Stepfordské paničky

Zhlédnuto bezprostředně po dočtení stejnojmenné románové předlohy Iry Levina. Velmi zajímavý film, u kterého se myslím povedlo totéž jako třeba u snímku Kramerová versus Kramer, tedy že je velmi věrnou zprávou o době svého vzniku a stavu tehdejší americké společnosti. (Osobně tedy celou tu šílenou posthippie éru sedmdesátek nemůžu ani vystát, ale uznávám, že tehdy v Americe vznikla celá řada skvělých filmů - a toto je jeden z nich). Film se vcelku věrně drží literární předlohy a více se od ní odchyluje pouze ve svém závěru, což není na škodu, protože je to zajímavé porovnat (film je v porovnání s románem více doslovnější a vysvětlující, aby vše došlo i intelektuálně nekomplikovanému divákovi). Jediné, co mi na tomto filmu - ale i jeho literární předloze - strašně vadí, je intenzivní pocit, že je to vlastně jen podruhé vyvařená látka z Rosemary má děťátko - STEPFORDSKÉ PANIČKY jsou skoro jak přes kopírák totéž, stejná zápletka, děj, postavy, gradace i závěrečné vyústění, jen na jiném místě, s jinými jmény postav a jiným ústředním motivem, a tato podobnost je tak nápadná, že mi brání jít na plné hodnocení a asi mi to dost vadí. Ne že bych si myslel, že zde Ira Levin vyloženě vykrádal sám sebe, ale prostě si myslím, že kdyby napsal jen Rosemary a dál nic, byl bych asi spokojenější. (02.05.2014)

Zrejme postrach každej manželky. A to nechutne dokonalá, na nič sa nesťažujúca, na všetko pritakávajúca puťka. Ktorí z mužov, by nechcel mať doma niečo také? Pri sexe stoná a kričí ( a pravdepodobne nemá ani menštruáciu ), varí podľa gusta, je milujúcou matkou detí a domácnosť sa len tak leskne. Ira Levin mal zrejme z niečoho komplexy. Alebo to bol len vážne iba skvelý nápad? Rozhodne to však musí byť lepšie čítanie, pretože táto adaptácia je v podstate nezáživná a dáva prednosť motívom, ktoré veľmi od takéhoto žánru nečakáte. Takže dámy, viete čo máte robiť! (19.10.2017)

…aneb když muži nenávidí ženy takové, jaké jsou, a rozhodnou se s tím něco udělat. Vzhledem k tomu, že moje pořádkumilovnost občas hraničí s obsesí a Stepfordské paničky jsou jednou z mých nejoblíbenějších knih, musela jsem samozřejmě pečlivě prozkoumat i obě jejich filmová zpracování. Na celé čáře vyhrálo toto. Není sice dokonalé, ale snaží se držet předlohy. Atmosféra je slušně mrazivá a jakkoli proti Nicole Kidman nic nemám, Katharine Ross je v roli Joanny krásnější a mnohem přesvědčivější. Bryan Forbes je navíc detailista. Děsivou pointu naznačuje už v úvodu, kdy Joanna těsně před odjezdem z New Yorku fotografuje muže, nesoucího figurínu. Ohavná humanoidní loutka vévodí i novému obývacímu pokoji Eberhartových. Příběh staví do konfliktu touhu ženy po emancipaci, respektu, seberealizaci, po rovnoprávném rozdělení péče o domov a potomky, a právu spolurozhodovat se svým partnerem, a touhu mužů po zcela submisivní a dokonalé manželce bez jakýchkoliv vlastních ambicí, zájmů i plánů, která by mu oddaně sloužila a plnila každé přání. Zároveň poukazuje na to, že muž je ochoten pro naplnění tohoto ryze sobeckého snu udělat cokoli a žena je proti jeho zvůli bezbranná, ať je sebevíc odvážná a inteligentní. Pointu lze chápat jako alegorii, varování i látku k zamyšlení. Pro obě pohlaví. (více zde) (30.12.2015)

Aby bylo jasno, byl jsem spokojený již s novodobým pokusem, ve kterém hraje Nicole Kidman hlavní roli. Do této starší verze jsem se pustil čistě ze zvědavosti. Ani mne nepřekvapuje, že jsou si tyto filmy velice podobné. Jediné čím se liší je pojetí, přičemž starší verze byla natočena spíše v pochmurném duchu hororovým stylem a novější verze je celkem veselou komedií. Což vlastně v obou případech na závěr potvrdil odpovídající konec. Každopádně bych obě verze hodnotil zhruba stejně dobře a stojí za shlédnutí i když již jeden z filmů znáte. 65% (31.10.2021)

Film žánru sci-fi hodně dobově podmíněný románem Iry Levina, čiší z něho revoluce šedesátých let, jejíž nejsem obdivovatelem. Hlavně feminismus a prolomení sexuálního tabu, jinak natočeno velmi dobře s výbornou herečkou Katharine Ross. V závěru mírně hororové prvky. Myšlenka a zápletka vlastně velmi jednoduchá, takže by příběhu prospěla kratší stopáž. (26.02.2016)