Muž z ocele

Dvě věci se novému Muži z oceli upřít nedají. Že tempo vyprávění šlape a že se, tedy v rámci možností, snaží k téhle komiksové legendě přistupovat trošku jinak. Jenže v obou tech kladech jsou největší slabiny filmu. Skrze rychlý spád se člověk do téměř žádné z postav nevcítí (čestnou výjímkou je přirozeně Superman a pak jeho pozemští rodiče) a když má divák sledovat jakýsi prapodivný mix Star Treku a Wars, řekne si, logicky, jako já, že to není ten hrdina, kterého zná (ano, zřejmě jsem velice zatížen na ten zlidčující humor). Zastal bych se jen závěrečné bitky na všechny způsoby - tohle se vyskytovalo už dříve, tady je to jen zpracováno stylem počátku jednadvacátého století. A mesiášský motiv byl už v prvním filmu. A bez výhrad doporučit můžu jen epickou hudební složku. A vůbec - zklamání roku. Ať žije Bryan Singer! (11.07.2013)

Patlanice. Goyer vzal ústřední zápletku Lesterova druhého Supermana, zalil jí fantaskní omáčkou z pytlíku a doladil značně vyvanutou dramatickou vegetou, a tuhle míchanici předhodil Snyderovi, který se za kamerou chová jako Jirka Babica na tripu. Rychle, aby bylo uvařeno a hladový dav nenáročných strávníků dostal kotel žrádla, přičemž chuťový ocas, cit pro detail a vyváženost ingrediencí chybí. Je to místy hodně smutné pokoukání, protože na mnoha místech JE vidět zajímavý nápad či myšlenka. Jenže ani scenárista, ani režisér ji neumí vytěžit úplně na dřeň. Clark tak sice hledá sám sebe, jenže se to odbude scénami z trailerů (víc psychologie ve filmu NENÍ), naznačené téma dvou otců a matek se vždy jen tiše překročí, stejně jako naťuknutá politicko-mediální rovina, která působí neskutečně lokálně. Jako by existoval jenom Smallville a Metropolis, přičemž z ani jednoho neuvidíte víc než dvě tři ulice, které v druhé polovině lehnou popelem. A bohužel ne v bůhvíjak kulervoucím balení. Ano, je to velkolepé a digitální panďuláci létají ode zdi ke zdi a dávají si pořádnou čočku. Avšak Snyder příliš často opakuje viděné, stříhá často nesnesitelně rychle a i přes dynamiku záběrů postrádá jeho akce pořádnou gradaci, šťávu a jakýkoli emocionální dopad. Ono se ale není čemu divit, když se z Clarka stane Superman po jedné Jor-Elově brutálně tlačené expozici (těch je ve filmu několik a zaberou tak 25 minut, což je totální peklo) a žádné z postav se člověk nedostane pod kůži. Jak se máme bát o Perryho Whitea, jeho stážistku a redaktora, když za celý film řeknou 15 vět a jinak pouze statují? Jak se máme ztotožnit s mimozemšťanem, který je celý film pasivní a pak začne likvidovat budovy, ve kterých musí zákonitě zařvat stovky nevinných? Snyder na postavy tradičně dlabe a tlačí dvouapůlhodinový (a paradoxně velmi řídký) kolos k akčnímu závěru, aniž by na moment zvolnil, vychutnal si určitou scénu, anebo naservíroval ikonický záběr, jichž měli Donner se Singerem hned několik.Trpí tím nejen ústřední střet se Zodem, ale i vedlejší linka s tátou Kentem a silně podtaktovaná romance s Lois, ze kterých je místy cítit "amazing spider-manovský" syndrom parafrázovat jednou viděné s tím rozdílem, že nová verze působí značně stupidněji a vyžaduje skoro až nesnesitelně hloupé oslí můstky (severní pól a scéna s foťákem v tomhle směru vede). Můstky, které ani sympatický Cavill a hlavně brilantní Costner s Crowem nedokáží dostatečně zastřít. Posmutnělých 5/10 pro film, který chtěl být tak strašně supervážný, superrealistický a superinovativní, až je v konečném součtu nechtěně supersměšný a mnohdy i supernudný. P.S.: 3D vzhledem k četnému užití out-of-focus záběrů, zoomů a rychlých střihů často osina v zadnici. Prostorovost minimální. (13.06.2013)

