Študentka

Opravdu téměř hloupý film s krásnou Sophií Maceau. Ta když rázně kráčí Paříží v černém triku bez podprdy, člověk by dal i pět. Režiséra ani scénáristu jsem tedy moc nepochopil. Udělali takový romantický guláš o velké lásce(ale vona zas tak velká není) a o velkém intelektualismu hlavních postav (ale oni jsou to prakticky pitomé děti, kteří se vzájemně jakoby míjejí). Valentýna je takový rozmazlený fracek, která veškerou životní energii vloží do vysoké školy a souvisejících aktivit. Asi si ta hloupá husa neuvědomuje, že nakonec bude dělat někde šmudlu za více peněz v PR anebo se bude realizovat za úplné šušně jako učitelka literatury na gymplu. S tím muzikantem je to obdobné, má idol Toma Waitse(to já taky) ale hraje s kapelou úplný sračky. A tak nevím, co chtěli ti tvůrci vlastně říct... (12.10.2009)

Romantický film bez zbytočného pátosu a presládzania o tom, ako sa dvaja rozdielni ľudia žijúci v odlišných svetoch musia spoznať a prispôsobiť sami sebe, aby mohli byť spolu. Marceau a Lindon svoje úlohy zvládli veľmi presvedčivo a prirodzene. Filmu prospieva aj intelektuálny nádych. Niektoré zábery by si zaslúžili zarámovať, pretože zachytávajú atmosféru okamihu. Hudba osemdesiatych rokov je fajn, ale titulná pieseň je krásna a reprezentatívna. Veľmi európsky a môj obľúbený romatický film. (29.08.2008)

Krásná Sophie Marceau a charismatický Vincent Lindon. Oba herci hrají přirozeně a je tam cítit jiskření. Celý film navíc podtrhuje nádherná hudba Vladimira Cosmy - nejvíc se mi líbí ústřední píseň You call it love. Tento film jsem viděla poprvé zhruba před 20 lety a zamilovala jsem si ho. Proto mě potěšilo, že ho nyní vydali na dvd a já ho mohla opětovně zhlédnout. Tento film rozhodně patří mezi mé oblíbené romantické filmy. (18.03.2010)

Nejzamilovanější film, jaký jsem zatím viděl. A takový umějí natočit jen Francouzi. Sešla se tu opět trojka, která se už společně podílela na filmech 'Večírek' a 'Večírek 2' a to scénáristka, režisér a představitelka hlavní role. Údajně se říká, že je to vlastně jejich pokračování, protože stylem jsou si velmi podobný. Sophie Marceau tu hraje krásnou přirozenou francouzskou studentku se svými chybami, která má před zkouškami, a která potká muže který se do ní zamiluje. Jejich milostný vztah tu však prochází všemi překážkami, jaké se kdy mohli naskytnout. Závěrečné vyznání lásky během školních zkoušek, kterou předcházela bolestná hádka, je to nejlepší z celého filmu. Nejedno oko nezůstalo suché. Herecké výkony jsou velice uvěřitelné, příběh se odvíjí plynule a je doprovázen nádhernou melodií, která je vlastně hlavním songem tohoto vynikajícího filmu. Romantický film, který se hodí na každý romantický večírek. (15.07.2014)

Francouzský film z 80. let, celkem triviální, předvídatelný, až naivní děj. Zápletka je opravdu téměř nijaká a vyplnit tím 103 minut by nešlo, pokud by je ovšem vesměs nevyplňovala půvabná a temperamentní Sophie Marceau, která je asi hlavním tahákem i obsahem filmu. A jenom kvůli ní to stojí za vidění. Přihrává jí Vincent Lindon, u něhož jsem si dlouho nemohl ujasnit, zda mě rozčiluje, nebo baví. On to má tak opravdu na hraně, chvílemi působí jak postava z němé grotesky, trochu jako Laurel. Další zajímavý moment je zachycení reálií 80. let. Oblečení, auta, muzika ... bylo to asi to esteticky nejhorší z 20. století, jestli ne z celého milénia, ale je zajímavé se na to takhle s odstupem mrknout a trochu se tím pohledem a poslechem potrápit. O půvabu a šarmu Sophie Marceau svědčí i to, že i těch příšerných hadrech a střevících dokáže vypadat půvabně. A další věc která mě na tom baví je nahlédnutí do drobných reálií života ve Francii a v Paříži. Když koukám na český film reálie jsou většinou všední, známé. V anglosaské produkci je to obdobné. Je to tak časté a obvyklé, že to je samozřejmé. Ale Francie, to je jiná planeta! Něčím je to hodně blízké i naší socialistické minulosti. Takové to lopocení, pachtění, formálnost, byrokratičnost a škrobenost profesorů a činovníků, maličké byty, lpění na formálních zkouškách, které jsou strašně těžké, ale zároveň vlastně samoúčelné a k ničemu převratnému nevedou, drobné kverulanství a opozičnictví, absence patosu. Zároveň ale vysoké kulturní povědomí, zapálenost pro nejrůznější společensko - politická témata a samozřejmě vždy důležité a vynikající jídlo a pití. No prostě nahlédnout do Francie je vždycky zajímavé a tenhle film toho, možná úplně neúmyslně, nabízí v tomto ohledu hodně. Celkově jsem byl já osobně s filmem hodně spokojený, užil jsem si to, ale z objektivního hlediska je to maximálně průměrný snímek. (03.11.2010)