Saw 4

Tak som si dal konečne aj štvorku... A prekvapivo ide o mierny nárast kvality oproti prechádzajúcim dvom pokračovaniam. Teda nie že by to bol dobrý film, ale akosi sa vytratila nuda. To je veľké plus, no na druhú stranu tu nenájdeme žiadnu zapamätania hodnú scénu (ak nerátame pitvu, ale vŕtanie do lebky v trojke bolo pôsobivejšie). Pasce sú však pomerne krátke, hlúposť hrdinov sa tak prejavuje len občas (navyše sa to občas ukáže ako súčasť hry) a sme pod záplavou stále nových faktov a postáv... Vďaka absencii klasického príbehu a rezignovaniu na herecké výkony a osviežujúcim kamerovým prechodom je z toho pozerateľné béčko, ktoré sľubne otvára novú trilógiu a má v sebe náznaky toho, čoho sa (konečne) dočkáme v slušnej šesťke... (08.01.2010)

Séria 'Saw' pre mňa skončila po druhej časti a som rád, že Bousmanovi konečne vzali túto hračku z rúk, pretože už sa zdalo, že sa z toho začala stávať závislosť, ktorej som však ja s prehľadom odolával. Toto pokračovanie ma po totálnej fraške, akou bola trojka naozaj príjemne prekvapila a Bousman sa so sériou rozlúčil decentne. V jednotlivých doplňovacích častiach celej tejto skladačky som mal mierny chaos, čo však nebolo spôsobené výmenou takmer všetkých hercov, ale skôr scenáristickou neschopnosťou, chaotickým krimi vyšetrovaním. Samostatná pointa má ale naozaj trošku logickejšie opodstatnenie, herecké zúfalstvo sa oproti predchádzajúcej časti trošku prebralo k životu a mne celý film ušiel celkom rýchlo. A aj bez toho, aby som si začal nadávať, že som vôbec na začiatku stlačil tlačítko play. 60%. (07.11.2009)

Ve čtvrtém díle Saw jsou pasti dost vychytaný, pointy opět překvapivý, flashbacky do Jigsawova života potěší. A smrti jedný postavy mi dokonce bylo líto, což se taky počítá. Asi nejslabší díl série, především kvůli značným nelogičnostem v ději, ale přesto bez problémů sledovatelné. Ti, kterým se líbily předcházející díly, by mohli býti spokojeni, ostatní se na to ani nemusí koukat. (17.11.2007)

Whannell a Wan sú mimo a zrazu cítime to, čo oni cítia a vidíme to, čo oni vidia, ak budem parafrázovať citáty z filmu. Síce ide o návrat k temnej detektívke, dokonca aj s "fincherovským" farebným filtrom, ale takým spôsobom prekombinovanej, že ide už pomaly o paródiu. A záver vás utvrdí v tom, že scenáristi nedokázali prísť s vlastnými originálnymi nápadmi. Prvá trojica filmov možno nebola spočiatku koncipovaná ako trilógia, ale nakoniec tak vďaka postavám pôsobí. Štvorka mala byť vzhľadom na množstvo retrospektív proste iba prequel o tom, ako sa zo sympatického chlapíka stalo moralistické monštrum. Takto sú to dva filmy v jednom, pričom ten zo súčasnosti je v jadre predovšetkým o tom, že sa netreba ponáhľať s otváraním dverí. Možno je to vážne paródia. 50% (19.03.2024)

Zatímco u prvých tří dílů jsem šel proti proudu, zde je prostor pro vyjádření souhlasu s většinou. I v rámci pospolité projekce si nešlo nevšimnout, že ve čtyřce něco nesedělo. Změnil se charakter her, ty jakoby byly zachovány jen ze zvyku, aby náhodou někdo neřekl, že neviděl krev. A že jí bylo vidět hodně, až zbytečně moc. Linka příběhu se více než kdykoli předtím věnuje rozuzlování a opětovnému zamotávání děje, což se však příliš nedaří. Poprvé tak vznikají skulinky ke zpochybňování logiky a posloupnosti děje v čase. Pozornosti se tu dostává dalšímu pokračovateli Johna Kramera, který je však k velké smůle jen chabým odlitkem charismatického Jingsawa. (22.07.2011)