Súkromná vojna pána Wilsona

WTF? Rozmenené na drobné. Neskutočná nuda. Milión zbytočných rozhovorov, ktoré sú síce založené na skutočných udalostiach, ale aj tak.. Jedno trápne klišé za druhým, prekvapujúco podpriemerný Hanks, ktorý strúha nechutné grimasy, nezaujímavá Julia Roberts, nevýrazný (ale z ďaleka najlepší na pľaci) Hoffman atď. Chýba mi tu akákoľvek výraznejšia scéna, postava, ktorá by dokázala niečím zaujať alebo sa aspoň výraznejšie vryť do pamäti. Žiaľ ďalšie znechutenie z umelo vykonštruovaného filmu. (06.02.2008)

Posledný počin klasika Mika Nicholsa podľa scenára Aarona Sorkina je okrem iného nečakane výbornou a hlavne inteligentnou komédiou. Skvelý počin, hoci možno nesplnil očakávania kritickej obce, no ponúkol divákom skvelú zábavu s temnými podtónmi, pretože na rozdiel od hrdinov príbehu vieme, ako to celé nakoniec dopadlo. Nominácia na Oscara za najlepšiu vedľajšiu úlohu. (30.03.2016)

Ještě jednu lajnu a jdu hlasovat aneb Kterak Američané neberou politiku na lehkou váhu. Aarona Sorkina řadím zásluhou Studia 60 k nejschopnějším scénáristům dneška a je to jeho vyšperkovaná hra se slovy a jejich mocí, nikoliv Nicholsova režie, kdo zde hraje první housle. Bráno z opačného konce, nedovedu si pro tuto prudce konverzační látku představit vhodnějšího režiséra. Nichols umí každý rozhovor pojat jako povídku s nečekanou pointou (např. první setkání Wilsona a Gusta). Ví, kdy zabrat kterou tvář, aby to ve výsledku vzbudilo smích. Ten budí také pár nešikovaných náběhů na akční scény, během nichž alespoň dáte na chvíli odpočinout svým uším, v případě titulků spíše očím. Na zevrubnější představování postav skrze nějaké flashbacky a traumata z dětství nezbývá (nepočítáme-li příhodu a panu Hazardovi) prostor. Chcete-li lépe poznat nejhanebnějšího amerického národního hrdinu, přečtěte si nějaký životopis, tahle břitká satira pojímá věci v obecnějším měřítku. Všechno závisí na lidech. Na lidech, kteří vítězí jenom pro pocit vítězství. Na lidech, se kterými se snadno manipuluje, ale těžko vyjednává. Celá záležitost vypadá jednoduše, dokud nezačnete řešit jednotlivé morální aspekty. Archaismus „morální“ ovšem není na místě. Nejlépe to pochopil cynický agent CIA bručounského typu a řeckého původu Gust Avrakatos, jehož ztvárněním, vyčuhujícím nad rámec přihrávače vtipů, potvrdil Philip Seymour Hoffman svou pozici nevyzpytatelného, přesto pokaždé skvělého herce. Podobných soukromých válek jiných pánů Wilsonů, kteří umí říct „ano“, když je třeba, svět vede a povede spousta a třebaže v nich jde o celkem vážné záležitosti, potěší, jakou srandu si z nich dokáže udělat hrstka inteligentních lidí v Hollywoodu. (Black Box.) 80% (08.02.2008)

"Stingry pro pastevce? Tenkrát válel Západ. Potom v Tora Bora, Ládin dostal nápad..."  Do politické satiry to má ještě dál, než já do Senátu ČR. Tohle je jen takové krotké šolíchání mně již známých faktů a dětské skákání historií již nakresleného panáka. Navíc mi na můj politický pajšl nedělal moc dobře naprosto mimózní casting. Trosečník, nadrženě lezoucí na obstarožní Pretty Women a jeho ódy na její úžasné a sexy tělo (asi mu sebrali brýle, možná některá z jeho sexy sekretářek), to měl být pokus o vtip? Jakože taky satira? Alespoň tři hvězdy z 50 amerických nakonec pro film vybojovala svými dodávkami trefných suchých hlášek CIA, konkrétně její sympatický kníratý zaměstnanec s řeckými kořeny. (13.04.2022)

"Hanks si našiel Wilsona." Žartujem pri spomienke na jediného Hanksovho spoločníka vo filme Trosečník. Hanksa trošku dlhšie nebolo, preto som sa celkom tešil na tento film. No, určite to nie je film, na ktorý sa pohrnú davy, ale keď prehĺtnete prvých 20-30 min., kde sa film iba rozbieha a nevadí vám trošku politiky, tak máte vysokú šancu, že sa zabavíte a popri tom vám film udelí vzdelávaciu lekciu z nedávnej, neslávnej ruskej invázie v Afganistane. Fakt, až neuveriteľný príbeh tohto výnimočného kongresmana. Výborné herecké výkony a hlavne zaujímavý P.S.Hoffman. 80% (03.02.2009)