Orel kontra žralok

Je mi jasné, že film nese jisté vnitřní poselství, dokonce jsem i pochopil jaké, ale Taika Waititi u mě tentokrát selhal. Mohl bych snímek ohodnotit vyšším počtem hvězdiček, ale to by nesměla být tak zřetelná snaha působit uměleckým dojmem a útočit na city slabších jedinců. Nápad zalidnit film "zvláštními" postavami sice nebyl špatný, ale nebyl původní, Nuda v Brně tu byla přece jen o něco dřív. (10.03.2018)

Zcela jistě existuje spousta vynikajících režisérů, kteří natočili úžasné filmy, ale po lidské stránce jsou to arogantní, samolibí a egocentričtí nesnesitelníci. Z toho co jsem od Taiky Waititi zatím viděl jsem si zcela jistý, že je to jeden z nejnadanějších, nejmilejších a nejvtipnějších nerdů režisérské komunity. Jeho pohled na lidi a vztahy mezi nimi je neotřelý a laskavý, svým weirdo postavám rozumí a co je důležitější, umí o nich vyprávět tak, že i nepodivínům dojde, že emoce jako bolest ze ztráty blízkých, neopětovaná láska nebo naopak láska bezvýhradná, jsou univerzálním katalyzátorem pro nás všechny. Pro neempatické jedince bude Orel kontra žralok nepochopitelná blbost o tom, jak podivínka potkala retarda. Pro mě je tento film pohlazením a současně pobídkou, abych se pustil i do ostatních starších kousků tohoto výjimečného režiséra. Doufám, že ho Hollywood nezkazí a že se od něj dočkáme ještě mnoha podobných kousků. (04.06.2021)

Je to hodne indie, je to hodne zabavne a narozdil od americkych indie flaku (podoba s Napoleon Dynamite je nasnade) to ma koule. I kdyz, je od zacatku jasne, jak to skonci, pribeh se ubira netusenymi zakruty a nabidne i par twistiku. Ustredni dvojice je fajn, vsichni jsou blazni nebo uplne v prdeli, zelandsky venkov dostatecne podivny. A hlavne bitka s mrzakem se jen tak nevidi. (28.01.2016)

Jsem fanoušek indie filmů o lásce, kde k sobě dva podivní outsideři najdou cestu, na konci hraje cool pop-rocková písnička a má to celé barevnou korekci do hipsterské vybledlé - fakt, že jsem! Ale tohle mě bohužel minulo. Eagle vs Shark si totiž bere za jednoho z těch dvou outsiderů neuvěřitelného *****a, který by zasloužil facku za každou druhou větu. Kvůli tomu jsem mu nějak nemohl fandit, a nechápal, proč se o něj hlavní hrdinka po jeho stém *****ím pohybu pořád snaží. Když tuhle základní mechaniku nějak překousnete, je tam spousta vtipných a mile WTF gagů, je to snadné ke koukání a ne moc dlouhé, takže pokud už jste viděli všechno od Wese Andersona třikrát tam a zpátky, tohle neuškodí. (11.02.2016)

Tímhle filmem jsem se opravdu protrápil. Nevylučuju, že ústřední dvojice looserů se obyčejným mladým lidem ve skutečnosti podobá mnohem více, než 99 procent filmových postav, já jsem je ale měl za totální, nepřesvědčivé, nereálné, skrz na skrz podivné mimoně, ze kterých mi vůbec nebylo dobře. Oddechnout jsem si od nich mohl při pohledu na dalších dvacet podobných ichtylů. Nebo mě z té všudypřítomné podivnosti mohl vytrhnout neméně bizarní animák o jablíčku a ohryzku. Závěrečné titulky už hodně dlouho nechutnaly tak sladce. Režisér Waititi se jistě projevil jako netradiční tvůrce, nemůžu se ovšem zbavit dojmu, že to bylo na můj úkor- v podstatě se na to nedalo koukat, o nějakém požitku nebo radosti nemá vůbec smysl mluvit. (16.03.2018)