Réžia:
Stephen PoliakoffKamera:
Barry AckroydHudba:
Adrian JohnstonHrajú:
Bill Nighy, Miranda Richardson, Emily Blunt, Tom Goodman-Hill, Robert Lindsay, Tom Hardy, Ronni Ancona, Joanna Page, David Westhead, Jason Manford, Forbes KB (viac)Obsahy(1)
Televizní film z produkce BBC vypráví o lásce, ztrátách, rodičovství a celebritách. To vše je podkresleno vzestupem strany New Labour a smrtí princezny Diany. Gideon Warner (Billy Nighy) je špičkový pracovník public relations a ovdovělý otec, který se stará o svou dospívající dceru Natashu (Emily Blunt). Ta se na něj zlobí kvůli jeho opakovaným nevěrám a také proto, že s tím nepřestal ani v době, kdy její matka umírala na rakovinu. Na scénu vstupuje Stella (Miranda Richardson), jejíž syn zemřel při automobilové nehodě. Její bývalý manžel se střetává s jedním z Gideonových klientů, ministrem New Labour, kvůli nedostatečným opatřením týkajícím se dopravní situace. Mezi Gideonem a Stellou vzniká pouto. (Alca)
(viac)Recenzie (22)
Bill Nighy byl ten, který působil tak, že jsem chvílemi cítila to smutné niterné souznění a to je obrovský herecký um, takhle vtáhnout diváka do svého rozpolceného života. Emily a Miranda dotváří tu zajímavou, místy skoro tajemnou atmosféru hledání a útěků také naprosto dokonalými výkony. Natasha vyjadřuje své pocity už jen pouhým pohledem na svého otce a Stella tu smutnou Gideonovu tvář zase rozjasní svým úsměvem a přirozeným přístupem. Je to jeden z těch filmů, které bych chtěla ještě jednou vidět, protože v sobě mají onen zvláštní esprit, který jiným filmům chybí. Velmi příjemný zážitek. ()
Hm, nejsem si jistá, že mi sedl ten vypravěčskej styl, trochu to místy připomíná ty extra-nízko-nákladový snímky co vypadaj jak dokument a hrajou v nich nýmandi. Tady ovšem žádný nýmandi nehrajou, i když Emily Blunt a Tom Hardy v době natočení zdaleka nebyli tak vysoko, jako jsou teď. Billa Nighy jsem poprvý viděla v roli, kde nehraje úleťáka nebo úchyláka, ale "normálního člověka," a velice se mi jeho hereckej výkon líbil. Stejně tak se mi líbila Miranda, ta patří k mým oblíbeným hercům už dýl. Vrcholy filmu jsou pak intimní rozhovory mezi Gideonem a Stellou a pak mezi Gideonem a Natashou. Poutavý, s dojemným koncem a hezkou hudbou. ()
Pointu a námet tohto snímku mám veľmi rád, no na môj vkus to bolo až príliš divadelné, čudne zahrané, také akoby bez života a strnulé. Réžia sa tiež nepretrhla, skrátka forma ma moc neoslovila. Jediné rozptýlenie mi poskytla E. Blunt, od ktorej nešlo oči odtrhnúť, tak jej to tu pristalo. Veľmi slabý priemer. 50/100 ()
Jsem velmi spokojen. Typická, britská ukázka, plná přesného herectví, výborných dialogů a také hudby. Nenápadný snímek, který rozhodně stojí za to si připomenout. A Emily Blunt byla naprosto úžasná. Asi jsem se platonicky zamiloval... ()
Páčil sa mi ten smútok, čo išiel z toho filmu. Páčilo sa mi ako Billy, Miranda a Emily zvládli svoje role. Príbeh skoro obyčajný, ale pocitovo veľmi fajn. Hudobne tiež. 3,5* ()
Film o ničem a vlastně o všem... tedy o všem, co se dělí na důležité a nedůležité. Příjemný snímek, na kterém je patrné, že i když Bill Nighy minimalizuje hlavní devizu svého herectví - řeč těla, je úplně stejně dobrý, no a k Mirandě Richardson - myslím, že neznám nikoho, kdo by s větší přirozeností nosil tak strašecí ohozy :-) ()
