Torchwood

Konečně nekorektní sci-fi seriál, který se obejde bez tunu patosu a patriotismu, jak nám to doposud představovali amíci, když jim šlo o záchranu naší Země před "šmejdem z vesmíru". Torchwood tu byl dříve než nějací Men in black a jim podobní "profíci". Tenhle seriál je dospělou eRkovou podívanou pro milovníky Whoverse, jenž dala zrodit skvělému charakteru v podobě Jacka Harknesse - aneb dokonalá ukázka nesmrtelnosti - ani když jste rozcupováni na maličké kousíčky, tak to ještě neznamená, že jste mrtví... Těším se na Miracle day!!! (19.06.2011)

Poté, co jsem si oblíbil samotného Doctora Who, jsem se musel pustit i do spin-offu o organizaci zvané Torchwood. A po první sérii rozhodně neodcházím zklamaný, ba naopak jsem příjemně překvapen. Překvapen temnou, dusivou a vcelku depresivní atmosférou, která zde občas panuje. Například díl Countrycide považuji za skvělý, jeho tísnivá atmosféra se mi neskutečně líbila. Škoda, že úvodní díly nás jen seznamují a není příběh, který by prostupoval celou sérií a to hlavní je naservírováno až v závěrečných dvou epizodách. V čele Torchwoodu je Jack Harkness, kapitán, který nemůže zemřít a tým samozřejmě táhne, ale i ostatní členové jsou zajímavý. Například s takovou postavou jako je Owen jsem se snad ještě nesetkal. Jen mi trošku vadí, že v podstatě všichni jsou při nejlepším bisexuální. 80 % *** Druhá série je temná a nekompromisní snad ještě víc, než tomu bylo v předcházející řadě. "Záporák", který odhalí, že existuje ještě větší záporák, je super. Druhá řada působí mnohem uceleněji a všechno tady funguje až do samotného konce, do trpkého konce. Konce, který jsem nečekal a který mě překvapil a dojal. Jsem poměrně zvědav na pokračování a na to, jaké neštěstí se na Torchwood svalí tentokrát. 90 %. *** Třetí série neboli Children of Earth, mě semlela a na konci té jízdy vyplivla neskutečně vyčerpaného. Jiný postup, jiný princip, jen pět hodinový dílů tvořících jeden příběh. Příběh takový, že vás po celou dobu udržuje v nevědomosti, napětí a očekávání. Očekávání toho, co přijde, co se stane, jak to dopadne, kdo koho zachrání a kdo navždy opustí Torchwood. Celý příběh směřuje k závěru, který graduje takovým stylem, že vám to žene slzy do očí, přes zatnuté zuby trousíte nadávky a doufáte. Doufáte, že to dokážou, odvrátí a přežijí... Skvělý, nekompromisní a také ten správně "nepříjemný" pocit a zážitek. Tato série se podařila na výbornou - 100 % Poznámka mimo, v době mého sledování přebírá Peter Capaldi štafetu v DW, po jeho představení v této sérii jsem zvědav, jestli to nějak zakomponují do DW. (Když to Moffat sliboval). *** Závěrečná čtvrtá série neboli Miracle Day na mě nedokázala zapůsobit tolik jako dřív. Teprve nyní se projevil odchod postav a "násilný" přesun do USA mě taky nijak nepotěšil. Tím nechci říct, že by mě dvojice Esther a Rex nebavila, jen to prostě nebylo to, co jsem chtěl. Takže mi asi vlastně chyběl ten starý, anglický Torchwood. V podstatě to bylo úplně něco jiného než to, na co jsem byl doposud zvyklý. Příběh zázračného dne mě nezaujal tolik jako ten předchozí, i když je fakt, že zvrat na konci mě rozhodně navnadil na další sledování. Bohužel však se ho nedočkám... Rozloučení za 80 % (27.09.2014)

