Réžia:
Marc ForsterScenár:
David BenioffKamera:
Roberto SchaeferHudba:
Alberto IglesiasHrajú:
Khalid Abdalla, Atossa Leoni, Shaun Toub, Ahmad Khan Mahmoodzada, Homayoun Ershadi, Saïd Taghmaoui, Khaled Hosseini, Anita Argent, Susan Farese (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Afgánska metropola Kábul, sedemdesiate roky. Hassanov otec slúži u Amirovho otca. Napriek triednym rozdielom spája oboch rovnako starých chlapcov veľké priateľstvo. Potom ale Amir Hassana zradí. Jeho výčitky svedomia spolu s inváziou sovietskych vojsk oboch chlapcov navždy rozdelia. Kým Hassan ostáva v Afganistane, Amir s otcom uteká do Spojených štátov. Po rokoch je z neho spisovateľ, ktorému práve vyšla prvá kniha, pochoval otca a oženil sa. Vtedy mu z Afganistanu zavolá starý priateľ a ponúkne mu vykúpenie za dávne zlyhanie. Film je adaptáciou bestselleru Khaleda Hosseiniho. (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (262)
S chutí bych film odpálkoval jako Oskary somrující etnickou warm-heartovou gay krasojízdu, kdybych před měsícem neposlouchal historky známého, který strávil rok v Afgánistánu. A proto ocenim film, kde se nejen vysvětluje proč je ze země pustá suchá žlutá pustina a národní zábava je pět hodin sedět a dívat se před sebe, ale zejména se věnuje odkazu kdysi hrdého národa, aniž by si s jeho specifiky vytíral prdel a přizpůsoboval je západnímu vnímání. ()
Forster nám v Majstrovi šarkanov ukazuje, čo je to internacionálny štýl. Exotická téma je natočená tak klasicky a zrozumiteľne, ako to len ide. Forster si vyberá zaujímavé (nekomerčné) témy, vie ich pútavo natočiť, ale jeho vlastný štýl v nich nenájdeme. Nie je to kritika, skôr konštatovanie faktu a asi je lepšie, keď sú Šarkani natočení takto a dostali sa tak k viacerým ľuďom. Keď sa ocitneme v záverečnej časti v Pakistane a Afganistane, tak je samozrejme všetko videné doslovne okomentované a hádajte, aká sekvencia nás čaká na miestnom štadióne. Som ale rád, že sa Forster vyhol prvoplánového rasizmu a xenofóbii v USA, dej by to iba zdržovalo. Lenže, pokiaľ sme pri konvenciách, tak mohol emocionálne kľudne pritlačiť na pílu a na konci nás rozplakať. Príbeh tento potenciál má v sebe priam obrovský. A áno, neopozerané tváre tu majú svoj význam. ()
Film jsem chtěl vidět kvůli kompletní filmografii režiséra Marca Forstera, abych věděl, co mohu očekávat v nové Bondovce Quantum of Solace. A film mě nakonec překvapil. Mile překvapil. Za prvé to vypadalo jako úplně od někoho jiného. Měl jsem nastudovány Forsterovy předchozí filmy a Lovec draků je naprosto odlišný. Což ukazuje, že režisér dokáže zrežírovat jakýkoliv žánr. A to precizně. Za druhé tím, že je to tak jiný příběh než jsem očekával. Takový civilní a hodně osobní. Moc si mě film získal svojí citlivostí. Během filmu se mi líbila hudba a tak se ani nedivím, že získala nominaci na Oscara, i když proti Pokání opravdu neměl film šanci. Těším se na další filmy Forstere. Jen tak dál. ()
Jedním slovem nádherný (film). Marc Forster vypráví citlivě bez přílišného patosu malý velký příběh o poutě přátelském, bratrském i otcovském a především o tom, že afgánští extémisté škodí mnohem více lidem v afgánistánu a sami sobě než těm na západě a že ne každý, kdo má dlouhé vousy a turban je terorista. Škoda, že tohle asi nikdy nepoběží v primetimu na americké kabelovce. V každém případě Marc Forster ma u me velké významné plus za odvahu a dokonalé filmové ztvárnění předlohy. PS: všimněte si jak hudba dokonale zapadá do obrazu už od úvodních titulků, Iglesias by si toho Oscara určitě zasloužil. ()
Výborné vypravěčské umění zabíjí poslední dvacetiminutovka. Nával slzopudných hudebních aktů a uměle vytvořených dojemných scén za účelem vytvoření co nejvíce chladivých slz z oka divákova mě nemile překvapil... Mark Forster tohle potřebuje? Vždyť to určitě jde i přirozeněji..! Skvělý rádoby-surealistický příběh tak nemile znehodnocuje pár lehčích "komerčnějších" prvků - trošku tvrdší scénář by snímku udělal jedině dobře. ()
Galéria (16)
Zaujímavosti (9)
- Natáčanie trvalo filmárom iba 3 mesiace - v rozmedzí 20. septembra a 21. decembra 2006. (MikaelSVK)
- Chlapci v kine sledujú film Sedem statočných (1960) s dabingom v perzštine s iránskym prízvukom. (Autogram)
- Ve většině scén, ve kterých děti ovládají papírové draky ve vzduchu, tahají za provázky, na kterých však byly připoutány pouťové balónky. Ty byly draky digitálně nahrazeny až při post-produkci snímku. (DaViD´82)
Reklama