Dealer II

Tam, kde v jedničce Frank pořád něco dělal (čímž se aktivně dostával do problémů), proplouvá ve dvojce Tony životem bez nějaké větší akce, protože je takovej nýmand, že se k žádnému činu ani neodhodlá. Refnovo nahlédnutí mezi totální společenský póvl znovu působí mimořádně autenticky, skoro až mi bylo nepříjemný se na takovéto existence dívat. Závěr působivý. (04.09.2011)

Tak to bylo vtipný... Tedy jen do té chvíle, než se komedie o jednom smolařském pitomci, jeho stejně postižených kamarádech a taťkovi gangsterovi změní v mírně depresivní rodinnou tragédii. Každopádně dobrý film, zasvěcené jistě potěší i to, že se zde mezi řečí něco málo dozvědí o osudu Franka z jedničky. "Jaké to je, být totální čůrák?" (25.05.2010)

Mikkelsenův loser Tonny téměř neopustí scénu a těkavě hledá cestu, jak získat to, co má vytetováno na temeni. Jenže není větší marnosti, než snažit se zavděčit tam, kde o to nestojí.. Refn oloupal slupku autentické gangsterky a udělal to tak, že přes dužinu sociálního dramatu a úderný hudební podkres začalo na konci prosvítat jádro.. (12.04.2021)

Vítejte v sociálním pekle Nicolase Windinga Refna. Realistická kamera diváka vtahuje do ponurého světa dánského podsvětí vším, čím může. Kytarové rify podtrhují už tak dost tragický děj těch pár lidí, které druhý Pusher sleduje. Z toho nejvíc hlavní postavu Tonnyho (Mikkelsen), který aby namísto aby se ujal druhé šance a začal život bez průšvihů, tak se do nich noří čím dál víc. Realistický tón, který druhý Pusher nese, jde ruku v ruce s Refnovým naturalistickým filmováním, kde explicitnost nabírá na obrátkách a kde vyzývavost jde ruku v ruce s brutalitou. První Pusher byla jen temná sonda do životních tragédií lidí z okraje společnosti. Druhý Pusher je trochu rozvětvenější a zabírá z části pohled na jednu rodinu, z větší části na vztah otce a syna. Kam je člověk ochoten zajít, aby docílil svého a dokázal se zavděčit nezavděčitelnému? PS: Uživatel Cervenak to ve svém komentáři vystihl perfektně. 78% (04.10.2015)

Vedlejší ale výrazná postava Tonnyho z prvního dílu Pushera zde dostala prostor jako postava hlavní. Geniální výkon Madse Mikkelsena v roli mentálně nedovyvinutého outsidera a ztroskotance, který naprosto není použitelný pro život, protože absolutně neví, co si s životem ani sám se sebou počít. Bylo mi ho opravdu líto, protože z objektivního pohledu byla jeho situace díky vnějším okolnostem a díky jeho paralyzující bezradnosti, nemohoucnosti a rozumové omezenosti úplně beznadějná, na což on ovšem musel stále znovu a znovu bolestně přicházet. Dobře, že na konci aspoň udělal to, co udělal. A ne nadarmo je film věnován Hubertu Selbymu Jr., neb jeho povídky se mi u něj opravdu vybavily, nekecám... (15.05.2013)