Mlčanie

Náramný snímek pro kina, který je co do filmové řeči precizním opakem Vlka z Wall Street, má ale podobnou sílu a po obrazové stránce se může stát stejnou ikonou. Neokázalé, prakticky bez hudby a pomalé, přesto uvnitř nesmírně působivé spirituální zamyšlení nad vírou a jejím místě v srdci i na jazyku. Inspirativní konverzačka, ve které můžete sympatizovat v podstatě s každou jednotlivou postavou. (05.02.2017)

Po neskutečném začátku, z kterého šel mráz po zádech - hovořím tak o první hodině, se z filmu, snad pro zachování věrnosti, stala tak nudná vlekoucí se špageta ničeho utopená v nicotě vzdávání se tak šedivé mlhy, až jsem se nemohl oprostit jedné jediné myšlenky: co Scorseseho donutilo toto natočit. Pan režisér zabředne do bahna Japnoska . (podotýkám, že jsem japanofil) (19.09.2017)

Místama se budete smát vhodně, místama úplně nemístně, místama rozumíte a soucitíte, místama kroutíte hlavou. Film, který nabízí spoustu možností čtení, ale v každé je jaksi nepřesný. Blbounstvím trpí ale poslední záběr z každé strany, zejména esteticky. /...u jedné vlastne nejschodnejší a nejpřirozenejší varianty čtení se zdá, jakoby byl film určen divákovi z doby dávno minulé, kdy kinematograf ješte neexistoval. (Tŕeba za dob Rak-Uh. u nás? :) ) Tedy vubec ne dětem postmoderny. V téhle cestě čtení by diváka mělo okouzlit prozřeníí, že víra se dá prožívat i čistě vnitřne, v pokoření a v mlčení o ní. Bez magických rituálú, sošek, obrázkú a jiných fetišú./ ...Ježíšovy Voice-overy absurdne splošťují široce interpretovatelné situace a vubec celé vyprávění... A myslí tu otevřenost filmu Scorsese vážně, nebo jenom naoko poctivě ( vzhledem na závěrečný záběr a věnování)? ...Ješte poznámka k začátkum práce dvojice knežích s místnimi "křesťanmi" v Japonsku. Buď je to jejich zápalem (posíleným euforií po nebezpečné ceste do Japonska, indoktrinacíí, nebo silou zvyku nic neproblematizovat) nebo to Scorssese záměrné vynechává a okomentuje jenom v pár kratičkých scénách - Skutočne je evangelizátorúm jedno, jestli vubec japonští "křesťani" tuší pro co obětují své životy? Tuto otázku a i vhled do japonské kultury nabízí v krátkosti až příchod postavy Liama Neesona. Ale to je ukrutně pozdě. Což dodává mladým jezuitúm bestiální sebestředný rozměr. Ale ruku na srdce, kterému evangelizátorovi záleží na porozumění víře a ne na počtech oveček...? (Dokonce mrtvých "mučednických" oveček?) (07.03.2017)

Dlouhý, dlouhý, sakra fakt to bylo dlouhý. Na Mlčení jsem se těšil, těšil jsem se na pomalé vyprávění a dramatické okamžiky, které svádějí nitra hlavních hrdinů. Ono se to tam sice opravdu děje, ale na můj vkus až po strašlivě dlouhé době. Okamžikům, kdy je Rodriguesova víra zkoušena na nějaké opravdu hardcore úrovni, předchází snad hodinu a půl dlouhá pasáž, popisující příchod a tichou přítomnost Rodriguese a Garupea na ostrově. A ta byla na svoji délku obsahově proklatě prázdná, až nudná a neměl jsem pocit, že by si mě jako diváka nějak pro druhou část předpřipravila a tím tak ospravedlnila zmíněnou stopáž a obsah. Vlastně jsem celou dobu Martymu fandil, ale je nutno přiznat, že Mlčení žádné nezapomenutelné veledílo není. Scorseseho myšlenkově podobné Poslední pokušení Krista toho předá asi více. 6/10 (15.03.2017)

Ono je už z režiséra tohoto filmu patrné, že tento film nebude žádný nazdárek. Martin Scorsese má dar točit revoluční filmy dané doby a tento nebude výjimkou. Jen je problém, že nenabízí jednoduchý, smysluplný a logický příběh. Japonci jsou totiž všechno možné, jen pro nás ne úplně pochopitelní a je třeba je dlouze studovat. A možná právě proto je tento film tak zajímavý a možná právě proto je to důvod, že se rozhodl Martin Scorsese natočit takový kousek. Přitom naprosto chápu tu tichou kameru, za kterou mluví obraz toho, co se na dané scéně děje. Tenhle film je tím totiž natolik zajímavý, že je vlastně hrozně nepřístupný. Však posuďte sami. Délka filmu je 161 minut. Většinou času ve filmu zažijete ticho, zmar a dva kněze, kteří jsou evidentně někde, kde by být vůbec neměli. Divák se vlastně ani nemůže divit tomu, co vidí. Čemu jsem se ale divit dokázal, tak výkonu Andrew Garfielda, který už dávno není tím nedomrlým Spidermanem, za což jsem ho dřív měl. Konečně se také mohl projevit. A spolu s naprosto úžasnou kamerou jsou to dva důvody, proč stojí za to tenhle film vidět. Já byl nadšen. Sice Mlčení není jednoduchý film, ale má plno úžasných momentů. A ty stojí za to zažít! (27.02.2017)