Na hraně lásky

"Přišla ta neznámá, sdílet můj pokoj v domě. Byla tak divná, s šílenstvím ptačím, posedlá přišla se světlem šalebným skrz pružnou zeď, oblohou posetý a světlem jejích paží sťatý, já konečně teď vím, že beztrestně smím strpět ten pohled na hvězd závoj zlatý." - Z příběhu téměř baladického, protkávaného poezií Dylana Thomase s velmi silnými momenty jsem byla nadšená a nechápu tak nízké hodnocení ostatních. K tomu vynikající herecké výkony v čele s krásnou Keirou, s kterou souhlasím, že "život není jenom o slovíčkách a příbězích". A pro nás, pro většinu asi platí i slova Williama: "Vy všichni, co vy víte o válce........?". (31.08.2012)

The Edge of Love je dosť ťažké hodnotiť. Je totiž plný vzostupov a pádov a divák si musí neustále porovnávať fakty a o čo vo filme vlastne ide. Vzťah Medzi Dylanom a Verou je ukázaný dosť nedôveryhodne, naopak priateľstvo medzi Verou a Caitlin je neskutočne emotívne. Je to skrátka trochu nevyrovnaný film. Prostredie nieje tiež sympatické, Anglicko v tejto dobe nemám príliš v láske. Zachraňujú to hlavne skvelé herečky. Osobne by som tento film videl radšej napríklad v čiernobielom filtri, ktorý sa k 40.rokom vždy hodí a nič nepokazí. (30.12.2014)

Tento film nemá ďaleko od dokonalosti. Maybury držal v ruke neskutočne pôsobivý scenár, ktorý bol priam dokonalý. Pri sledovaný filmu jednoducho cítite, že každý prenesený dialóg, každý úsmev a slza sú opodstatnené, preto som nadmieru spokojný s výsledkom. Štvorica hlavných predstaviteľov sa zhostili svojich úloh fantasticky. Knightley opäť dokazuje aká všestranná a dokonalá herečka je. Ona a Murphy zatieňujú inak skvelo napísané postavy Millerovej a Rhysa. Film je zvláštne chronologický a to nie je na škodu. Obišiel sa bez zbytočne dlhých scén a servíruje nám scénu za scénou bez toho aby nás ochudobnil o emotívny alebo opisný rozmer. Je síce pravda, že koniec bol veľmi naťahovaní a možno práve preto pôsobil nezvyčajne oproti celku, ale keď ho opomenieme dostaneme skvelú charakterovú drámu, ktorá okrem spôsobu spracovania, môže zdokonaliť zážitok básničkami, počas vypätých alebo katarzních scén. U mňa veľká spokojnosť - plus spev Keiry Knightley - wow. (06.09.2009)

Ten film ani v úvodu nepozdravil, což neodpouštím, protože jak by řekl Svěrák, jsem Vítací typ, a ten když je opomíjen, je smutný. Světla svítí, lahváče se povalují v rohu, čili atmosféra slušná, jenže i přes svou romantickou vlnu (tu já rád) se dočkám jen chladnýho odstupu. Od všech. Keiru nemám na pozadí svého notebooku jen tak, je pro mě docela dobrou múzou, něčím... asi takovým básnickým pojmem, tak. To se mi to kecá do cizího filmu, když sám nejsem schopný racionálně popsat svoje myšlenky, že jo? A lepší už nebudu! Vlastně ani Mayburyho film, který by si měl přečíst příručku o tom, jak se naučit emotivně vyjadřovat.... a když toho nebyl schopný film, tak alespoň já: "Takže, Dobrý den!" (12.10.2009)

Edge of Love je v podstate dost nudny film, ktory oproti takemu Atonement vlastne ani nema co ponuknut. Niektore obrazky su skutocne pekne, avsak vizualna prepiplanost na mna posobila az gycovym dojmom. Postavy, hoci aj maju svoje zivoty, su pre mna nezaujimave a jediny, kto ma ako tak co ponuknut je Matthew Rhys ako basnik Dylan. A Badalamentiho hudba je len malym a nezaujimavym mementom po jeho vybornej praci na A very long engagement. Suma sumarum, nic moc. 2,5/5* (06.08.2009)