Walk Hard: The Dewey Cox Story

Behem pul hodiny co jsem se na tohle koukal jsem se ani jednou nezasmal a ani jeden naznak tam nebyl. Trapne sceny, trapne vtipy a trapne vlastne vsechno okolo. Za co ? Proc takove snimky vznikaji ?Od rezisera Orange County jsem cekal mnohem, mnohem vice. A herci ? Johna jsem mel jeste do nedavna za seriozniho herce, jenze v posledni dobe uz ho za nej nemam. (21.04.2008)

Tak v tomto případě jsem se o daleko lepší zábavu a vůbec celkový požitek z filmu připravil vlastní vinou, neboť koukat na parodii něčeho, co jsem neviděl, není prostě úplně moc vychytané a dvakrát chytré. Walk the Line je tím hlavním zesměšňovaným filmem a má neznalost originálu způsobila to, že jsem se bavil tak napůl. Spousta fórů bylo sice i tak velice vtipných a především fungujících, ovšem stejná porce mi jich zase až tak úderná a zábavná nepřišla, ovšem ty všechny možná docením až po shlédnutí zmiňovaného Walk the Line, ovšem možná také ne. Každopádně, na to, že jde o snímek z dílny Judda Apatowa, přišlo mi to celé dost strnulé, s minimem opravdu výrazných scén (ikdyž tu závěrečnou s hovnem si budu pamatovat hoooodně dlouho 8D!!!) a navíc bych to rozhodně tedy nepovažoval ani za čistokrevnou parodii, neboť krom několika opravdu typicky šílených gagů na konkrétní momenty z jiných snímků si tento film na ryzí parodii razí až příliš svou vlastní cestu, sice hodně bláznivou a ne zcela korektní, ale pořád svou, kdy se drží vlastní linie, má své originální postavy, svůj příběh a hlavně spoustu svých vlastních nápadů. Nicméně, největší zásluhu na celkové zábavnosti má jistě hlavní hrdina v podání Johna C. Reillyho, který tu opět dokazuje, že je jedním z mála herců, kteří dokážou perfektně ztvárnit jak totálního magora v ulítlé komedii, tak sebenáročnější postavu v oceňovaném dramatu, je prostě skvělý. A zde si roli Deweyho Coxe fakt náramně užívá a tento film je skutečně právě jeho. Jinak mě samozřejmě film pobavil po hudební stránce, má švih, je stylová, prostě je fajn. Neuvěřitelný život rockera Coxe je zkrátka ,,skoroparodie", tu zábavná velmi, tu méně, občas vůbec, jako celek ale drží pohromadě v pohodě, nuda u něj nehrozí, takže jednoduše zábavný, nenáročný průměr. (02.12.2012)

Už jsem vydržel 12 minut, to není možný! Rocker Cox? Leda hovno. Kokotox, to je mnohem přesnější. Nechám to doběhnout, na to, že by se mi chtělo měnit dosavadní hodnocení (ODPAD!) v tuto chvíli nevsázím ani zlámanou grešli. Naopak mám neodbytnej pocit, že tohle bude sračka sraček. Nechtěl bych se jmenovat John C. Reilly a už vůbec ne Jake Kasdan. Že může v Hollywoodu opiglovat každou servírku? To je za tu hanbu slabá náplast. (29.09.2013)

Scenárista Judd Apatow patří k novým ikonám - jeho filmy 40 let panic a Zbouchnutá patří skutečně k tomu lepšímu ve filmovém žánru.   Tuto parodii na životopisné snímky hudebních hvězd sepsal společně s Jakem Kasdanem, a popravdě řečeno, pár fórků je dobrých, ale celkově z filmu čiší stejná, nebo hodně podobná nuda, jako ze všech těch "oficiálních" životopisných snímků. Těsně před koncertem se promítne zpěvákovi Dewey Coxovi před očima celý život - jak jeho bratr hrál poctivě na klavír, zatímco Dewey patřil mezi rozjívené hochy, jak se protloukal s kytarou, udělal slávu s písní Walk Hard, přes všechna pokušení světa byznysu, kdy okusí všeličné známé i neznámé drogy, postelí mu projde rekordní zástup žen, aby na konci života prozřel... Samotný nápad zparodovat unylé životopisné snímky by byl fajn, jen to zpracování skutečně často postrádá onen nadhled, a to, co chce film kritizovat, sám nabízí. A jak již výše řečeno, ani těch vtípků není tolik (za nejlepší se asi dají pokládat setkání s Elvisem a zvláště s Beatles), a přece jenom, u režisérské verze, která trvá dvě hodiny, ale i u té zkrácené, co je o dvacet minut kratší, se skutečně spíše vkrádá nuda. Film je na disku v anamorfním formátu 2,40:1, se zvuky v DD 5.1 a mnoha titulkovými sadami včetně české a anglické. Bonusy nabízejí komentář herců a tvůrců, trailery na 3 jiné filmy, 6 písní v kompletním provedení (16:25), dvě vystřižené a jednu prodlouženou scénu (7:27), stručný sestřih filmu (6:09), dokument o vzniku hudby pro film (16:38) a fiktivní dokument Skutečný Dewey Cox (14:06, tedy co různé osobnosti o něm pověděly). Všechny bonusy mají jen GB a NL titulky.    Publikováno: 18.09.2008 (07.05.2023)

Trošku zůstávám zaražen že i na životopis hudební hvězdy se dá udělat parodie. John C. Reillyho moc upřímně nemusím, tady navíc dostal veškerý prostor jen pro sebe. Nakonec ovšem předvedl několik humorných scén, které střídaly trapnější pasáže. Jakési koulo filmu začíná působit až s blížícím se koncem, když už poněkolikáté začne Dewey Cox ničit umyvadlo, anebo když stále a stále nachází svého černého spoluhráče někde v šatně jak bere nové a nové drogy. Zvláštnímu humoru jsem nakonec přišel na chuť. Podobné to mám rovněž s filmy Jacka Blacka, který si zde švihnul roličku Paula McCartneyho. Navíc některé písničky jsou opravdu pěkné. Hlavně Rock Hard. 60% (14.03.2010)