Hraběnky

I po letech, když to znovu vidím v televizi, na to po očku kouknu a když je čas, tak ten díl aj dokoukám. Herecký obsazení je super, všichni jsou to neskuteční sympaťáci. Jen děj je zbytečně roztahanej do mnoha dílů. Zkrátit stopáž minimálně o třetinu, by seriálu rozhodně neuškodilo. Ovšem největším pokladem Hraběnek je jejich ústřední melodie, která je úžasná a podle mě neoposlouchatelná, z hlavy se jen těžko dostávající. Na tu bídu, co dneska všechny české televize točí, je tohle luxusní pokoukáníčko. 65% (14.08.2012)

Teda i tento seriál není žádný Hi-Fi... Jistě, v porovnání s "komerčními" odpady je to jistě rozdíl. No ale o moc větší tedy ne. A to ještě jak jsem sledoval film o filmu, jak Jaroslav Brabec kéroval herce (některé stejně zbytečně), všechno točil na dvacetkrát, co bylo dobré zase přetočil, co bylo špatné, bylo špatné i potom, tak opravdu nic moc. [3/1O] (06.01.2008)

Tak na tohle jsem se fakt těšil. Nebyl vlastně jediný důvod, aby tomu tak nebylo. Skvělý Jaroslav Brabec, úžasní herci v čele s Josefem Abrhámem a kvalitu zaručující scénáristé. A přesně tak hluboký jako bylo natěšení, je teď moje zklamání. Po šesté epizodě jsem to vzdal. Po čase jsem si naschvál pustil asi patnáctej díl, a voni tam furt řešili TO POLE!!! Kdyby to vzniklo na Nově, která už dokázala pohřbít tak skvělej seriál, jako MÍSTO NAHOŘE, bylo by vše tak, jak má být. Takhle je to pro mě seriálový zklamání roku! Hvězdička navíc je pro Zuzanu Bydžovskou, která je nejlíp napsaná i zahraná. Aspoň teda do šestýho dílu. (17.12.2007)

Tak jsem to zhlta za víkend... V hlavě se mi honilo tolik komentářů a postřehů, ale to bych tohle psala do rána... Se seriálem jsem spokojená a tak nějak ani nevím jak to popsat... Martu proplesknout a poslat k psychiatrovi, Jarku uvolnit, Bety je má favoritka, i když má svý mouchy a Hanička je sluníčko, který bych chtěla mít doma jako sestru... Honza je evidentně chlap, kterej by mohl být téměř s každou, vesnice plná buranů na zabití, Stropnický jako totální debil na ránu, Vinklář naprosto dojímá, do toho tam pobíhá pár dětí a moudrý učitel v podobě pana Munzara... Freimanová jak jí mám ráda a herecký koncert Josefa Abrháma, který je tu naprosto úžasný... Táta jak má být... Nakonec i tu mámu zastane... Prostě jsem nadšená... Příběh o náhodě, rodině, která se rozpadá a zase schází a obyčejném životě plném normálních všedních dní, ale vzestupů a pádů... (09.07.2012)

Hodnocení po druhém dílu: že Krajčo hraje křečovitě, je opravdu nepřesný pojem, protože mi přijde, že se vůbec nesnaží. Je sice fakt, že taková postava se hraje blbě (text minimálně a zatím nemá příběh), ale nenene Krajča ne. Pokud jde o pana Abrháma, na svém tvrzení trvám, doplňuji pouze o to, že pan Abrhám mi opravdu nesedí do postavy "špinavého" sedláka, kterého navíc hraje úplně stejně jako prince Chocholouše, či primáře Blažeje. Pokud jde o samotný děj, je to trochu lepší, než v díle prvním, ale nijak mě to neuneslo. Potěšila mě Andrea Esnerová, ale to je asi tak všechno. Nelíbí se mi kamera, takový rádoby občas dokument, na mě až příliš západů/východů slunce. Ani jeden z dílů neměl pořádné zakončení. Takové přetržení "uprostřed věty". Prostě a jednoduše: ČT si ukousla velké sousto a vznikla z toho nemastná neslaná kaše. Ráda na ni zapomenu. (04.09.2007)