Kasandrin sen

Woody znovu po Match pointe na depresívnu nôtu. Trocha sa opakuje, aj čo sa týka prostredia, lenže scenár nás neustále drží v napätí, čo sa bude diať ďalej. Herci obsadení presne naopak, ako by som pri čítaní titulkov čakal. Je to dôkaz, že Farrell aj McGregor sú kvalitní herci. Je príjemné vidieť Ewana v inej úlohe, ako melancholického romantika. A Farrella v úlohe lúzra bez sebavedomia ešte viac. So záverom sa Allen tentokrát vôbec nesral. (26.05.2012)

Londýn jako morálně pochybné místo a až překvapivě přímočarý děj, ale přesto je tu stále cítit SÁM MISTR. Legendární Woody Allen nepolevuje, sic to ani zdaleka není tak jistý tah na bránu jako v případě ze všech stran chváleného Match Pointu. Určitě ale vyhnal do extrémů samotnou manipulaci se svými postavami – bratry Ianem a Terrym, což se obávám není dobře. V prvních minutách snímku na diváka čeká poměrně standardní záležitost – řeší se vztahy, ženy, alkohol i sázková posedlost. Právě sourozenecká dvojka se po svém ujme přání svého movitého strýce a začne osnovat vražedné plány. Allenův smysl pro ironický komentář zůstal prakticky nedotčen, je ukryt hluboko pod britskou oblačností a i na minimální ploše zvládá udržovat napětí (oběť přichází do svého bytu a není sama). Zároveň je potěšující, jak autor manipuluje s diváckými sympatiemi a přesouvá je od jednoho bratra ke druhému. V rozpačitě přijatém thrilleru už dávno sedmdesátiletého tvůrce jsou však zakomponované i zbytečné prvky a bez allenovských typicky úderných bonmotů se tu rozehrává mnohdy až příliš doslovná antická tragédie!! Silnější, ale pořád jen ***. (08.10.2008)

Nástup Allenova osmého životního decénnia jakoby ochromil umělcovy síly; naplňuje se věk a život nebo naopak nastupuje zoufalá touha nestárnout? Jisté je, že jak příběh, tak výběr protagonistů i režie ze všeho nejvíc připomínají hodně vycucaný citrón. Vše - pohybujeme-li se v obvyklých allenovských uměleckých standardech - jakoby bylo vylisováno v pomyslných herbářích. Papír v takových případech snad víc šustět nemůže. Otázka, zda herci v takto chatrných námětových kulisách mají co hrát, je to do další, co nám vytane na mysli, pohlédneme-li do těchto vyprázdněných obrázků stříbrného plátna. A tak Allenovi poněkud nekasandrovsky přeji, aby se z tohoto intermezza co nejrychleji zotavil a vrátil svému oddanému divákovi to, co mu v tomto případě viditelně dluží: rozvernou neurotickou rozkňouranost protagonistů svých skvělých příběhů a dějem a nápady prosycené portréty dalších postav. Tvůrčí neopakovatelnost svého výrazného uměleckého zjevu. (26.03.2011)

Kdyby Woody po tomhle nenatočil Vicky Cristina Barcelona, tak bych si snad začal myslet, že ztratil nadhled a svůj smysl pro humor. Zde by jste ho totiž hledali jen stěží. Nekompromisní příběh o dvou bratrech, který má opravdu hutnou atmosféru. Příběh sice není nijak originální a je vám celkem jasné jak to skončí, ale díky excelentním hereckým výkonům, výborným dialogům a Woodyho neselhávající režii to funguje od začátku do konce a chvílema mi celkem mrazilo v zádech. Ještě lepší než Match Point. (21.03.2009)

Už při prvním záběru, kdy natěšení bratři běží k přístavu a k lodi, jsem si říkala, že se Woody musel asi pomátnout. A postupně se ten pocit jenom stupňoval. Bože můj, všechny herce bych za tohle nejradši přetáhla polenem, za což pravděpodobně můžou neskutečně protivné a nepřesvědčivé postavy a vůbec celkově příběh, který mi přišel příšerný, zbrkle napsaný a a a už ani nevím, jakou špínu na to nakydat. Jako jsem byla z Match Pointu nadšená, tak z tohohle jsem vyloženě rozčarovaná, protože takhle zvrhle plýtvat divákovým časem je skoro zločin. Opravdu nechápu, proč ten film vznikl. A hudba byl pro mě jen poslední hřebíček do rakve. (12.10.2010)