky, kteří už mají rodiny, je tento dokument přímo ryzím hororem. Nemá smysl to více rozebírat či kritizovat, protože jak chcete kritizovat pochmurný životní příběh? Velké uznání si zaslouží samozřejmě výborná dokumentaristka Třeštíková, která svým počinem vyrazila dech tisícům solidárním divákům, kteří posléze začali Marcele posílat peníze. Vřele doporučuji. (12.07.2015)