Lásky podľa predlohy

Povedala by som, že výbeh herečiek do rolí ústredných ženských predstaviteliek bol vcelku vydarený pri tomto filme. Mňa najviac zaujala ako inak Emily Blunt, ktorá pre mňa pôsobí éterickým dojmom navyše s podmanivým pohľadom veľkých modrých očí. Námet filmu zaujímavý, situovať dialógy a hlavnú dejovú líniu na základe kníh Austenovej nebola zlá myšlienka, verím, že mnohých primäla k tomu, aby siahli po týchto dielach. Neodvážim sa tvrdiť, že toto je práve jeden z tých filmov, na ktoré nikdy nezabudnete. O nič prevratné tu nejde, je to také nenáročné sledovanie, pričom sa kde-tu možno aj nad niečím vážnejšie zamyslíte. (15.05.2013)

Trošku si myslím, že se znalostí kompletního díla Jane Austen roste i zábava u tohodle snímku. Samozřejmě, pokud jste nečetli nic se neděje, ale pokud ano, u diskuzí o jejích knihách se pobavíte a možná najdete i paralely se životem hlavních postav. A možná právě to, je na celém filmu vlastně to nejzábavnější. I když celý koncept filmu je příjemný s velkou dávkou nadhledu. Protože upřímně řečeno The Jane Austen Book Club zůstal na půli cesty - pro fanoušky Jane Austen zbyde smutek, že tam té Jane bylo vlastně málo a těm, co dílo neznají, bude připadat, že těch děl je tam vlastně až příliš. Já jsem fanynka Jane Austen, takže na můj vkus tam bylo Jane málo. Ale i tak rozhodně příjemný snímek. 80% (22.07.2013)

Na první pohled obyčejný romantický film. Při tom druhém pohledu ale zjistíte, že jde o úžasně a hlavně do hloubky vykreslené příběhy několika lidí. Vůbec nevadí, že jste nečetli ani jeden román od Jane Austen, protože tahle dějová linka je sice hlavní, ale zároveň skoro nepodstatná. Jde spíš o to, jak její romány chápou hlavní postavy filmu, jak se s nimi ztotožňují a nacházejí v nich samy sebe, nebo nějaké společné vlastnosti. Láska podle předlohy je přesně ten typ filmu, u kterého můžete jak odpočívat a jen se prostě dívat, tak i přemýšlet a filozofovat nad nejrůznějšími otázkami. Děj krásně běží, nijak nic nevnucuje, postavy jsou sympatické, herci taky, reálné problémy a prostředí taky dělá svoje, takže se spousta diváků může se situacemi a hrdiny ztotožnit. Líbí se mi, s jakou lehkostí se na film dívá a jak je vytvořen. Jednou vidět rozhodně nestačí, protože většina toho opravdu důležitého se objeví, až po dalším zhlédnutí. (31.05.2012)

Asi takto: komplet sracka. Hned na uvod jedna lezba, statny pohreb psa zeny karieristky, nefungujuce manzelstvo, nefungujuci milenci - kazdy chce osukat kazdeho, ale stihaju to len tak-tak, lebo im furt zvonia mobily a bezia dakam do prdele. Nedalo sa to proste dopozerat. Mozno aj preto, ze sme pred tym dopozerali Housata (1979) a ten rozdiel v psychologii je proste nestravitelny - jeden film ma dusu, vnori cloveka do bezne vsednych dni lasku hladajucich mladych, mozaiky ludskych dusi a emocii: bez nervackej hudby, bez shitovych strihov, bez lezieb. A ten druhy presne naopak. Jasna sracka za nula. (04.11.2014)

Režisérka Robin Swicord je podepsaná pod několika zajímavými scénáři, tuhle austenovskou látku rozhodně nezkazila, nicméně ve finále byl tenhle šálek připravený v trochu jiném kávovaru, než bych si představoval. Výsledek tak zapadne do škatulky filmů, které vámi projdou a neublíží, ale ani nijak nepohladí. Představa čtenářského klubu je fajn, moje oblíbené Emily Blunt a Maggie Grace zrovna tak, jen to absolutní křečovité nasazení inteligentních, kultivovaných, sexy a módních čtenářek a čtenářů je až krapet moc zaoceánské. (02.05.2013)