La Boum
The Party
Réžia:
Claude PinoteauKamera:
Edmond SéchanHudba:
Vladimir CosmaHrajú:
Sophie Marceau, Claude Brasseur, Brigitte Fossey, Denise Grey, Dominique Lavanant, Bernard Giraudeau, Jean-Michel Dupuis, Richard Bohringer (viac)Obsahy(1)
Nový školní rok se musí pořádně oslavit! A možná se i poprvé v životě zamilovat! Škola, teplé rodičovské hnízdo i šťastné chvilky strávené s moudrou babičkou Poupette - to je idylický svět mladičké Vic Berettonové. Když se její matka dozví o nevěře manžela, události se dají do pohybu. Rozhodne se mu pomstít a vše směřuje k rozvodu. Vic, která se na svém prvním životním mejdanu zakoukala do spolužáka Mathieua, však rodinné trable nevnímá. Růžové brýle jí spadnou v okamžiku, kdy se dozví, že její nový učitel němčiny, kterého podobně jako ostatní dívky tajně obdivuje, je mámin milenec... V příjemné rodinné komedii se poprvé objevila pozdější hvězda Sophie Marceau. Na úspěch tohoto snímku o dva roky později navázal film Večírek 2, za který byla Sophie vyznamenána Cenou Francouzské filmové akademie. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (29)
28 let předtím než Sophie Marceau hrála v "LOL" postavu matky, si střihla roli dcery teenagerky, která zažívá první lásku. Ty filmy jsou si v lecčems podobné, byť ve "Večírek" pojednává přece jenom o mladších dětech. Zároveň se věnuje více a lépe postavám rodičů, a tak zdařile balancuje na hraně mezigenerační války, byť zde toto téma hraje menší roli než v novějším "LOL." I přes svoji nenucenou vtipnost je ale "Večírek" až moc ucajdaným filmem. Může za to hlavně ústřední hudební motiv, a vůbec celý ten příšerně nasládlý soundtrack. Takže ve výsledku o něco slabší než LOL, ale rozhodně bude zajímavé zhlédnout obě díla a porovnat Marceau jako dceru a matku. ()
sonda do života 13 leté zamilované slečny, jejíž život tvoří večírky a tulení se při tanci na písničku, kterou ve filmu zrecyklují asi 6x. Pak je tam babička, která ji pomáhá dík otevřeným názorům a otec s matkou kteří si zahýbají ale nakonec se sejdou v benátkách. zkrátit to na 20 minut, bylo by to zajímavé... ()
Hodně svérázná komedie, u které je třeba si uvědomit, že starosti třináctileté Vic jsou jen unondanou omáčkou (a nutností pro všechny příznivce krásné Sophie), protože prim hraje Claude Brasseur a jeho "dospělácké" problémy. Kapitolou samou pro sebe je dabing pro Lucernafilm, ve kterém dospělí imitují a dabují dětské postavy a Tonda Navrátil si tu kromě větší role profesora Erica střihnul ještě asi osmnáct dalších postav (ano, včetně několika dětí). ()
Uklidňující film propojen vtipy a honem za štěstím. Prvotina Sophie Marceau, která ve snímku zazářila, aniž by někoho napadlo, že by se mohlo jednat o její úplně první film. Doporučuji se podívat v původním znění, protože francouzština je svým způsobem nádherný jazyk a odteď si nedokážu představit film v jiném jazyce. ()
Málokdy se stává, kdy ve vás film vyvolá retrospektivní vzpomínku. I když nemusí být ničím specifickej, charakteristickej, může chytit vaše subjektivní postoje vůči nečemu, co se kdysi ve vašem životě odehrálo. Když jsem četl některé komentáře před videním filmu, docela jsem se některým komentářům smál, teď už se nesměju. Jsou chvíle, které dokazují, že může být film pro člověka víc než pohyblivými obrázky zo zvukom. Pro mě osobně je tohle právě tenhle případ. Občas si říkám, kéž by mi bylo zase 13 a vrátil bych se na jedno z míst, o němž platí, že jeho zdi by mohly vyprávět. Díky za tuhle živou vzpomínku :) ()
Reklama