Televizní projekt s nemalýma ambicema. Poliakoff zasadil Gideon's Daughter do reálnýho kontextu; enormní sílu napřel jak do rodičovskýho, tak do mileneckýho vztahu a jejich problematičnost postavil na složitě vykreslenym, oboustrannym (?) pocitu viny; dotkl se vražedný pragmatičnosti PR světa (nejlíp viz smrt Diany); a to všechno navíc prošpikoval pěkně absurdnim humorem (už jen ta skutečnost, že si k nejhoršímu posluchači planety choděj pro rady ti nejvlivnější, koneckonců zlehka pobaví). Solidní guláš, navrch dost zmatenej styl vyprávění ... a přece z toho mám pozitivní dojem. Byl bych sice radši, kdyby šlo o příběh Elektřina komplexu, k němuž zdánlivě mířila Natashina (perfektní) písnička, ale co už. --- Hardyho vyjádření loajality ke Gideonovi špica, příjemně překvapilo Manfordovo angažmá, Emily byla okouzlující jako vždy (a taky jsem si vlastně Gideon's Daughter pustil hlavně kvůli ní, u příležitosti jejích narozenin a zdárnýho porodu dcerky, hehe), nicméně nejlepší hereckej výkon dle mě podala Miranda Richardson. Pozoruhodný, že zrovna ona jako jediná z tý trojice protagonistů Golden Globe nedostala. ()
Zvláštna televízna produkcia, ktorú dostatočne neocenia tí, čo nepoznajú snímok FRIENDS AND CROCODILES. Postava Sneatha / rozprávača / spájajúca oba filmy, može v prípade neznalosti posobiť rušivo a zbytočne. V tomto je Gideonova, krásna a nie šťastná, dcéra zvláštna. Jej plusom ale ostávajú herci ( a že pán Poliakoff vie, dokázal už v CLOSE MY EYES ). Bill Nighy je nenápadný, akoby tlmený, tým jedinečný, Miranda Richardson ťaží maximum z farebnosti svojej postavy (a kostýmov) a Emily Blunt...Emily is simply GORGEOUS ! KRÁSNA HUDBA ! " I see U from my window, walking with her there, I don´t need to know which number, I won´t stop U touch her hair. I don´t need to see U waving, when U slip away at night, I don´t have to know what happened, as U crawl back when it´s light. I don´t need to catch U with them, your voice so full of joy, as U murmur your little nothings, my own papa, so very coy. MON CHÉRI, PAPA..MON CHÉRI, PAPA. I don´t need U to say U love me, I don´t need U to say good night, I don´t need U to caress me, I don´t need to be held tight..I ONLY WANT U TO BE READY, TO KNOW MY VOICE WILL NEVER RING, TO KNOW THERE´LL NEVER BE ANOTHER LETTER, U´VE GOT TO HEAR THIS ONE SMALL THING: I NEED U TO REMEMBER, THAT I NEVER WAS YOUR SHAME, I ALWAYS WAS YOUR DAUGHTER, I NEVER DID COMPLAIN..." ()
Tohle britské televizní drama působí trošku podivně. Někdy člověk neví, co je záměrem a co naopak slabinou televizní produkce. Bill Nighy táhne film pomalým, přirozeným tempem s neméně dobrým spoluhráčem, jakým je bezesporu Miranda Richardson. Poliakoff nám předkládá poněkud "jinak" natočený film a vybočuje od klasického vyprávění, aby nám ukázal, jak se postarší a vysoce postavený PR guru Gideon Warner (Nighy) vzdaluje od své práce, kde je na něm závislých spousta lidí, aby se seznámil s podivnou existencí Stellou, která při nehodě ztratila syna a především obnovil vztah se svojí dcerou Natashou (Bluntová). Jsem moc rád, že si film vysloužil dva Glóby a kritici dali jednou přednost přirozenému herectví před vykonstruovanými postavami. Právě za to jedna hvězdička nahoru. ()
Komorní kaleidoskop. Křehká kráska kontra kreativní kariérista. Křivdy, klopýtání, kapitulace. Konečná konfrontace kardio kouzelně kousne. Kvalitní kratochvíle. ()
