Vyšetrovanie skončilo - zabudnite

Tak toto som teda absolútne nečakal. Na film som natrafil úplnou náhodou, pričom teraz nemôžem skonštatovať nič iné, iba toľko, že je to jeden z najlepších snímkov z väzenského prostredia aké som videl. Samotný príbeh je vyslovene excelentný a záver v posobe pointy priam skvostný. Podcenil som ho, a zrejme práve preto som si ho pomerne solídne “užil”. Možno to nie je na päť hviezd, no v tomto prípade rád prižmúrim jedno očko. Prajem rovnaký zážitok aj ostatním divákom. (17.12.2017)

Spočátku jsem měl dost dlouho pocit žánrové neujasnosti. Scény typické pro krimi thriller střídaly hlášky (zejména od postavy dabované Milošem Kopeckým) plus takové to uvolněné chování vězňů jako z čiré komedie. Od počátku mne sice zaujala hlavní linka trpkých zážitků neprávem uvězněného architekta, ale tu na čas výrazně upozadily rozvláčné náhledy do prostředí a života vězňů, kde vedle hlavní postavy skoro všechny ostatní vzájemně splývají (což mne příliš nebavilo ani v Pahorku či Frajeru Lukeovi). Co naplat, režisér si tahá svého diváka hodně dlouho, stejně jako vězeňský systém hlavní postavu, než se odkryje jeho pravá tvář v plném světle a a nakonec rozjede každou chvíli brutálnější kolotoč událostí, během nějž uvnitř lidské duše zůstala jenom tísnivá bezmocnost. Druhou polovinu rozhodně hodnotím jako lepší, jako kritika společenských poměrů a ukázka bezmocnosti v boji proti systému má to rozhodně velice působivý nádech. Byť jsem se především ve scéně s klíčovou brutální vraždou nemohl zbavit dojmu, že zde se tvůrci snaží především za každou cenu a co nejvíc šokovat diváka. 65% (19.07.2020)

Sžíravou kritiku poměrů v italských věznicích a politice Damianimu trochu kazí pár nesrovnalostí v logice jednání zejména těch zlých. Všemocná koza Nozdra nechává bez povšimnutí jedinou příbuznou muže, který by ji mohl podojit. Řekl bych, že vydírání a únosy rozhodně patří do její denní krmné dávky. Nu což, po dlouhých peripetiích se nakonec rozhodne zarazit svůj roh do srdce onoho nešťastníka přímo. Načasování toho útoku však pro mne zůstalo záhadou, těsně před tím se totiž dozvěděla, že existují písemné důkazy jejího nekalého okusování rostlinstva na veřejných prostranstvích, přesto jí to bylo zcela u vemene a k likvidaci přistoupila. Hmm, minimálně trochu riskantní krok. Ponechám-li však stranou tyto a pár jiných podivností stran logiky, zůstane toho pořád dost, za co se dá tahle deprimující exkurze do světa korupce a moci pochválit. Zdařilý popis cesty od naivity k prozření či názorná ukázka toho, jak tenká je hranice mezi zbabělostí a pudem sebezáchovy. A nakonec jasně položená otázka, skutečně existuje něco, čemu obvykle říkáme svědomí? Damiani říká ne a já mu to věřím. Depresivní čtyřka. (09.12.2016)

Velmi poutavé. Franco Nero hraje vypsychovaného slušného člověka ve vězení velmi dobře a je prostě vidět, že korupce a hierarchie je všech všech vězeních (alespoň filmových) stejná. Zde navíc postavy o svém jednání vždy tak nenápadně filosofují (hlavně vrchní bachař) aby ospravedlnily svoje činy. Hodně se mi líbil neučesaný konec. (03.11.2013)

I legendární Vykoupení z věznice Shawshank mělo své předchůdce, a za jeden z nich bychom mohli považovat právě tento italský krimi thriller ze staré "mafiánské" školy, skvěle vylepšený dokonalým českým dabingem (Filmové studio Barrandov dabing 1974, především Miloš Kopecký, František Němec, Soběslav Sejk a další). Nesouhlasím s Karlosem, není to mdlé ani nezáživné, jen hodně hodně tvrdé. Všimněte si, že co se za Vanzim zavřou vrata věznice, nemá snad pět minut klidu, pořád se kolem něj něco děje. Krutý konec je opravdu jen pro silnější nátury. Můj 600. obsah! (22.03.2012)