Súdny deň

Jasně, střih je na propečení médium (minimálně), je alarmující, že režisér nedokáže pracovat ani s tak triviálním prototypy postav, které si předepsal, ale hrozně mě bavila struktura toho filmu, která vůbec není blbá, dokonce je hravá a reflektovaná. Jde o kombinaci herních polí počítačových her (de facto 3 výrazně stylizované mapy - reálpolitik Londýn, punk Glasgow a středověká Vysočina) se syžetem sestupu do srdce temnoty (včetně zvýrazněných momentů "přechodů" časoprostorových pásem - ocelová brána, parní vlak a tunel pod kopcem). Když to rozebereme trochu vážněji, tak na jedné straně spektra máme pragmatickými politiky ovládaný Londýn, mezi tím anarchistické pásmo čistého libida a nekontrolovaných pudů a na druhé straně spektra "vědu a intelekt", která zdegenerovala do tmářské tyranie osvícené mysli. Hrdinka si mezi tím vesele zasurfuje, nezjedná žádnou světanápravu a vrací se tam, kam patří i celý film - do veselé, dekadentní a estrádně-kanibalistické roviny (mimochodem pokud jsou akční sekvence posrané střihem, kanibalská popkulturní hostina je brilantní!). Řád politiků je zkorumpovaný, vzdělanci zešíleli, takže lehce zohavená Rhona Mitra patří mezi vyžilé skotské punkáče a anarchisty. Žádná velká spása. Hrozně mě mrzí, že nevznikne druhý díl, kde si to kravaťáci dají na férovku s očírovanými lidojedy v kiltech. Už dlouho mě žádná "dětinská revolta" takhle nepobavila tak, jako právě cíleně naivní anarchistický rebelant Soudný den (luxusní nablýskané Bentley vs. madmaxovské vraky... pařící dav čekající na příděl lidského masa s plastovými talíři... jako cože? Tohle je prostě drze stupidní a ne prvoplánově stupidní). Marshall prostě servíruje pokleslou zábavu bez přetvářky - za zvuku popových šlágrů se griluje lidské maso. Oh yeah. (14.10.2012)

Béčko, které se nemůže brát moc vážně a je vidět, že Neil Marshall si natáčení užíval a většinu momentů bral s nadsázkou. Nevím, jestli má smysl vytýkat místy nelogické chování postav či fakt, že jsem si k jiné postavě než Rhoně Mitre nevytvořil sympatie, nebo... no dalo by se toho vyčíst mnoho, ale že film postrádá zdravý rozum, nebo že kopíruje mnoho známých titulů mě vůbec nevadilo, jen Soudný den má úplně největší slabinu v tom, že akční scény jsou dosti nepřehledné kvůli zbytečně chaotickému střihu, a že jsem se místy dost solidně nudil. Jinak drsná podívaná plná šíleností, mnoho klišé, s dobrou hudbou a sexy hlavní hrdinkou. V mých očích je to film, který mě neurazil a ani nenadchnul, a tak hodnotím chlupatými 3 hvězdičky... (18.04.2008)

Po pěti letech jsem se navzdory jasně formulovanému a vtipnému varování (http://www.fffilm.name/2008/03/soudn-den-doomsday-40.html/) nakonec odhodlal v rámci vypnutí mozku po práci na Doomsday podívat. A světe div se, všechno všecičko, o čem tenkrát Fuka psal, je naprosto přesně tak:) Vaše hodnocení závisí od toho, nakolik je pro vás rozhodující efektní krvavé sprchování, a jestli vám tváří v tvář naprosto dokonale debilnímu ději přijde vtipný záporák mixující Kurgana z Highlandera s jakýmkoliv noname ranařem z druhého Mad Maxe. Hledal jsem, jestli to nebylo třeba jeho obsazením nějak sofistikovaně vtipné pro britské publikum, ale tuhle hypotézu se mi prokázat nepodařilo. Dějově je to stejně dementní jako Total Recall (ten z 2012), ale jelikož ještě sestrkává dohromady rekvizity nakradené z tolika jiných filmů, tak přes velmi kvalitní práci na efektech a rozhodně výborný management peněz (protože film vypadá podstatně dráž než kolik reálně stál) nemá šanci dostat se na stejnou úroveň. Na odpad je zase málo vtipný... pokud tedy opět nepovažujete za vtipné pořádání pankáčských kanibalských hostin za zvuků punkových songů a motokrosu, za současného hopkání obtloustlých Skotů v rytmu kankánu po pódiu jakéhosi divadla. Já osobně to mám jen za jedno velké WTF s naprosto nezvládnutou dramaturgií. Nejlíp to vlastně funguje do chvíle, než se objeví první Raider z Falloutu 3, protože Tyleru Batesovi se pomocí jeho industriálních pazvuků daří dělat slušnou atmosféru, a nad rámec povinných žánrových průpovídek se téměř nemluví. Jen doufám, že nový Mad Max nebude takováhle hovadina... 40% (30.03.2013)