1. série - 90% - Sci-fi plné osobní roviny a vztahy na velmi otevřené úrovni? Ano, prosím. Na hravé zápletky v modré telefonní budce můžu velmi rychle zapomenout, ale Jack Harkness (se svým zcela jiným typem hrátek) umí zaujmout stejně rychle. A když po jeho boku stojí cynický Owen nebo krásná Gwen, je zaděláno na tým, které není snadné milovat, ale stejně se nedokážu ubránit pocitu, že bych v Torchwoodu začal pracovat klidně zítra. Jednoduše znějící věta "Doctor Who je pro celou rodinu, ale Torchwood pro dospělou část publika" je v důsledku velmi pravdivá. 2. série - 100% - Seriál, který bolí. Tohle nejsou emoční pochody, které se posouvají ve prospěch seriálu, tohle je obyčejný život proti vědě a každodennost proti neodvratnému osudu. Kapitán Jack smutně hledí vstříc budoucnosti, odmítá svou minulost a ze seriálu je tak silná nálož pocitů i napětí, že musím uznat R.T. Daviesovi zásluhy za dokonale fungující vesmír, kde se seriály vzájemně perfektně doplňují a zároveň bezchybně fungují každý sám za sebe. Children of Earth - 85% - Zvyknout si na nový koncept souvislého příběhu sice nějakou dobu trvá, ale čím skutečnější hrozba je a čím větší oběti je nutno přinášet, tím drásavější zážitek tentokrát Torchwood přináší. Žádné falešné stopy nebo odpustitelná šlápnutí vedle. Děti Země znamenají spoustu ustupování a momentů, kdy je nutné se vzdát. A počítat závěrečné ztráty občas trhá srdce. Od začátku do konce komplexní zážitek a občas (dobře míněné) divácké peklo. Miracle Day - 100% - Pointa všeho a zároveň asi i konec cesty. To, co mohl být poloviční restart, je nakonec spíše tečkou, protože americké publikum se Daviesovy nahláškované a zároveň nekompromisní jízdy odmítlo zúčastnit. Přesto je Zázračný den perfektně vystavěnou mozaikou nových postav (u mě vede Rex v podání drsňáka Mekhiho Phifera), následků minulosti a důkazů, že spletité linky mohou vést trochu jinam než čekáme. Největší výhrou je ale trochu překvapivě Gwen, která v úloze neústupné vůdkyně smečky zastiňuje i zářícího Jacka Harknesse. Torchwood tak nuceně odchází v úloze perfektního seriálu, kterého od těch nejvyšších příček v mém osobním seriálovém žebříčku odděluje ona hmatatelná deprese, která občas tne do diváka v neočekávaných situacích a bolestivých zvratech. Kdo ale tenhle fakt rozdýchá snadněji než já, tomu nezbývá než se zamilovat. (29.12.2011)

První setkání s Torchwoodem bylo jako setkání s mladším bratrem simpatického vtipného strýčka(Doctor who) se, kterým se chceme seznámit protože máme rádi strýčkův humor a originální vyprávění. Místo toho příjde na první pohled opilý bezdomovec co vypráví příběhy o tom jak po něm jdou ufoni. Někteří ho hned vyhodí z domu a někteří ho pozvou dál protože je to stále ten synovec svého strýčka a měl by mít někde v sobě nějaké jeho geny. Po čase ovšem zjistimé, že to není jen opilý bezdomec, ale člověk, který si lecos prožil a nebojí se vyprávět o "skutečném světě" čehož se strýček tak zdráhal. Jeho příběhy se díky lidem co je poslouchají nebo díky samotnému vypravěči čím dál tím vylepšují. Kritika: Kamera, kterou by mohla využít rodinka na dovolené, Efekty které se ztratí u Asylia, Nedokáži odhadnout jestli je tak špatná režie a nebo jsou to prostě jen výkony ale myslím že režie a teď to kladné: Postavy mají jiné sexuální orientace a celkově působí živěji než u většiny seriálů, a člověk má o ně i strach, oproti doktorovi, protože tam člověk ví že ať se stane cokoliv doktor přežije, příběhy jsou neuvěřitelně temné, Scénář působí chvílemi amatérsky ale zase má někdy vážně silnou fantasii, která mění celkově seriál a zachraňuje ty špatné body. Upřímně mohl jsem ho přestat sledovat po 2 vážně špatných dílech, ale to vytrvání se vyplatí. Ohodnotím až dokoukám. (30.07.2010)

Skoro stejně zábavně gay jako asi všechno ostatní co kdy Russell T. Davies natočil, ale krom sexu a vtipů o něm se tady taky lidem dějí hodně nepěkné věci (hlavním postavám obzvlášť), mimozemšťani chtějí unášet a prznit děti po milionech, a Británie se mění na totalitu jejíž vláda v koncentračních táborech prohání komínem své vlastní obyvatelstvo. Celkově se z toho nakonec vyklubalo překvapivě velice schopné a odvážné sci-fi, které v evropských podmínkách nemá moc konkurenci. Akorát první řada je místy fakt hodně pitomá a skoro jsem se přes ni nedostal, Russel zjevně chvíli tápal v tom jak psát a točit seriál ala Men in Black pro dospělé publikum, a že mu během nich ještě pomáhal packal Chris Chibnall taky moc nepomohlo. Ovšem třetí a čtvrtá, tvořící kontinuální samostatné příběhy, jsou hodně fajnové. 8/10 (26.01.2021)