Súdny deň

Jasně, střih je na propečení médium (minimálně), je alarmující, že režisér nedokáže pracovat ani s tak triviálním prototypy postav, které si předepsal, ale hrozně mě bavila struktura toho filmu, která vůbec není blbá, dokonce je hravá a reflektovaná. Jde o kombinaci herních polí počítačových her (de facto 3 výrazně stylizované mapy - reálpolitik Londýn, punk Glasgow a středověká Vysočina) se syžetem sestupu do srdce temnoty (včetně zvýrazněných momentů "přechodů" časoprostorových pásem - ocelová brána, parní vlak a tunel pod kopcem). Když to rozebereme trochu vážněji, tak na jedné straně spektra máme pragmatickými politiky ovládaný Londýn, mezi tím anarchistické pásmo čistého libida a nekontrolovaných pudů a na druhé straně spektra "vědu a intelekt", která zdegenerovala do tmářské tyranie osvícené mysli. Hrdinka si mezi tím vesele zasurfuje, nezjedná žádnou světanápravu a vrací se tam, kam patří i celý film - do veselé, dekadentní a estrádně-kanibalistické roviny (mimochodem pokud jsou akční sekvence posrané střihem, kanibalská popkulturní hostina je brilantní!). Řád politiků je zkorumpovaný, vzdělanci zešíleli, takže lehce zohavená Rhona Mitra patří mezi vyžilé skotské punkáče a anarchisty. Žádná velká spása. Hrozně mě mrzí, že nevznikne druhý díl, kde si to kravaťáci dají na férovku s očírovanými lidojedy v kiltech. Už dlouho mě žádná "dětinská revolta" takhle nepobavila tak, jako právě cíleně naivní anarchistický rebelant Soudný den (luxusní nablýskané Bentley vs. madmaxovské vraky... pařící dav čekající na příděl lidského masa s plastovými talíři... jako cože? Tohle je prostě drze stupidní a ne prvoplánově stupidní). Marshall prostě servíruje pokleslou zábavu bez přetvářky - za zvuku popových šlágrů se griluje lidské maso. Oh yeah. (14.10.2012)

Neil Marshall je mistr braku, který si libuje v neotřelých variacích subžánrů a kategorií, a to do takové míry, až je s podivem, že mu na to někdo dával prachy. Tedy z dnešního pohledu už to dávno není pravda. Marshall do značné míry žil z existence hladového globálního DVD trhu, který mu v jistých kruzích zajistil věhlas. Stejně jako mnozí další žánroví divoši, také Marshal našel po rozpadu DVD trhu útočiště v televizi, kde přijal roli pouhého námezdného řemeslníka. "Soudný den" zůstává jeho nejvyšinutějším a také nejzábavnějším snímkem, kde navzdory zjevně omezenému rozpočtu úžasně popustil uzdu své kombinatorice žánrů i lokálnímu sentimentu. Vytvořil tak ultimativní brakový biják s ultra britském hávu. Odysea za nalezením vakcíny proti smrtícímu viru tu vede napříč celým spektrem žánrů, které jsou skloubeny s hrdě britskými prvky, motivy i hereckými osobnostmi. V jednotlivých částech filmu tak identifikujeme atributy zombie filmů bijáků s tajnými agenty či kyberpunku. Postapo svět se postupně překlápí z aluzí na Carpenterův "Útěk z New Yorku" do Cameronových "Vetřelců", než spočine na chvíli v madmaxovském stylu umocněném o prvky punkových koncertů, aby se mohl po vzoru Harryho Pottera vlakem přesunout do kouzelně artušovské krajiny highlanderů. Vedle castingu britských ksichtů v čele s domácími žánrovými ikonami Malcolmem McDowellem a Bobem Hoskinsem si film po celou dobu uchovává také britsky punkovou nadsázku, která se projevuje mimo jiné v pravidelném začleňování prvků, které svět filmu vztahují k současnosti - ať už to jsou platové talíře u madmaxovských lidojedů či značení směru prohlídky na středověkém hradě. Marshall ale neměl bezedný rozpočet a tak kompromisy ve výpravě a nedostatky v choreografii a dalších fázích přípravy scén zkouší maskovat rozlítanou kamerou a zběsilým střihem. Ten je sice výsostně otravný, ale vlastně nakonec zapadá do celkové koncepce meta braku, kterému není vůbec nic svaté, kromě bezuzdné zábavy a étosu Junktownu. (23.11.2020)

║Rozpočet $33miliónov║Tržby USA $11,008,770║Tržby Celosvetovo $22,211,426▐ Tržby za predaj DVD v USA $8,433,401 //počet predaných kusov 482,621║ Neil Marshall mi len potvrdil že nemá žiadny extra talent a ba dokonca ani nedokáže dosiahnuť ani len na rutinnú záležitosť. Prirovnal by som ho ako režiséra k takému dosť veľkému odvaru Paul W.S. Andersona, nič viac, tento film čo natočil je jeden veľký krvavý samoúčelný bordel, kopírujúci miestami filmy ako Votrelci či Mad Max. Rhona Mitra a teda jej vzhľad je len jediná vec pre ktorú sa dá film dopozerať, akcia otrasná, dokonca občas aj strih niekedy preblyskuje v takej razancii až to nie je únosné, vykreslenie príbehu a postáv nulové. Takže jedná veľká bezúčelová zbytočnosť. /20%/ (01.03.2009)

Neil Marshall je proste borec. Najprv svetu predviedol, že najlepšie súčasné horory vznikajú na britských ostrovoch a teraz zo zasvinených ulíc postapokalyptického Glasgowa ukazuje zadok hollywoodskemu poňatiu akčných a sci-fi filmov a prdí mu rovno do tváre. Doomsday je nelogická, nesúdržná a nepríčetná, ale zároveň aj neopísateľne zábavná smršť všetkého (naozaj VŠETKÉHO), čo ste kedy chceli (a možno aj nechceli) vidieť v béčkovom filme. Nemá to hlavu ani pätu, nemá to súdnosť, niet v tom štipky originality, ale má to nadhľad, kolosálne porcie brutality a v jednotlivých segmentoch je to štýlové a remeselne dokonale zvládnuté - od rytierov vynárajúcich sa zo záplav slnečného svetla v poetickom fantasy lesíku až po "bruckheimerovsky" nasvietené kovové záblesky počas šialenej záverečnej naháňačky. Skoro som mal z toho dojem, že Marshall kričí do sveta: "Dajte mi natočiť akýkoľvek žáner, zvládnem ho!" Už dávno som nevidel film, z ktorého by tak tryskalo nadšenie tvorcov pre vec. (21.07.2008)

Chudák zajíček, takhle to schytat velkorážním kanónem a zrovna teď před Velikonocemi.. Špetka 28 dní a Braveheart, vyndavací Oko 1 Amazonky Rhony, Sex Pistols se sklony ke kanibalismu, hodně Mad Maxe, 2008 Bentley Continental GT Speed a M.McDowell, co se odebral dopít si své malako na hrad ve skotské vysočině. A právě někde tady se začal film lámat z dovedně natočeného undergroundového akčňáku do jakési přeplácané středověké inscenace bez náznaku invence a originality. Neil Marshall je zkrátka pejsek, co chtěl s kočičkou Mitrou upéct dort a já byl ten černý pes, co jim ho sežral a nebylo mu z něj pak dvakrát dobře. A přitom ze začátku tak dobře chutnal.. (29.03.2010)