Musím se přiznat, že Muž z oceli mi udělal vcelku radost. V době, kdy se restartuje kdejaká série, bych od tohoto filmu očekával cokoliv, ne ale poctivě zvládnutou filmařinu. I když ono je to ve výsledku logický, čím jiným by už taky měli zaujmout, než kvalitní kamerou, akcí, skvělými záběry. Jenže pořád je tam nějaké to ale. Tady ale vnímám v samotném příběhu, který občas sekal přes ruce. Henry Cavill je sice dobrej Superman, jenže si nemůžu pomoct, ten jeho přerod v Supermana trval sakra dlouho. Třeba i to, že poprvé vzlítne až v půlce filmu mě hrozně štvalo. Tvůrci plno věcí nevysvětlovali a prostě scénář natáhli tak, jak se jim hodil. Každopádně dobře, film jsem si ve výsledku užil, ale druhý díl nutně vyhledávat nebudu. Nic nemění na tom, že těhlech filmů je poslední dobou už moc. Zbytečně moc. (21.06.2014)

Scénář je jako ne první blockbuster poslední doby založený na vysušení nolanovských prvků o všechnu skutečnou hloubku a hodnotu, aby už sloužily pouze jako atrakce. Uchopení co do stavby mě nebavilo až iritovalo - první hodinu jde o koláž nenavazujících scén pokoušejících se o promluvy a chytře skládané flashbacky, kterou drží pohromadě jen naše znalosti z dřívějších supermanovských filmů. Shyamalanovské lapsy v logice (ať se na orbitě bojuje jakkoliv dlouho a kdekoliv, trosky padají výhradně před Kentovic farmu etc.) sice občas vyvstávají na povrch, ale to v rámci žánru ani tak nevadí. Když se vrátím na začátek k oné "atrakci", tak musím Snyderovi uznat, že v tomto ohledu Muž z oceli svým způsobem nezklamal. Problém nastává až ke konci, kdy už je bayovsky monotónní a finální duel, během nějž musí nutně zemřít několik desítek až stovek tisíc lidí, ale nakonec se rozhodne nad tříčlennou rodinnou, už je jen nadbytečným epilogem vysávajícím z konce i ten náznak emocí (a opět naprosto zbytečně prodlužuje film přes dvě hodiny). Přes všechny výhrady musím uznat, že ty 3 a 1/2 hvězdy jsem měl zpočátku (a stále mám) tendenci zaokrouhlit nahoru, protože coby třeskutý blockbuster to nepochybně má jistý drive. I z pohledu prázdné akce bych ale krom oné ztráty zájmu ke konci vytknul ještě pro Snydera typické nekonečné opakování (ve stylu padající Lois, jež je zachráněna asi pětkrát za film), neexistující romanci a vůbec emocionální účast. Na druhou stranu, strachovat se o nezranitelného hrdinu, to je oříšek a vím, že Snyder není vypravěč dost schopný na to, aby si s tím poradil, takže jsem to ani neočekával. Především ale chybí nadhled, to je zcela zásadní! Zkrátka když doma necháte mozek, ale pro jistotu i míchu a celou nervovou soustavu, pak se s tím dá docela přežít. Asi záleží na tom, jestli ve vás Snyder najde to malé dítě, které rádo blikající světýlka, protože ničím jiným ten film není. Na tom není nic špatného, ale ze mě to vyšumělo hrozně rychle. Proč to produkoval Nolan, nebo spíš proč se o tom tolik mluví, nevím, není to poznat a jen to vyvolává zbytečné nároky, které tenhle film nedokáže splnit a ani se o to (snad?) nepokouší. Samozřejmě se snaží o pouťovou hlubokomyslnost a jak jsem uváděl, bere se smrtelně vážně, ale to dneska dělá každý blockbuster, takže už mě to moc neohromuje, spíš nudí. PS: Zaručeně nejzbytečnější 3D sezóny... opravdu. Rád ohledně tohohle přeháním, ale ten film není ve 3D! PPS: Likvidátor originality ve filmové hudbě Hans Zimmer mě opět štve. Jeho hudba zní jako vždy zaměnitelně a "jako cokoliv", přesto film skvěle doplňuje. Podobnou instantní spokojenost/nespokojenost vzbuzuje celý film. Kdybych zaokrouhlil nahoru, byl bych na Snydera naštvaný. Takhle nemusím. 65 % (13.06.2013)

Když hrdinové umírají při záchraně svých čtyřnohých mazlíčků, není něco v pořádku. Man of Steel mohl být tak strašně dobrý film, kdyby si Snyder/Goyer víc pohrál s motivem otcovství a vykašlal se na všechny ty transformující se organické struktury a genetické blafy, které mě štvaly už u Promethea! Damon Lindelof je mrtev, ať žije David S. Goyer. (26.06.2013)