Logice dala britská hračička Neil Marshall volno a sám si už při první klapce zřejmě řekl, že si splní jeden velký dětský sen. Dějově jsme zase u jisté apokalypsy, se kterou se svět vypořádává izolací Skotska, kde je epicentrum nákazy smrtelným virem. Po dlouhých letech se ale virus dostal i mezi londýnské obyvatelstvo, tudíž je třeba jednat nalezením protiléku. Marshall (i když tu skutečně absentuje s vnitřní logikou svého vyprávění) se ničeho nebojí, po muzikálovém čísle klidně opeče nebohého zajatce a v nekorektních honičkách punkově laděných kanibalů drtí každičký kousek lidského těla, na který si jen vzpomenete. Určitě mi přijde malicherné označovat Doomsday za něco, co nemá vlastní styl a krade a cituje, kde může. Protože si jej docela užije i divák, který je netknutý podstatně starším Šíleným Maxem nebo nedávným Úsvitem mrtvých, ostatně svět blízké budoucnosti zasažený náhlou katastrofou tu už byl nesčetněkrát. Nicméně tohle náležitě uvědomělé béčko a vizuálně zdařilá jízda, ve které záporáci pobíhají s palcáty a oštěpy a umírají pod koly obrněného transportéru, je rozdávkovaná do několika vrcholných scén, mezi kterými se jen střídá povinná vata s hluchými dialogy a „podivíny“ typu Malcolma "něčím se živit musím" McDowella. Marshall, který překvapil už atmosférickým žravým horůrkem Pád do tmy, se o svojí budoucnost bát podle všeho nemusí. Ryzích 60%!! (29.05.2008)

Neil Marshall se etabloval jako seriózní žánrový tvůrce, na jehož filmy s kladnými kritikami a důmyslnou reklamní strategií se v houfu chodí. SOUDNÝ DEN je ale zjevně vysněná záležitost, ve které se setkává MAD MAX s ÚTĚKEM Z NEW YORKU (ne náhodou jsou dvě postavy pojmenováni podle jmen příjmení režisérů výše zmíněných sérií - Carpenterovi a Hillovi)._____ Dokonalé guilty pleasure, kterému bych nezazlíval, že nemá vlastní styl a jednotlivé scény jsou variace či parodie na dříve viděné, protože o vyjednání mezi jednotlivými styly, resp. estetikou tady JDE především. Závěrečná famózní honička je tak střetem reklamní (od objevení auta do vyjetí ze zámku), videoherní (začátek honičky), videoklipové (nástup hudby a střih dle toho) a filmové._____ SOUDNÝ DEN je béćko, jež jako kdyby vypadlo z 80. let, ale je to béčko uvědomělé a důmyslnější, než se na první pohled zdá: co na tom, že je to tak žánrově nevyhraněné, špatně sestříhané, eklektické a vyšinuté, když celý film je podáván (do záv. honičky) optikou vědce, ke kterému postavy filmu putují, aby se dozvěděly, že je "tak trochu magor". Ano, mnohé akční scény jsou nepřehledné, ale co takhle si chvíli nevšímat rušivého střihu a obdivovat kompoziční nápaditost a podvratnost celého projektu? Známka punku a jeden z nejlepších filmů roku. (01.05.2008)