Súkromná vojna pána Wilsona

Kvalitný komediálny pohľad do zákulisia americkej politiky, nielen zahraničnej. I keď je to trochu schématicky spracované, nedá sa filmu uprieť hĺbka a istá miera poctivosti a herecké obsadenie celé dielo pozdvihuje. Vo filme kraľuje prekvapivo skôr Hoffman ako Hanks avšak keďže na Hanksovi stojí celý film, rozhodne nezostáva pozadu a čo sa týka Julie Roberts, tak tá tu prekvapila len novou vizážou a netypickou rolou. Film má pár podarených a vtipných situácií, ale ako celok to tak ohromné nie je a po skončení v divákovi nezanechá nejaký neobyčajný pocit. A koniec trochu zamrazí, keď si človek uvedomí k čomu to všetko smerovalo. (03.01.2015)

První polovina je špičková, skvěle jsem se bavil, užíval si herců a celkově povedené satiry a černého humoru! Jenže pak už to začalo být takové nijaké, z Wilsona byl těžkej hrdina, Rusáci přehnaní svině a Afghánci zase moc velký chudinky! A nelíbil se mi konec, opět mi přišlo, že to chtěli mít rychle hotový! Hlavní trojice skvělá, nejlepší Hoffman, geniální scéna, kdy se Hanks a Hoffmanem poprvé setkají! 8/10 (29.06.2008)

Sic to o cenách není, přesto mi dovolte: zaoceánský miláček Tom Hanks byl pětkrát nominován na Oscara, přičemž dva „plešouny“ získal (Velký, PHILADELPHIA, FORREST GUMP, Zachraňte vojína Ryana, Trosečník), sedmkrát pak na Zlatý glóbus – cenu si přebral čtyřikrát (VELKÝ, Samotář v Seattlu, PHILADELPHIA, FORREST GUMP, Zachraňte vojína Ryana, TROSEČNÍK a Soukromá válka pana Wilsona) a i nadále se zdá být jeho postavení neotřesitelné!! I když; vrchol už má pravděpodobně za sebou. Zatím posledním úspěchem byl tu a tam satirický, místy úsměvný, rozhodně inteligentní, ale jinak nestrhující pohled na jednoho požitkářského kongresmana, viditelně se lišícího od svých usedlých kolegů, který toho času zlomil vaz celému Sovětskému svazu. Pomalu ubíhající snímek nakonec ve finále vyznívá jako sázka na jistotu, kterou si už podle všeho nezopakuju.. (26.02.2008)

Nichols se Sorkinem zlehka škrábou ta citlivá společenská místa, která takový Stone dříve raději kousal. Nevyvolají tím hádky či částečnou obrodu, ale řeknou k tématu svoje, trefí se středoproudu do přemýšlivého vkusu a kdo si ve filmu najde, co potřebuje, bude od něj odcházet s velmi oduševnělým pocitem. Za tím ale nehledejte negativum, protože do takové skupiny se musím s veskrze pozitivními pocity řadit i já sám. Hanksova lehká přetvářka, rozšafná gesta a zároveň i uvěřitelný charakter jsou pro mě v balancování mezi satirou a politickou moralitkou o několik stupňů výš než výrazově lehce ztracená Julia a bohužel i Hoffman. Ten možná i kvůli scénáři předvádí ležérní chvástání, které postupně přeroste v bourání správné cesty, čímž trpí právě štiplavě humorná stránka, stávající se v jeho podání spíše nakyslou fraškou. Kromě tohoto nešťastného rozhodnutí ale nemám námitky a chválím, co můžu. (22.07.2008)

Toulky s Charliem po Kongresu, ložnicích a Afghánistánu jsem absolvovala se všemi diváckými výhodami: vášnivé studium amerického politického systému, fanoušek hereckého režiséra mrazivých divadelních filmů Mikea Nicholse, obdivovatel sofistikovaného konverzačního humoru génia Aarona Sorkina. A zvědavost by mě hnala na Charlie Wilson´s War i v případě, že by to režíroval Pepík Smithů z Horní Dolní na motivy nejprodávanějšího leporela ve Walmartu. Už coby dítě školou povinné mě trápilo, zda Tom Hanks a Julia Roberts jsou chemicky kompatibilní prvky. Jsou. Ale zato motor vážného dramatu s komediálními prvky zadrhává. Zatímco v úsměvné rovině se koutky stáčí tím správným směrem (PSH rulez), lehkosti scénáře podkopává nohy režijní naléhavost a důraz na vydatné herectví. Průměrné drama, osobitá humoreska. Pro znalce povrchní, pro laiky rozbředlé. Zlatá střední cesta někdy vede po pekla, pánové. Ale upřímně: já vás tam budu následovat. Ráda. Připíjím na druhý texaský okrsek. 75% (23.02.2008)