Na hraně lásky

Mierne sklamanie prevláda z tohoto snímku. Celý film sa v podstate nič nedeje, prvá polovica sa strašne vlečie a druhá je trocha psycho dráma. Miestami ma to dosť nudilo. Technicky zvládnuté(to je v dnešnej dobe už samozrejmosť), dosť dobrý atraktívny vizuál. Film ťahajú hlavne herci, ktorý zahrali veľmi slušne. Hlavne Keira Knightley a Cillian Murphy sa mi pozdávali, svojimi výkonmi ma nesklamali. Táto herecká zostava je prinajmenšom zaujímavá. Od filmu som nedostal to čo som čakal. 60% (14.07.2009)

Jakkoli se na začátku může film jevit jako obyčejně romantický, ve druhé půlce se mění na téměř psychologcké drama. Prostředí (ať už ve městě nebo ve Walesu) je nádherné a všudypříomná mlha vytváří nezapomenutelnou melancholickou atmosféru. Charaktery postav jsou podle mě dokonale propracované i když na tom mají určitě velkou zásluhu herecké výkony. Matthew Rhys je tak slizce odporný, jak by jen mohl být a Keira je zase až strašidelně realistická "egoistická mrcha". Přes to ani o jedné z těch postav nejde jednoznačně říct, že je dobrá, nebo špatná- každý se jen dívá na svět svýma očima přes to co už zažil a to dělá příběh znepokojivě realistickým. Je to vážně silný příběh. A nakonec musím dodat, že Cillian Murphy mě naprosto ohromil. (01.07.2012)

Komu zvoní? Krásky na Olympu lásky šátrají po stránkách poetiky červené knihovny, aniž by se vytrácely z útočišť dramatu. Svatební noc s tím pravým si představují. Ze rtů se polibky imaginárně protínají, stylizovanou růž z lynchovských kabelek vybírají. Kraj lásky, okraje citů rozervaných, pošramocených, vánkem duše zanesených. Láska stýskající si v poetické smýkavosti. Milostný čtyřúhelník vyhnaný ze scény jako poklad bez ceny. Lakonická rozkoš usmívá se mezi řádky. Karty lásce rozdané, city z dárkového koše rozbalené. Básník básnivý slovy duši opájí, rdousí ješitnost, myšlenky žárlivosti oddálí, svou "hvězdu" pochválí. Cínový vojáček z nitra veršů skutečný život přináší. Poznamenán, sám nešťasten. Podmanit si, všeho schopen. Miloval, však temnotou polapen. Oči modré jako chrpa, jako studánka, v níž utonout je slastí ducha. Pohled jeden jediný, jak pokorný, skromný, eroticky chtěný. Noční polibky něhu neminou, v tříštivém zrcadlení, v zlatavém loži milenců za oponou. My, smrtelníci, dotkli se a nasytili velkého světa vášně, však v komůrkách půvabů samotné existence lásky tápeme. Můj milý, má milá, kdo místo v našich srdcích zaplní. Milovaní, rozhození, do drahých poloviček zamilovaní? Vyprávějme o dvoření, o lásce jako o sladkém zjevení. Nejdramatičtější poklona pro lásku, která tahá za nitky zrození, dokáže být krotkou šarlatánkou, smířlivou hostitelkou, laskavou básnířkou velkých nadějí. Chci žít, umění mistra slov a snů už je dávno pryč, srdce se rozskočí, muž minulosti o romanci mládí pomlčí. Jedny dámské šaty postačí. Propouštím, odpouštím. (17.05.2015)

Na hraně lásky na první pohled vypadá jako filmový parazit snažící se zopakovat úspěch o rok staršího Pokání. Nasvědčovala tomu účast Keiry Knightley v podobné úloze, zařazení do období 2. světové války, trailer, který servíroval scény ne nepodobné právě těm z Pokání (Keira na pláži, odloučení vlivem války, atd.), dokonce i jeden z plakátů na tento film na mě působí jako vykrádačka plakátu určeného pro propagaci majstrštyku Joe Wrighta. Po shlédnutí filmu ale mohu s klidem říct, že tato podobnost je jen a pouze marketingovou záležitostí, kdy se producenti snažili Na hraně lásky prodat jako "něco, co je podobné a tudíž i stejně dobré jako Pokání". Na hraně lásky je ve skutečnosti méně rozmáchlým a intimnějším příběhem lásky, přičemž kdybych chtěl oba zmíněné film nějak odlišit, nazval bych Pokání epikou, zatímco v Na hraně lásky vidím převážně lyriku - příběh zde není tak košatý a komplikovaný, o to více prostoru je zde věnováno samotným postavám, což je třeba, neboť všechny postavy z milostného čtyřúhelníku jsou stejně důležité a je tedy třeba, aby jim byla věnována vesměs stejná pozornost. Nenapadá mě lepší označení pro tento film než melodrama, které je příjemně staromódní a postavy v něm mluví, jakoby předčítaly z "krásné literatury", jako by každá z nich byla nadaným básníkem (tím je ve skutečnosti jen jedna z postav), který dokáže bez většího rozmýšlení proměnit normální dialog v krásný kus poezie, což sice nepůsobí moc věrohodně, ale ve výsledku to filmu přidává na poetice. Divadelní kořeny jsou z tohoto filmu velmi cítit. Dialogu jsou opravdu skvěle napsané a příběh celkově, i když zpočátku vězí nějakou dobu v mrtvém bodě, s přibývající stopáží graduje a závěrečná katarze je dojemná, tragická a velmi efektivní. Někdo bude mít možná zpočátku problém se samotnými postavami, neboť ty jsou v úvodu jen letmo načrtnuty, což je problém který se s každou další minutou a jejich postupným vývojem pomalu rozplývá a v druhé polovině se z nich vyklubou vrstevnaté charaktery, které jsou hlavními pilíři celého filmu. Pokud jde o vizuál, jedná se o čiré orgie - barevná škála, kompozice, prolínačky, tónování...prostě nádhera. Pro takový druh filmu jsou velmi důležité herecké výkony, které dávají scénáři konkrétní tvar. V Na hraně lásky se sešli talentovaní zástupci mladé generace - Cillian Murphy snad ani špatně hrát neumí, Keira Knightley dokazuje, že dobová dramata jsou její parketou a v tomto filmu ze sebe vyždímala to nejlepší (vedle Pokání samozřejmě), Matthew Rhys mi byl po většinu stopáže velmi nesympatický, což se dá vzhledem k jeho roli považovat za úspěch a Sienna Miller po Interview opět dokázala, že vedle béček typu G. I. Joe utáhne i seriózní film. A zpívající Keira je úžasná! 90% (09.08.2009)

přiznávám, že jsem ze začátku trošku tápal, co to vlastně sleduji .. válečné love story? .. zamotaný a značně komplikovaný vztahový čtyřúhelník? … promiskuita a nerozhodnost obou hrdinek jde mimo mé chápání .. nejdříve ublížím tím nejhorším možným ženským způsobem tomu, který mne má rád takovou, jaká doopravdy jsem .. a vzápětí zjišťuji, že mám konečně jasno a miluji toho, komu jsem ublížila a ne toho, koho jsem před tím na sebe pustila ..? … ... ale jinak Keira opravdu skvělá ... (20.05.2010)