Réžia:
Paul Thomas AndersonScenár:
Paul Thomas AndersonKamera:
Robert ElswitHudba:
Jonny GreenwoodHrajú:
Daniel Day-Lewis, Paul Dano, Kevin J. O'Connor, Ciarán Hinds, Dillon Freasier, Barry Del Sherman, Paul F. Tompkins, Kevin Breznahan, Jim Meskimen (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Film Až na krev se odehrává v Kalifornii na přelomu století, v období ropného boomu. Příběh dokumentuje vzestup Daniela Plainviewa (Daniel Day-Lewis), osamělého otce, který se z živořícího horníka ve stříbrném dole vypracuje na pozici ropného magnáta. Když Plainview dostane záhadný tip, že směrem na západ leží městečko, ve kterém prýští ze země oceán nafty, vydá se se svým synem H.W. zkusit štěstí v zaprášených ulicích města Little Boston. Plainview a H.W. se v tomto nuzném městě, jehož hlavní atrakcí je kostel s charismatickým kazatelem Elim Sundayem, pokoušejí prolomit dosavadní smůlu. Ale i když se jim začíná dařit, nedokáží uniknout konfliktům, ve kterých jsou veškeré základní hodnoty - láska, naděje, pospolitost, víra, ambice a dokonce i pouto mezi otcem a synem - ohrožovány korupcí, podvody a proudy ropy. (HBO GO)
(viac)Videá (2)
Recenzie (1 085)
"That was one goddamn helluva show." No, to teda byla... Často tu v ostatních komentářích padají silná slova typu film roku a podobně. Já bych se nebál jít v časové ose do poněkud širšího měřítka. Proč? Protože je to již pěkných pár hodin co projekce skončila, ale ještě teď se tetelím naprostým blahem. A něco mi říká, že ještě pěkně dlouho budu. Mám pocit jakoby to Anderson natočil přímo pro mě. Toto veledílo plně vystihují pouhá čtyři slova: cynismus (ohledně lidství), cynismus (ohledně náboženského fanatismu, respektive náboženství vůbec), cynismus (ohledně amerického snu) a cynismus (ohledně všeho ostatního). Prostě cynický egoismus jdoucí až na krev a dobrý pocit z toho, že se Anderson na Poklad na Sierra Madre díval pozorně. Doplnění: Podruhé a snad ještě lépe. Anderson mě i při druhé návštěvě kina utopil v černém zlatu. A já si to topení sakramentsky užíval. Je na čase podívat se TOPce na zoubek. ()
Když jsem Až na krev viděla poprvé, bylo pro mě toto dílko P. T. Andersona záhadou. Oceňovala jsem jeho úchvatnou kameru, nadpozemské herecké výkony a skvělý soundtrack, nedokázala jsem si ale představit, proč bych ho kdy měla chtít vidět znovu; natolik odtažitě na mě jako film půsosobilo. Tehdy jsem ještě netušila, že mě příběh vzestupu jednoho ropného magnáta bude následující týdny pronásledovat v myšlenkách a že pocítím neodolatelnou touhu pustit si ho podruhé. Nutkání jsem podlehla, na film se podívala... a byla jsem z něj nadšená. Ohromená. Uzemněná. Odvolávám veškerou kritiku mého předcházejícího komentáře: Až na krev není náhled do života psychopata, jehož jednání by postrádalo jakoukoliv logiku. Je to ukázka souboje dvou vysoce racionálních osobností, která začíná hned při úvodním jednání o prodeji pozemku. Na jedné straně je to Daniel Plainview, který uznává jako boha ropu a nijak se netají svým egocentrismem, na druhé pak Eli Sunday, který si myslí, že nad ropou vládne bůh a který své osobní zájmy zaštiťuje kostelem. Se kterou z těchto dvou sobě navzájem velmi podobných osobností jsem sympatizovala více? S ropným magnátem, protože člověka, který přizná, že nemá rád lidi, a který se nijak netají svými sobeckými motivy, dokážu respektovat více než toho, kdo ostatní manipuluje pod záminkou víry. Během druhého zhlédnutí jsem navíc právě v Plainviewovi objevila i ten tolik důležitý prvek lidskosti, který jsem poprvé ve filmu postrádala, a to ve formě jeho vztahu k dětem. I když hlavní hrdina po celou dobu tvrdí, že má rád jen sebe samého, jeho jednání v průběhu filmu vypovídá o tom, že mu na malé Mary Sunday a především jeho synovi nesmírně záleží. Vezměte si prakticky jakoukoliv scénu, kde se Daniel a H. W. vyskytují o samotě, a to, co uvidíte, není jednání muže, který má chlapce jen jako zástěrku pro zakrytí svých úmyslů; budete sledovat člověka, který cizí dítě začal skutečně považovat za své a chce pro něj to nejlepší, čímž závěrečné rozuzlení získává ještě tragičtější nádech. Za hlavního hrdinu, ve kterém jsem vizuálně, hlasově i charakterové bez úspěchu hledala jakýkoliv společný znak s Danielem Day-Lewisem, za podmanivou vizuální stránku, za soundtrack, který je neodmyslitelnou součástí filmu a který by si dle mého názoru zasloužil Oscarovou nominaci, za epický příběh o vzestupu a pádu, kterým mi Paul Thomas Anderson připomněl filmy Martyho Scorseseho, a za odvahu vyprávět děj pomocí náznaků a nevysvětlovat divákovi vše, tedy napodruhé nemůžu a nechci jít pod pět hvězdiček. Jedno z mála mistrovských děl 21. století. ()
