Obsahy(1)
Drama nelítostného střetnutí nováčků, neboli „zobanů" s „mazáky" se odehrává v československé armádě v sedmdesátých letech. Přesto nelze říci, že konflikty, které zde můžeme sledovat, patří minulosti. Nejsou dokonce ani výhradně a jedině doménou armády. K eskalaci těchto problémů může dojít všude tam, kde se zmocní vedení nekontrolovaná a nemravná moc, mající dost nástrojů k prosazení své vůle. Armáda se může přirozeně stát relativně vděčným prostředím pro vybujení šikany, protože je postavená z dobrých důvodů na strohém principu podřízenosti a nadřízenosti. Ale vždy jde o problém širší a obecnější, který se bohužel projevuje v různých sociálních zařízeních i v dnešní společnosti.
Knihovník Cejnar je pro vojenskou kariéru fyzickými i psychickými vlastnostmi ten nejméně vhodný. Usiluje jen o to, aby povinné období služby prožil bez pošlapávání lidské důstojnosti. Má ale smůlu. Zrovna v jeho útvaru je skupinka mazáků, kteří mají o náplni povinné vojenské služby jiné představy. Jejich násilnické sklony rostou úměrně s inteligentním odporem zobanů, které inspiruje ten zcela nehrdinský, ale zarputile zásadový Cejnar.
Scénář napsal Zdeněk Krhounek, který vzhledem ke svému dlouholetému působení v armádě velmi dobře znal i nešvary spojené s šikanou. Za režii Zobanů získal režisér Jiří Vanýsek cenu Pierot 94.
(Česká televize)
Recenzie (95)
Tenhle snímek mě svou intenzitou zcela dostal a nemalou měrou se na tom podílel i Miroslav Etzler, který v roli mazáka hraje a šikanuje s mrazivou přesvědčivostí, ale pozadu nezůstává ani zbytek hereckého ansámblu. Mírná přehnanost filmu není vůbec na škodu, protože divák si uvědomí děsivý rozměr tohohle televizního filmu až po jeho zhlédnutí, spojený s varováním, že šikanování s hroznými následky nemusí probíhat jen na vojně. Tohle je zajímavý počin, který nemá chybu. ()
V podstatě film o tom, co jsem zažil. Šikana byla šílená a překvapilo mě, že největší šikanisté nebyli ze Šaleného východu ale z jižní Moravy. Takové zmrdy v mém téměř rodném kraji máme. Film je zajímavý i tím, že upozorňuje na kriminalitu mezi důstojníky a poddůstojníky. Zde se jednalo o kšeft s kanadami. U nás vítězila nafta a obchodovalo se s bodáky a části kulometu. Nejlepší řešení přežití bylo držet hubu, břichem leštit parkety a když se mazáci ožrali, jezdit motorky, či dělat vrkůů. Měli jsme u útvaru 6983 14 sebevražd za rok na 2700 mužů. To nebyly sebevraždy z nešťastné lásky jak to potom ta chátra komunistická vysvětlovala. Ti kluci to prostě už nemohli vydržet. Já patřil mezi ně, ale díky 100 kilo a košili velikost 45 jsem přežíval lépe než ostatní. Takže pro mě film realistický, slušně natočený ale Bumbálkovo herectví tedy nic moc... ()
Hodně tvrdý film popisující jeden z nejdrsnějších případů šikany v čs. armádě, kdy po osmašedesátém bylo u některých útvarů málo režimně spolehlivých důstojníků. A podle toho to taky někde vypadalo... Děj filmu se však odehrává později, natáčen byl na jihomoravské základně Pohraniční stráže “Devět mlýnů” u Hnanic na Znojemsku, kousek od známé vinice Šobes v Podyjí. Když jsem fím viděl poprvé, připravoval jsem se k odvodu a pocity po shlédnutí filmu nebyly úplně nejlepší. Trošku jiná káva než většina naší vojenské produkce (Copak je to za vojáka, Chlapci a chlapi). Závěr mi přišel poměrně nerealistický, takovéhle hrátky by PS ve svém revíru nikdy nestrpěla, ale snižovat hodnocení nebudu, ten film si pamatuji dodnes a pocity z něj mne nepřešly ani po opakovaných shlédnutích. Mrazivě přesný Etzler. ()
Podle mne velmi dobře zahrané a napsané drama a to i přes obsazení brněnskými herci , kteří ač jsem sám brňák jsou po většinou velmi nevěrohodní. Kdo asi nebyl na vojně těžko pochopí celou absurditu šikany,neschopnost či přehlížení ze strany vojáků z povolání atd.Na neštěstíl jsem měl možnost něco podobného zažít i já ,takže z mého hlediska velmi věrohodné-bohužel. ()
Jsem nejen rád, že se takový film natočil, ale že jsem ho i viděl. Na vojnu jsem nastoupil v roce 1977 jako 26letý. Žádných "vojenských" akcí jsem se nečastnil, ale leccos jsem tam viděl. Byl jsem u několika útvarů, ale slovo zobani jsem neslyšel; všechno se odehrávalo v prostoru zalidněném zobáky, mazáky, špagáty a lampasáky neboli furťáky. Avšak ani v jedno rohu tohoto ringu nestál žádný hrdina. Všichni se všemu podvolovali jako osudu diktovanému řeckými bohy. Jednou jsem se pokusil jednomu z těch šikanovaných "ubožáků" pomoct, ale ten mě rychle odbyl: Ještě dva měsíce a potom budem sám "mazákom a ukážem těm zobákom ako sa to robí". ()
Galéria (5)
Zaujímavosti (7)
- Film bol natáčaný v priestoroch kasární znojemského pluku s názvom Devět mlýnů. (Jello Biafra)
- Tento film se natáčel ve velké míře v prostorách roty Devět Mlýnů a taktéž při nácviku střílení je zřetelně poznat Mašovická střelnice ještě s věží a "špakem". Ve scéně, kdy vojín Cejnar (Michal Bumbálek) utíká, utíká z Mašovické střelnice, sebíhá kopec po tzv. Železných schodech a doběhne k lávce přes řeku Dyji. Když ho na konci spolu s četařem Konečným (Miroslav Etzler) odvádí PSáci, je vidět široký pás, kudy kdysi vedla signální stěna. Film začíná záběrem na křižovatku po které přichází hlavní postava filmu. Křižovatka se nachází na začátku obce Hnanice, asi 10 km od Znojma, na hranicích s Rakouskem. (ČSFD)
- Ve scéně, kdy hlavní hrdina hlásí své jméno vojákovi při vstupu do kasáren, říká, že se jmenuje Kamil Cejnar. Když se ale o pár minut později představuje vojínu Adamovi, říká, že se jmenuje Mirek Cejnar. (Severus007)
Reklama