On je to v podstatě jen takový vkusný malý příběh o zmoudření a nacházení těch pravých životních hodnot, ale důstojná noblesa Billa Nighy a zasněná krása Emily Blunt, jej povznášejí nad podobné takové. ()
Nejlepší na tomhle filmu je hudba.. úžasná.. a skvělej výkon Billa Nighy, ani Emily Blunt a Miranda Richardson nezaostávaly. Moc hezkej zážitek. ()
krásny dojemný príbeh o otcovi a dcére ktorí sa jedného dňa od seba dajako vzdialili a hľadajú si k sebe dajako cestu. Keď Emily spievala svojmu otcovi pesničku som sa do nej druhý krát platonicky zaľúbil ... úžasná bola v tomto filme, škoda že nedostala ešte viacej priestoru ... ()
Čakal som síce niečo inšie (a aj lepšie), ale aj tento príbeh o zármutku, s ktorým sa vysporadúva každý po svojom mal čosi do seba. Ono sa hovorí, že spoločný smútok a trápenie ľudí zbližuje, ale niekedy je to práve naopak a medzi blízkymi ľuďmi vzniká čoraz väčšia priepasť. Gideon a Stella akosi v sebe našli vzájomnú oporu, aj keď každý prežíval svoj zármutok po svojom. Zaujímavú rolu v tom celom zohrala aj Natasha, ktorá tou svojou čarokrásnou pesničkou vytvorila poriadnu symboliku celého príbehu. No aj tak ma to až tak veľmi nenadchlo, a malo to aj pár úplne zbytočných súčastí, ako napr. ten rozprávač mi tam prišiel úplne zbytočný a jeho rola v tomto celom nebola vôbec žiadúca. Ale inak fajn, lepší priemer. ()
64. Zlatý Glóbus za rok 2006 - cena (2) - *Nejlepší herec v minisérii / TV filmu - Bill Nighy, *Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Emily Blunt ()
Musím říct, že mne ten film svou silou doslova uzemnil. Od chvíle, kdy Emily zazpívala svůj song, dostalo se to do takové zvláštní vibrace. Nevydržely celý film, ale takovéto momenty jsou dnes už velmi vzácné. Snímek je vlastně o tom, že nikdy není pozdě začít znova. A to doslova se vším. Způsob vyprávění je tím, co člověka zmrazí. Je třeba sledovat každou minutu filmu, ten vlak totiž jede a na nikoho nečeká. Kdo chvíli močil, již močí opodál. Možná mi druhá třetina ujela právě proto. Pak jsem se zase chytil. Rozhodně si ten film koupím do sbírky. Už jen pro ten song a všechno okolo něj. 85% ()
Co říci o filmu, od kterého moc nečekáte, a který vás zázračně překvapí? Bill Nighy je moje srdcová záležitost a ačkoliv tu měl polohu, na kterou u něho nejsem zvyklá, nebo možná právě proto, byla jsem doslova očarovaná. To byl zcela určitě herecký koncert a s Emily, která hrála jeho dceru se krásně doplňovali. Začátek filmu byl sice trošku pomalejší, ale když bylo zřejmé, o co ve filmu jde, tak jsem si ho už jenom užívala ;-) ()
Britský televizní film, to je obvykle záruka určité kvality. Když se k tomu ještě přidají jména jako Hardy, Nighy, nebo Richardsonová, může to být dost dobré. Tohle mne osobně ale nijak neoslovilo. Hodně mi to kazila Emily Blunt, její připitomnělý výraz v očích, a otřesná písnička, kterou zpívala. Nikdo mi tam nebyl nějak moc sympatický, takže mne vlastně ani nezajímalo jak to dopadne. Hardy je Hardy, jinak bych to snad ani nemusela vidět. ()
Během sledování jsem poznával nekonečné utrpení. Je to sice film s kvalitními ingrediencí, ale tak nudný a uspávající, že je to přímo k nesnesení. ()
No, tak asi nejlepším momentem byla písnička v podání Emily Blunt. Za ní je ta třetí *, jinak to byla docela nuda se spoustou řečí o nějaké politice a byznysu, které byly celkem mimo, bych řek. ()