Až na krev svou pomalejší, ale za to velmi precizní režií vzdáleně připomíná No Country for Old Men. PTA dal do filmu opravdu hodně a je to znát, přesto to však není on, kdo by měl být středem pozornosti, protože svým správným vypravěčským hlasem, unikátní řečí těla, která se přesně hodí k hrané postavě a mírně shrbeným pohybem na obrazovce doslova září Daniel Day-Lewis - Oscarová hvězda roku 2007... Film se úspěšně vyhýbá klasickým, mainstreamovým aspektům jako např. jednoznačný konec, láska, morálka, rodina i vesměs ženy obecně. Typický dramatický oblouk se zde nebuduje, místo toho se nenuceně soustředí na vývoj charakteru ústřední postavy a zbytek prostě jen tak plyne... Výsledek je dílem originálním, zvláštním a uhrančivým, ale také je z něj cítit, že je více točeno pro "filmové umění", než pro vyprávění příběhu... 9/10 ()
Hudba. Od počátku v roli odtažitého pozorovatele, který není součástí filmu a jen ho komentuje. Veškeré emoce (a cynizmus) jsou od prvních tónů jakoby předprogramovány, bez ohledu na to, jaký vývoj proběhne na plátně - lidé jsou takoví jací jsou, dvakrát tučně podtrženo. Jen u málo filmů jsem cítil od začátku do konce stále to samé. ()
P.T.A natočil ďalší podivný film. Po Boogie Nights, Magnólii opäť vražedná stopáž filmovej fresky zvládnutá sofistikovanou réžiou talentovaného filmára. Lenže Twbb sa od svojich predchodcov zásadne líši. Je to posunom tohto diela smerom k náročnejšiemu divákovi až k filmovému vedcovi. Tento film totiž v podstate neponúka žiadny relevantný dej, ide len o odkrývanie už od začiatku filmu existujúceho charakteru hlavnej postavy. Napriek tomu však toto zvliekanie jednotlivých vrstiev predstieranej ľudskosti pána Plainviewa za účelom odhalenia odľudštenosti hlavnej postavy dokáže celkom zaujať a ponúknuť niekoľko mrazivých a nezabudnuteľných scén, z ktorých vynikajú najmä „zúčtovania“ s hrdinami, ktorí sa dostali naftovému princovi bližšie k telu. Plusom filmu je i to, že ukazuje ako je pre podobných samozvaných monarchov kapitálu potrebné aby ich podporoval niekto, kto vie ako pôsobiť na jednoduchých ľudí lenivých premýšľať ( a je jedno či je to fanatický falošný prorok alebo médiá). Oskar pre Day-Lewisa absolútne zaslúžený, ja osobne by som ho doprial aj filmu a réžii, o ktorých platí, že hoci sú ťažšie stráviteľné než počin Coenovcov, sú po kvalitatívnej a autorskej stránke o niečo bližšie môjmu vkusu. Jediné čo filmu vytknem, je to že napriek svojim formálnym a autorským kvalitám na mňa emocionálne nijak nedopadol (ak nerátam iritáciu postavou Paula Dana). Skrátka a dobre odniesol som si výnimočný filmový zážitok, ktorý však tentokrát zaujal iba zmysly a hlavu, no srdce nechal chladným. 9/10 ()
Galéria (45)
Zaujímavosti (34)
- Film je věnován Robertu Altmanovi. (ČSFD)
- Hlavní natáčení začalo v červnu 2006 na ranči v Marfě v Texasu a trvalo tři měsíce. Další natáčení probíhalo v Los Angeles. Film se natáčel na 35mm kamery Panavision XL vybavené především objektivy Panavision řady C a vysokorychlostními anamorfními objektivy. Paul Thomas Anderson se snažil natočit scénář postupně s většinou kulis na ranči. (classic)
- Interiérové scény se natáčely v sídle Greystone v Beverly Hills, bývalém skutečném domě Edwarda Dohenyho mladšího, který mu daroval jeho otec Edward Doheny. Scény natáčené v Greystone zahrnovaly pečlivou rekonstrukci sklepní dvoudráhové bowlingové dráhy. Paul Thomas Anderson řekl, že to byla zvláštní situace, protože byla tak úzká, že tam mohl být v danou chvíli jen velmi omezený počet lidí, možná pět nebo šest za kamerou a pak dva chlapci. Daniel Day-Lewis (Daniel) si později při natáčení zlomil žebro. (classic)
Reklama